Evropska komise zamitla namitky na vyberove rizeni tykajici se technologicke nezavislosti (mikrovlnny x satelitni system), jinak sleduje jednani ceskeho soudu.
Nemam bohuzel informace o tom, jestli soud trvani predbezneho opatreni casove omezil. Pokud ne, nadeje na spusteni systemu od 1.1.2007 je minimalni. I kdyby totiz soud na zitrejsim jednani jiz rozhodl o zamitnuti veci, Autostrade se urcite odvola a bude nutno vyckat na jednani a rozhodnuti odvolaciho soudu (trvani v radu mesicu).
V případě, že by soud žalobu zamítl, mohl by předběžné opatření zrušit (odvolání proti rozhodnutím o předběžném opatření nemají odkladný účinek).
Podle EK je posouzení legálnosti tendru na elektronické mýtné v ČR plně v kompetenci českých soudů, komisaři dospěli k závěru, že v této věci nejde o porušení evropských směrnic.
No, ono je to dost komplikované, těch variant je pořád dost, jak to může dopadnout. První věcí je to, že byl na smlouvy o mýtném vydán odkladný účinek, to v podstatě znamená že smlouva prozatím smluvní strany nezavazuje => 1. paradox, Kapsch staví .
Druhá věc je rozhodnutí ÚOHS, jeho zrušení se domáhá Autostrade. Tady už odkladný účinek vydat nelze, tudíž soud na návrh vydal předběžné opatření jehož obsahem je zastavení výstavby. Háček je v tom, že soud může toto rozhodnutí o předběžném opatření zrušit nebo změnit, změní-li se poměry, a to i bez návrhu, přičemž předběžné opatření zaniká nejpozději dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí soudu, kterým se příslušné soudní řízení končí. Ve správním soudnictví je možné podat proti tomuto konečnému rozhodnutí kasační stížnost, ta ze zákona s sebou nepřináší odkladný účinek, ale! Nejvyšší správní soud (čili ona “odvolací” instance) by jej teoreticky mohl na návrh Autostrade přiznat.
Sám jsem moc zvědavý jak to všechno dopadne, protože pokud zákon někde mluví o hrozící či nenahraditelné újmě, tak tady může být opravdu zatraceně vysoká…
Zde: sfdi.cz/aktualne/2006_silkon.pdf si lze stáhnout diskusní příspěvek ředitele SFDI Pavla Švagra zpracovaný pro Silniční konferenci v Liberci (říjen 2006), který obsahuje vedle srovnání hustot silniční a dálniční sítě ČR s ostatními členskými zeměmi EU zejména obecné údaje o financování dopravní infrastruktury ČR včetně střednědobého výhledu na následující roky.
Jak dohnat Evropskou unii?A kolik to bude stát?
Česká republika by se podle Národního rozvojového plánu měla do 10 let přiblížit svou civilizační úrovní Evropské unii. To přesně vymezuje potřebu stavebních prací a velikost té mezery, která nás od unie odděluje, jasně a poměrně přesně deřnuje prostor poptávky.
V praxi to znamená:
dobudovat dopravní infrastrukturu,
z toho opravy tratí, komunikací a mostů - 400 mld. Kč,
stavba nových tratí, silnic, dálnic, letišť a vodních cest - 600 mld. Kč,
bytové objekty
z demografického projektu počtu domácností lze odvodit potřebu postavit 50 tisíc nových bytů ročně, což představuje 950 mld. Kč,
opravy panelových a dalších starých bytů - 450 mld. Kč,
státní a obecní investice - zahrnují reprodukci majetku obcí, zdroje a rozvody pitné vody, výstavbu čistíren odpadních vod, skládek, občanské vybavenosti - 500 mld. Kč,
čistírny odpadních vod - 390 mld. Kč,
investice podnikatelského sektoru - představují širokou škálu od administrativních budov přes obchodní centra až po průmyslové objekty - 800-900 mld. Kč.
Celková poptávka po stavebních pracích, které jsou nutné k tomu, aby se Česká republika přiblížila svou úrovní evropské patnáctce, činí tedy 3 biliony korun. Aby tyto investice mohly být zrealizovány, je třeba naplnit pět základních předpokladů: disponovat potřebnou kapacitou, zvládnout otázku konkurence, mít dostatek disponibilního kapitálu, zajistit územní a ekologickou průchodnost projektů včetně energetické úspornosti a mít celkově příznivé investiční prostředí.
