[album_photo]21951[/album_photo]
len pre zaujimavost, aktualna cena za liter nafty v Egypte je 0,15 EUR a liter benzinu stoji 0,30 EUR - cize to dost po revoluciach a zmenach zdrazelo 
Predstav si ten chaos na našich cestách, keby sa ceny u nás priblížili k týmto. Každý by chcel zrazu jazdiť autom. To by boli ucpané i dialnice.
Prve lode sa preplavili druhym kanalom v Suezskom prieplave, oficialne otvorenie o mesiac.
bbc.com/news/world-middle-east-33666314
doba vystavby 1 rok
dlzka 72 km
cena 8,5 miliard dolarov
Tu su nejake zabery z vystavby;
bbc.com/news/world-africa-30929657
youtube.com/watch?v=Jn_ad3bKHdI
[video_youtube]YouTube
[size=85]url: youtube.com/watch?v=p9VT8hZpQDI[/size]
Este doplnim.
V suezkom prieplave je povolena jednosmerna premavka. Lode plavajuce opacnym smerom sa musia vyhybat a cakat (simulacia plavby je na tomto linku suezcanal.gov.eg/sc.aspx?show=69. Benefit cislo jedna prisun tvrdej meny do krajny.
O zmysle kanála Dunaj-Odra-Labe rozhodne štúdia 3 firiem, vyjde na 22 mil. Kč
http://openiazoch.zoznam.sk/cl/167794/O-zmysle-kanala-Dunaj-Odra-Labe-rozhodne-studia-firiem-vyjde-na-mil-Kc
Pri Dunaj - Odra - Labe mám z Čechov a najmä zo Zemana dojem, ako keby výstavbu úseku z Dunaja na Moravu či už na Rakúskej, alebo na Slovenskej strane príp. spoločný projekt brali ako úplnú samozrejmosť.. Ako keby opomínali variant že sa pokojne môže stať, že Rakúšania, ani Slováci jednoducho tento úsek nepostavia..
Najbližších 50 rokov je to podľa mňa totálne nereálne. A ak by sa to niekedy realizovalo, tak myslím že sa to pravdepodobne vybuduje na rakúskej strane, od Viedne na sever, popri Nordbahn napr.. Alebo v inej trase na ich území.
Chystá sa zákazka na modernizáciu plavebných komôr Gabčíkovo.
Rozpočet projektu je 144 miliónov, spolufinancovanie z fondov CEF, zmluva o finančnom príspevku je podpísaná.
Dnes zverejnili časť výstupov k štúdii Dunaj - Odra - Labe.
d-o-l.cz/index.php/cs/novinky/1- … fektivnost
Investičné náklady: 582 miliárd KČ, v prípade prepojenia Dunaj - Odra 281 miliárd KČ. Benefitom bude, že z ciest zmizne 5000 kamiónov denne.
Včera na ČT24 bola o DOL debata (len krátko som to sledoval). Ešte stále (ČR) nevedia kade má ísť, pre nich je výhodnejšie moravská trasa (menšie výškové rozdiely) ako vážska. A ani nevedia ČI a kde do toho “pôjdu” Slováci a Poliaci. Áno, hlavným motívom bolo “z ciest zmizne 5000 kamiónov denne”/“KANÁL MŮŽE ODVÉST ZE SINIC 5000 KAMIONŮ DENNĚ”.
• Průplav Dunaj–Odra–Labe by silnicím ulevil o pět tisíc kamionů denně, tvrdí Ťok https://www.google.com/url?q=https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/2646956-pruplav-dunaj-odra-labe-silnicim-ulevil-o-pet-tisic-kamionu-denne-tvrdi-tok&sa=U&ved=0ahUKEwjT6Pj9-MneAhVsqYsKHVM4BKkQFggEMAA&client=internal-uds-cse&cx=000499866030418304096:ukbowjvrr7u&usg=AOvVaw3oIgj-AzVdp4k5utYHcEiq
[size=85]Stát by na případné realizaci kanálu chtěl spolupracovat i s evropskými státy. Polský ministr námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Marek Gróbarczyk zájem své země na mezinárodním spojení nedávno potvrdil. Ministerstvo bude jednat také se Slovenskem, jehož část Dunaje chce studie využít. Ťok se nebrání pomoci ani dalších evropských zemí jako například Francie, která staví nový průplav Seina-sever.
Výsledky studie nyní projedná monitorovací výbor složený ze zástupců ministerstev, univerzit, krajů a dalších subjektů včetně zástupců Slovenska a Polska. Vláda by studii měla dostat v únoru příštího roku.
