Podle www.dalnice.com měl být původní parametr 21/120, Němci změněný na 22/160, 28 m šířky měl mít třípruh.
Kdyby nepřišla válka, naopak by se možná dálnice vůbec nestavěly. To, že se staly prioritou bylo taky proto, že měly výrazný vojenský význam. V obr. 1938-9 se takhle dostalo do popředí víc dopravních projektů, mj. taky nová (a ne úplně dostavěná) hlavní trať Pha - Slovensko, ze které byly v 50. letech dokončeny úseky BO - HB (se zdvojkolejněním úseku KO- HB) a BO - Veselí nad Moravou
Ono to našrěstí ale nebylo tak, že by se nic nedělo. Byl tehdy přijat plán na zřizování pevných povrchů vozovek (bůh ví, jak se přesně jmenoval), díky kterému dnes máme všechny silnice asfaltové, nebo betonové.
Áno to bolo dobré, že sa to robilo, ale urobilo sa to na väčšine územia Slovenska a ČR, hlavne na cestách II. a III. triedy zle. Preto dnes niektoré cesty, hlavne na východnom SK, sú v katastrofálnom stave. Tam sa totižto LEN asfaltovalo, robili sa tam minimálne úpravy podložia vozovky a šírkových úprav. Asfalt sa pokladal väčšinou na pôvodnú nespevnenú vozovku…
Ředitelství silnic a dálnic ČR vydává 1. díl publikace o tzv. německé průchozí dálnici, jejíž stavba byla zahájena v roce 1938, a která měla spojovat polskou Wroclaw s Vídní zhruba v ose dnes uvažované rychlostní komunikace R43. Dálnice však nebyla z důvodů politických a historických nikdy dokončena ani uvedena do provozu.
Klikněte pro stažení (PDF 3 MB):
Zejména zajímvé z dnešníhohlediska jsou vizualizace - kresby do fotek. Na vizualizacíh je zajímavé, jak strohé mělo být zařízení dálnice a taky, že se moc nepárali s výškami a oblouky. Koneckonců, kdo jel na trase Mnichov - Salcburk potvrdí.