Tak z tohoto článku: dialnice.info/viewtopic.php?t=3903 se jeví, že jde o novou emisi akcií, tedy cílem je získat na další dálniční výstavbu peníze soukromých investorů. V závěru článku je velmi správná narážka na to, kolik to bude stát motoristy, protože aby akcie byly prodejné, musí mít maďarské dálnice zajištěnu ziskovost.
Deficit sa podľa MMF môže vyšplhať až na 11 % HDP, ak sa do neho započítajú výdavky na výstavbu diaľnic, ktoré chce vláda udržať mimo rozpočet.
Môj názor: Jeden, dva roky je to prijateľné, ale potom by malo nastať skôr šetrenie a to samozrejme zasiahne aj do oblasti diaľničnej infraštruktúry, takže treba jasne povedať, že napojenia na SR nebudú tak skoro realizované na plný profil, keďže na 1/2 profil je dnes úsek na západe H, v smere na Šahy a Košice nie je žiadna diaľnica.
Mimochodom, mate niekto informacie, ake su intenzity na polprofile Rajka - Hegyeshalom? A kedy sa planuje doplnit na plny profil? Lebo cely usek je na dostavbu pripraveny velmi dobre (mosty, nadjazdy, krizovatky).
JG na stránke uvádza intenzitu ca. 4500 na hraničnom priechode - koniec D2 - rovnaké to bude aj na maďarskom úseku.
Inak pochybujem, že sa niečo začne robiť na tomto úseku v priebehu piatich najbližších rokov, možno v priebehu desiatich.
Včera večer jsem se vrátil od Balatonu. Řidič navrhnul cestu z Prahy přes Brno, Mikulov, Hainburg, kolem Neziderského jezera az k Šoproni odsud vede velmi dobrá cesta 84 s nedávno dokončenými obchvaty (Sárvár, Šoproň) a s velmi dobrými parametry. Mimo obec 90-110 km/h, obcí je málo a většinou jsou malé. Čerpací stanice jsou na velkých křižovatkách a jinak zhruba po 35 km. Povrch je překvapivě kvalitní, asfalt se ani při 34°C nerozstékal. Kvalita hlavních cest se mi zdá vysoká, mnohem vyšší než v ČR nebo v SR. Dálnice nebo RC jsem ještě na vlastní oči neviděl tak snad příště , ale podle obráků z fotogalerie vypadají kvalitně.
Neviete kedy bude M15 postavena na plny profil? Dnes ked som isiel na SK tak bola tam 7 km rada kamionov a dost dlho trvalo ich obchadzat! Myslim ze je to dost nebespecna situacia tak tich 15km by mohli fakt kompletizovat!
M15 po SR na plný profil - zlepšenie vzájomných vzťahov, spojenie dvoch metropol, reálna dopravná situácia a stavba je predpripravená
M3 na plný profil - stavať diaľnicu v jednom z najzaostalejších regiónov Európy
M30 na 1/2 profil - podpora so SR, s letiskom v Košiciach, lepšie prepojenie krajín, stačí 1/2 profil, lebo sa tu stavajú obchvaty na paralelnej ceste
M0 obchvat Budapešti - jednoznačne nevyhnutné pre 20% krajiny, lebo sa tým odľahčí doprava v meste
Priority v cestnej sieti, len hlavné cestné ťahy:
výrazne zlepšiť (až po podložie cesty) cestný ťah na trase M9, dostavať cestné obchvaty
podobne aj na trase M6
Maďarsko dosiahne v r. 2006 rekordný deficit rozpočtu, až 10% HDP, takže je viac ako isté, že šetrenie sa dotkne aj dopravnej infraštruktúry a preto by som ja odporučil venovať sa opravám hlavných ťahov a výstavbe cestných obchvatov tam, kde zatiaľ diaľnica potrebná nie je.
V r. 2005 postavilo Maďarsko nové diaľnice za 2% HDP.
Takze plany mat M3 v Debrecine do konca roka zrejme uz neohrozi nic. 95 percent z noveho useku je uz vyasfaltovanych. Akurat , ze paralelna cesta 35 Miskolc - Debrecen je zrekonstruovana fantasticky, takze je otazne, ci sa vacsina dopravy presunie na M3. Totizto v H stoji celorocna dialnicna znamka 35 000 ft. (cca 5 000 Sk) a domaci si tiez kupuju znamky vacsinou jednorazovo (4-dnove).
Ale spravit KE-Debrecen za cca pol druha hodinky je fakt uno-nuno !!!
a ako vyzera usek od hranic po M30, je uz rekonstrukcia uplne ukoncena
koncom oktobra sa ukoncila rekonstrukcia cca 40 km cesty 2 Vac-st. hranica a niekolko km cesty 21 od M3 po Siatorsku Bukovinku za rozsiruje na 4 pruhy (s pokracovanim v dalsich rokoch sa pocita).
co sa tyka priorit v madarsku 2007-2013, priority su hlavne M6 a M8, tiez prihranicny usek M3 po UA. Okrem toho medzi prioritami je rozsirenie starsich casti M0 na 2x3 pruhy a dostavba M2 Bp. - Vac na 2x2 pruhy. v zozname nie je ale M30 od Miskolca na sever ako celok a ani M15 (dostavba na plny profil).