Fakta Plány na spojení Labe s Dunajem napříč dějinami
Plány na spojení Labe s Dunajem napříč dějinami
O spojení Dunaje a Vltavy uvažoval už v 70. letech 14. století český král a římský císař Karel IV., a to kvůli dopravě zboží z Benátek přes Čechy do Brugg. V polovině 17. století pak existovaly plány na využití řeky Moravy a její propojení s Odrou, záměr dokonce schválil Moravský zemský sněm, vše ale zůstalo jen ve stádiu úvah.
O vybudování vodní cesty, která by mimo jiné usnadnila dopravu výrobků severomoravského průmyslu, se začalo vážněji uvažovat na konci 19. století. Myšlenkou na stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe se zabýval i slavný budovatel vodních staveb Vojtěch Lanna mladší. S propojením Dunaje a Odry počítal i rakouský vodocestný zákon přijatý na přelomu 19. a 20. století, který plánoval též splavnění Labe až k Jaroměři, nic z toho ale nevzniklo, i kvůli budování železnic.
Velkým příznivcem vybudování vodní cesty byl zakladatel zlínského obuvnického impéria Tomáš Baťa, který usiloval zejména o splavnění Moravy. Dva roky po jeho předčasné smrti při letecké nehodě se pak začal budovat Baťův kanál, 52 kilometrů dlouhé spojení Otrokovic a Rohatce bylo dokončeno po čtyřletém budování v roce 1938, zhruba polovinu nákladů na jeho stavbu platil koncern Baťa. Zpočátku sloužil hlavně nákladní dopravě, po roce 1989 byl obnoven pro turisty.
O vybudování kanálu se uvažovalo i za komunistického režimu, ovšem pouze v dlouhodobém horizontu. V roce 1971 například česká vláda vydala nařízení o územní ochraně „říční varianty“ průplavního spojení Dunaj-Odra-Labe.
Na návrzích a studiích se pracovalo i v 90. letech, několikrát o něm jednala také vláda. Plány na kanál začali intenzivně kritizovat ekologičtí aktivisté, o jeho ekonomickém smyslu pochybovala také část dopravních expertů.
Velkým zastáncem budování kanálu je současný prezident Miloš Zeman, jehož vláda v roce 2001 rozhodla o zachování trasy kanálu v územních plánech, aby to neznemožnilo případnou realizaci. Později sice Zeman patřil podle vlastních slov mezi jeho odpůrce, jak řekl na debatě se studenty břeclavských středních škol v listopadu 2009, po vypuknutí hospodářské krize ale změnil názor. Viděl v něm mimo jiné příležitost k vytvoření desítek tisíc pracovních míst. A stavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe propaguje Zeman také jako prezident.
Ekologové si myslí, že by projekt zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy. „Stavba by narušila krajinu a vodní režim. Budeme mít co dělat, abychom vůbec udrželi vodu v krajině pro základní životní a biologické funkce, nelze ji pumpovat do tohoto technického díla. Divím se, že v době, kdy zápasíme o každou kapku vody v krajině, tyhle megalomanské betonářské nápady může někdo seriózně položit na stůl,“ řekl již dříve Jan Piňos z Hnutí Duha.[/size]
Ďalšie na http://www.ceskatelevize.cz/hledani/?q=dunaj+odra+labe&cx=000499866030418304096%3Aukbowjvrr7u:
Kanál Dunaj-Odra-Labe by stál 582 miliard a projekt je efektivní, tvrdí studie ministerstva dopravy — google.com/url?q=https://ct … 9wZj6MI_zS
Čína plní Zemanovi sen, vědci však mají z kanálu Dunaj-Odra-Labe špatné spaní — google.com/url?q=https://ct … EGyo8u-uwT
Stavba kanálu Dunaj-Odra-Labe nebude levná. Odhady hovoří nejméně o 610 miliardách korun — google.com/url?q=https://ct … -QD_IvDkWM
Ide o kyvadlovú linku osobnej vodnej dopravy na úseku cca 50 km, t.j. od Devína po obec Vojka nad Dunajom.
Navrhovanou činnosťou dôjde ku realizácii osobnej vodnej kyvadlovej dopravy plavidlami typu katamarán s výtlakom lode 40 t bez zaťaženia a 50 t pri úplnom zaťažení. Plynulosť premávky osobnej vodnej dopravy bude zabezpečovať 7 lodí.
Postavia sa plávajúce prístaviská, ktoré budú slúžiť ako zastávky s prístreškom. Celkovo bude 8 zastávok.
Novovybudované prístaviská:
- zástavky s prístreškom → prístavisko Bratislava – Devín, prístavisko Bratislava – Petržalka, prístavisko Vojka nad Dunajom
- zástavky s občerstvením → prístavisko Bratislava – River Park a prístavisko Bratislava - Eurovea.
Existujúce prístaviská: Čuňovo, Hamuliakovo a Šamorín. Postavené boli v roku 2014. V prístavisku Hamuliakovo a Šamorín je možnosť občerstvenia.