Od toho se odvíjejí i programové cíle Svazu podnikatelů ve stavebnictví pro další období:
udržení trvalé konjunktury českého stavebnictví,
zlepšení podmínek pro stavební podnikání. Některé podmínky, které je pro naplnění těchto cílů nutno splnit:
iniciovat projekty financované metodou PPP, tj. ve spolupráci státního a soukromého sektoru, - dosáhnout toho, aby bytová výstavba byla trvale zařazena ve snížené sazbě DPH,
u bytové výstavby dosáhnout objemu 50 tisíc nových bytů ročně,
dosáhnout masivního rozšíření oprav bytového fondu,
výzkum a vývoj nových materiálů, konstrukcí,
urychleně přijmout nový stavební zákon a novelu zákona o veřejných zakázkách,
Místo podílu v ČEZu možná bude prodán státní podíl na Ruzyňském letišti.
Mezi příjmy Fondu patří i převody výnosů silniční daně, převody podílu z výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv (nyní 9%) a převody výnosů z poplatků za použití vybraných druhů dálnic (tj. čistý výnos el. mýtného a prodeje dálničních známek). Jdou tam i peníze poskytnuté ČR z fondů EU na rozvoj dopravní infrastruktury.
Ředitel P. Švagr se snaží zejména prosadit zvýšení podílu SFDI na spotřební dani z uhlovodíkových paliv a maziv (postupně by ho chtěl zvýšit na 40 %), zatím to však naráží na odpor ministerstva financí.
Za ten podiel letiska 3 mld. USD.
Inak nejaké % zvýšenie by mohlo byť, ale zase ide o to, že čo sa raz zvýši, už potom horšie klesá a to ministerstvo financií veľmi dobre vie, aj keď teda zrovna dopravná infraštruktúra patrí k tým, kde sa len málokedy prerobí (nesmú sa stavať megalomanské stavby tam, kde žije pár ľudí).
Ja nechcem sa starať do druhej krajiny, ale čisto môj názor je taký, že ČR sa zbytočne zaťažuje v sociálnej problematike rôznymi dávkami a príspevkami na ďalšie roky a dosť zbytočne vzhľadom na hospodársky rast, životnú úroveň k EÚ15 alebo k nezamestnanosti. Jedine uznám, že detí ubúda, ale celkovo sú to peniaze vyhodené von oknom. Ja ani nie som za to, aby tieto peniaze išli na diaľnice, ale radšej keby bol nižší schodok št. rozpočtu.
Zrejme aj po predaji ČEZ, čo sa asi bude robiť na časti, ak vôbec niekedy, tak pôjdu peniaze na: splácanie dlhov a diaľnice.
Na druhú stranu stavebníctvo bolo v Československu najvýkonnejšie v Európe. Aj keď sa na to skladala časť celého Sov. zväzu.
Takže stačilo len dostať diaľnice do priorít … ale skôr by sa vybudovali 2-3 diaľnice a tým by sa to skončilo, pretože to nebola priorita - individuálna priorita nemala zelenú.
Na tú dobu bola cestná sieť dostatočne výkonná a aj kvalitná.
V tom neporadím, možná je to jenom vůči nějakému plánovanému předpokladu na nejbližší léta. Ten se zřejmě upravuje dle momentální situace, nebo směru fiskální politiky. Tím, že vláda asi nechtěla další odklad přijetí Eura tak sáhla na restrikce (nebo reformy?). Mně by zajímalo jak by z toho vybruslila předešlá vláda.
O to právě jde. Jestli má jít o snížení výdajů na dopravní infrastrukturu oproti dříve plánovanému stavu (předpokládanému výraznému nárůstu) nebo oproti nynější skutečnosti. Kdyby to bylo oproti plánům, tak by to nebylo až tak hrozivé, znamenalo by to skluz připravovaných staveb oproti plánům v průměru o necelý rok. Kdyby to ale mělo znamenat, že místo původně plánovaného nárůstu investic do dopravní infrastruktury přijde výrazný útlum, považoval bych to za tragické.
Tragické to nemusí být, zde se mluví o výdajích ze státního rozpočtu. Je to zřejmě v rámci tendence posuvu k PPP. Již se o tom psalo, např. dialnice.info/viewtopic.php?t=6462
.
Doteraz to bola hlavne privatizácia ale kedže privatiz. ČEZ sa odložila tak z čoho ?
Aj keď sa na to skladala časť celého Sov. zväzu.