Komplexná správa hodnotiaca diaľničnú výstavbu v Maďarsku znovu poukazuje na fakt, že investície na výstavbu diaľnic výrazne zaťažujú štátny rozpočet a negatívne sa tiež správa vyjadruje k zbytočnému odkúpeniu diaľnice M5, pretože nenastalo očakávané zvýšenie prepravy na tomto úseku.
Správa je vysoko kritická k enormným deficitom štátneho rozpočtu, ktorý ani zďaleka nie je zaťažený len investíciami do výstavby diaľničnej siete a teda priamo túto výstavbu ohrozuje. (to súvisí so znížením dôveryhodnosti pri platbách načas).
Okrem toho sa poukazuje na fakt, že väčšina ciest na medzinárodných ťahoch v rámci EÚ je v zlom technickom stave.
Stavební výroba po nižších růstech v letech 2003 a 2004 (2, resp. 5,8%) zaznamenala v roce 2005 16,6% růst. Největší pododvětví stavebního průmyslu – stavby z hotových konstrukcí a ostatní stavby – dosáhlo v roce 2005 růstu o 23,2%. Z ostatních staveb podpořila růst zejména výstavba dálnic. Počet dokončených staveb se v roce 2005 snížil oproti předchozímu období o 0,2%.
V největším měřítku vzrostla stavební výroba ve středním Maďarsku a severní nížinné části Maďarska, kde tamní firmy zvýšily stavební výrobu o 19,8, resp. 16,4%. Počet nově uzavřených smluv ve stavebnictví byl v roce 2005 o 5,9% nižší než v předchozím roce, avšak z toho počet smluv na stavbu budov vzrostl o 25,2%, přičemž pokles počet nových zakázek na ostatní stavby o 29%, což bylo částečně způsobeno tím, že v roce 2004 byla podepsána mimořádný objem smluv na obnovu silniční sítě a srovnávací základna byla tak vysoká.
Za 1-4/2006 vzrostla stavební výroba o 3,7% oproti srovnatelnému období minulého roku, především zrychlením staveb dálnic.
V prvním pololetí 2006 celkově stavební výroba poklesla o 1,7% oproti srovnatelnému období minulého roku. Pokles v sektoru stavebnictví jde na vrub poklesu stavby nových dálnic a rychlostních silnic.
Doprava:
Silniční síť a výstavba dálnic
Celkovou silniční síť v Maďarsku tvoří okolo 170 tisíc kilometrů silnic všech typů. Z nich necelých 20% patří do vlastnictví státu a ostatní samosprávám. Státní silniční síť však přenáší kolem 70% celkového silničního dopravního zatížení. Současnou síť rychlostních silničních komunikací tvořilo v říjnu 2005 574 km dálnic a 181,5 km rychlostních silnic nebo dálničních úseků takto provozovaných. Do roku 2007 by se podle stávajících plánů a rozestavěnosti měla síť dálnic a rychlostních silnic rozšířit o dalších 546 km. Masivní investování maďarské vlády do rozvoje silniční infrastruktury, které je jedním z hlavních motorů rozvoje stavebního průmyslu v posledních letech však značně zatěžuje státní rozpočet a je jednou z příčin nepříznivého vývoje jeho schodku. Tlak Evropské komise na maďarskou vládu ohledně plnění konvergenčního programu a z toho vyplývající potřeba reforem může vést ke zpomalení plánovaného tempa výstavby dálnic Vláda proto hledá způsoby, jak alternativně zajistit financování dálnic, aby ambiciózní plány mohly být dodrženy. Byla vytvořena státní a.s.ÁAK Rt. (Řízení a stavba dálnic), která si má brát úvěry na stavbu dálnic. ÁAK provozuje dálnice a stát jí platí roční poplatky. Vláda počítala, že tímto způsobem nebude muset být kolem 600 mld. HUF v létech 2005, 2006 a 2007 zahrnováno do státního rozpočtu, což podle ní umožňují i pravidla EU. ÁAK je totiž považována podle těchto pravidel za soukromou společnost, neboť od státu pochází méně než polovina jejich příjmů. Stávající státní a.s. Nemzeti Autopálya Rt. (Národní dálnice a.s.) založená již dříve pro řízení výstavby dálniční sítě předala stavbu dálnic právě ÁAK Rt. a bude pokračovat ve vyhlašování tendrů jako její agent. Dle stanoviska Eurostatu ze září 2005 však náklady na stavbu dálnic je nutné do státního rozpočtu započítat, což výraznou měnou přispělo k následné revizi rozpočtového schodku z 3,6% na 6,1% HDP, na čemž se dálnice podílejí 1,9%.
Vláda i přes aktivní účast státu při zabezpečování finančních prostředků nadále spoléhá při výstavbě dálnic v Maďarsku na projekty PPP (Public Private Partnership). V roce 2005 tak započala stavba 218 km dálnic. Státní pokladna by se měla na financování jejich výstavby podílet 45 mld. HUF, z unijních zdrojů by mělo přijít 21,3 mld.HUF a soukromý kapitál, formou PPP, by se měl finančně podílet sumou ve výši 200-250 mld.HUF.
Na dálnicích se platí za dálniční známky (zvané “matrica”) společně pro dálniční úseky M0, M1, M3, M5 a M7. Jejich ceny jsou k dispozici na www.autopalya.hu .
Hustota dálniční sítě je v Maďarsku přibližně stejná jako na Slovensku, a to Maďaři staví vesměs v lepších přírodních podmínkách, takže to snad s tou závistí není potřeba přehánět.