Depo/zimný prístav bude v Hamuliakove.
Predpokladaný začiatok realizácie: 2021
Projekt „Dunajbus“ predstavuje sieť prístavísk, ktorých účelom je vytvorenie celoročne spoľahlivých, bezpečných, primerane pohodlných podmienok pre pristávanie plavidiel hromadnej osobnej lodnej dopravy. Prístaviská budú zriadené ako plávajúce pontóny. Časť prístavísk bude len vo forme prístreškov, ktoré budú cestujúcim poskytovať ochranu pred nepriaznivým počasím (vetrom, dažďom, slnkom, atď.) a časť vo forme uzatvorenej čakárne s možnosťou občerstvenia.
Na prístavisku Bratislava - Eurovea bude možné dobíjaní batérií lodí.
V navrhovanom grafikone sa predpokladá odchod lode každých 15 minút od 6:15 do 17:20 v pracovné dni. Od 10:00 do 14:00 resp. 17:20 do 19:20 lode budú premávať každú hodinu. Doba cesty medzi Šamorínom a prístaviskom Bratislava - River park je 47 minút. Niektoré lode budú zachádzať do Devína.
Je predpoklad, že za jeden pracovný deň tak bude cestovať 4020 cestujúcich.
Kapacita lode: 90 až 125 pasažierov
Elektromotor s vysokým výkonom bude prepojený s dieselovým agregátom a Li akumulátorom, vďaka čomu bude plavidlo schopné dostatočne rýchlej plavby 35 – 40 km/h aj na iba elektrický pohon. Keď stav nabitia batérie klesne pod určitú minimálnu hodnotu, automaticky sa zapne dieselový agregát zabezpečujúci plynulosť plavby a zároveň efektívne dobíja akulumátor pre umožnenie opätovnej prevádzky na elektrický pohon. Mimo prevádzkových časov sa plavidlá môžu dobíjať na miestach aktuálneho kotvenia, resp. cez noc v príslušnom prístave prostredníctvom štandardných dobíjacích staníc.
Celkové náklady: cca 60 miliónov eur
Zo samorina do BA to vyzera skoro lepsie ako autobusom Len ta zastavka Eurovea je riadne od veci.
Este viac odveci je zastavka river park. Ani jedna zastavka nie je na dopravnom uzle.
Kusok od eurovea je oficialny osobny pristav. Pri riverparku je to uz uplne zbytocne, kedze tam nic nie je.
A molo s obcerstvenim sa zmeni len na molo s restauraciami.
Je to bohuzial az prilis priehladny zamer ukradnutie nabrezia oligarchami z J&T…
Pomáhajú sami sebe to je jasné ale celé nábrežie im nikdy patriť nebude, keď tak River Park a osobný prístav. Myšlienka dunajbusu je dobrá, len ju doladiť, prax ukáže.
Samozrejme cez Korbačku aj Eurovea
Projekt splavnenia Váhu v úseku Komárno - Piešťany má odhadované náklady 1,345 miliardy eur.
Nejake mapky by neboli? Dik.
Včera som pozeral na ČT2 reláciu Nedej se! V časti/dokumente Sen o kanálu Dunaj Odra Labe
sa spomenulo pri porovnávaní železničnej a vodnej/lodnej doprave okrem nákladov na výstavbu i to, že trasovanie železníc sa robilo (hlavne) pozdĺž vodných tokov. Ľahšie prekonávanie terénu, aj keď i s okľukami, iba pri prekonávaní rozvodí tokov treba niekedy robiť väčšie zásahy do terénu (pri úzkych zákrutách na toku tak tiež).
(fikcia:) Škoda, že Hornád po sútoku so Slanou pri Tornali netečie ďalej pri Rimavskej Sobote, popri Lučenci a tam Slaná do Ipľa… (nie do Tisy)… A ďalej bez zmeny toku. 
To by bolo.
[size=77]1244[/size]
No neviem, zda sa mi, ze sa to presne tak robilo aj u nas. Rieky Bodva + Turna presne riesia spojenie od KE po Sorosku/Silicu. Potom od RV Cernosna+Slana+Rimava+Gortva a uz sme pri Carnovskom potoku. A odtial ak by sa to po Ipli potiahlo po Sahy, dalej uz zeleznicu aj mame. Resp, ak by sme sa dohodli s Madarmi na spolocnom vyuzivani tej madarskej, netreba ani nic stavat (resp., myslim, ze tam trocha kolaji chyba medzi Sahami a Ipelskym predmostim), a sme v Sturove. A da sa realizovat juzne rychlikove spojenie BA-Sturovo-LC-KE. A samozrejme, aj ta odbocka do Vel.Krtisa by sa mohla ozivit.