Po D3 by v budoucnu mělo vést nejlepší spojení mezi Skandinávií a Řeckem, ale k tomu musí být dobudováno dálniční spojení od Splitu kolem Podgorice a Tirany do Athen.
Dálnice D3 si už našla svoje pevné místo v plánech výstavby infrastruktury, to ovšem neznamená, že to bude mít nějak jednoduché.
Jednou z bezpochyby nejzajímavějších a zároveň i nejkontroverznějších staveb na plánované D3 bude most přes řeku Sázavu s celkovou délkou přes 1000m a výškou nad terénem až 107 metrů.
Proti dálnici skrz Posázaví se už dlouhodobě staví mnohá sdružení a obce. Investor se snaží minimalizovat dopady na zdejší krajinu i pomocí několika tunelů:
Obrázky pocházejí z nedávno vydané publikace ŘSD právě o této dálnici, která je dostupná na následující adrese.
Pro upřesnění: V Rakousku má od hranic z ČR na R3 navázat rychlostní komunikace S10, která se severovýchodně od Lince napojí na ukončení již vybudované dálnice A7 (ta tvoří dálniční průtah Lince a jižně od něj se napojuje na A1 Vídeň - Solnohrad).
Web na podporu urychlení výstavby této komunikace v němčině viz: pro-s10.at/index.htm
Grécko veľmi citlivo vníma výstavbu k ostatným štátom, Grécko nevníma žiadne koridory, aj Egnatia Odos sa stavala a stavia na vysoký politický nátlak z EÚ - to mám od Adoasa. A je to tak. Grécko nemá problém stavať diaľnice, ale také Albánsko nemá dôvod - na spojenie ČR a Grécka nemôže a nebude slúžiť žiadne Albánsko, treba realisticky uvažovať.
Tak samozrejme pretoze ked sa pozrieme na mapu tak zapadna strana dialnice Egnatia Odos je de facto pri mori … je to zaujimava stavba ktora prepoji rozne oblasti GR a ktora smeruje k Turecku a na ktoru sa napaja dalsia dialnicna a cestna siet ale tak ako je na tlak EU navrhnuta tak sa aj na tlak GR financuje cez EU.
GR ma susedne staty ako Albansko, Turecko a tieto staty nie su bohate a maju politicko-demokraticke a hospodarske problemy - Turecko stavia tiez lepsiu cestu v smere na GR - ale to je skor symbol, nie je to nutnost. Napojenie GR a Bulharska tiez nie je este idealne.
Osobne tiez nevidim ako v horizonte dalsich 20 rokov ze by cez Albania mala prechadza dialnica. Z CR do GR je lepsie cestovat skor lietadlom alebo do Italy autom a odtial lodou. Je to ovela lepsie ako autom podla mna.
Ten úsek má být vybudován v kategorii 26,5/120, což je kategorie, která podle dříve platné české normy byla a podle norem většiny evropských zemí je dostatečná pro označení “dálnice”, ale podle současné české normy nikoli. Takže fakticky půjde o dálnici, avšak vzhledem k přísné normě bude muset být označena pouze jako R. Tedy by bylo možno k překlasifikaci na D dojít i tou cestou, že nic se v dokumentaci nebude nic přepracovávat, ale změkčí se norma.
No právě. Ten nynější Kocourkov je dán tím, že úseky, na které bylo vydáno ÚR podle staré normy, jestliže v DÚR bylo D 26,5/120, se takto mohou postavit a označit jako D, ale v případě, že se vede územním řízení za účinnosti nové normy, tak 26,5/120 musí být pouze R.
Šířka 27,5 má tu výhodu, že při uzavření jedné poloviny dálnice lze na druhé namalovat 4 užší pruhy, takže kvůli bezpečnosti je v takovém úseku nutno omezit rychlost, ale nesníží se počet jízdních pruhů. To byl zřejmě hlavní důvod pro to, že všechny nové dálnice by měly být stavěny v šířce nejméně 27,5 m. U kategorie R se nekalkuluje s intenzitami dopravy, které by při snížení počtu jízdních pruhů na kratším úseku vedly k úplnému zabklokování komunikace ve špičkách, jako to hrozí na dálnicích, kde se počítá s vyššími intenzitami dopravy (což na české D1 a zejména na pražské Jižní spojce můžeme vidět často).
Podle informaci na strankach ASFINAGu je predpokladane zatizeni prihranicniho useku 15 tis denne v roce 2025. Tedy stejna bude i na ceske strane. Je na takoveto zatizeni treba plnohodnotna dalnice?
Na D3 je pouze jeden úsek v kategorii D 26,5 Mezno - Tábor. Úseky Praha - Mezno a Tábor - ČB jsou v kategorii D 27,5 a úsek ČB - Rakousko je v kategorii R 25,5.
ASFINAG šířku neuvádí. Rakušané staví dost variabilně, ve špatných terénních poměrech zužují (např. na estakádách bývají místo dělicího pruhu pouze svodidla a bývá i užší krajnice), v dobrých podmínkách (a při vyšších intenzitách dopravy) naopak rychlostní komunikace rozšiřují na plný dálniční profil. Celá trasa by měla být ve čtyřpruhu.
ceskedalnice.cz/kategorie.htm tady se ale píše, že to bude R26,5 a úsek na D11 z Dvora Králové n. L. do Trutnova bude dokonce R27,5!! Nechápu proč se hlavní tahy nestavějí jako dálnice až k hranicím obzvlášť když na to mají parametry.
Co třeba proto že v rakousku bude mít R3 pokračování v podobě S10 což je rakouský ekvivalent R a v Polsku bude mít R11 pokračování v podobě S3 což taky není A… Možná v tom hrajou roli kromě často omílaných intenzit i faktory mezistátní…
Určitě A3? Co já vím, tak Poláci A3 degradovali na S3, už je tomu nějaký pátek… A bylo to tak i v jednom aktuálním dokumentu (Konferencja minstra… atd.), tam se taky mluvilo o S3… Podle wikipedie je zařazená i ve vládním programu : pl.wikipedia.org/wiki/Drogi_ekspresowe_w_Polsce