O počátcích budování dálnic v ČR pojednává publikace: Lídl V., Janda T.; Stavby, kterým doba nepřála. Tato publikace vyšla v r. 2006 (ve 2. doplněném vydání) ve spolupráci s ŘSD a z jeho webu si ji lze ve formátu pdf stáhnout: rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/54A7AE5 … eprala.pdf
Dr.h.c. JAN ANTONÍN BAŤA
BUDUJME STÁT
PRO 40,000.000 LIDÍ
Je tam návrh cestnej, železničnej a vodnej dopravy, aj s mapami.
To som písal ja. Neprihlásil som sa a vzalo mi to príspevok. Prosím amina o opravu 
.
plan dialnice za 1. CSR som pridal aj do nasej galerie
To byl ovšem plán neoficiální od J.A. Bati (z r. 1937), oficiálně byl schválen počátkem rfoku 1939 plán tento: dalnice.com/historie/planova … alnice.htm
Zde jsou vedle Baťova návrhu naznačeny ještě dva další, které také nebyly schváleny: dalnice.com/historie/planova … a_csr1.htm
Pro dnešní dobu je neuvěřitelné, že plán výstavby dálnice byl vládou schválen 13. ledna 1939, koncem téhož měsíce bylo zahájeno kácení v lesních úsecích, geologický průzkum a zaměřování trasy a již 2. května 1939 byly slavnostně zahájeny stavby několika úseků.
Ke zprovoznění prvního úseku mělo dojít 31.10.1940. Nakonec to ale bylo až 12.7.1971, tedy skluz téměř 31 let.
Mne pride este neuveritelnejsie otvorenie useku za rok aj 5 mesiacov pri vtedajsej technike. Dokonca cela dialnica cez CSR mala byt hotova za niekolko rokov…
Vtedy to bolo reálne, tak ako aj dnes. Bola by to priorita a išlo by to, pretože by sa bez problémov rozostavala diaľnica v celej svojej dĺžke.
Tak sa stavali cesty - masovo. Tak sa stavali obrovské množstvá bytov - masovo. Tak sa postavili v SR aj priehrady. Masívna, rýchla výstavba a ž potom sa upravovalo, čo sa dalo - teda hlavne v tých bytoch.
Prave to je na tom to udivujuce 
. Dnes by sa na vystavbu dialnic museli vynalozit stovky miliard rocne, aby bol vo vystavbe napr. cely tah D1 (v ramci CR+SR).
Je sice pravda, ze vtedajsia urbanizacia bola podstatne mensia, aj tie dialnice mali ine parametre, cize boli by podstatne lacnejsie (plan bol tusim 4 mld. Kcs na celu dialnicu napriec CSR), ale dnes je toto nerealne - aby za 4-5 rokov od rozhodnutia stavania dialnice (cize vlastne este bez akychkolvek planov) bola cela dialnica hotova.
No, ja si pri tomto vždy spomeniem na chorvátsku A1…
- Nižšie ceny - silné dotovanie všetkých stavebných materiálov, minimálne až nulové marže stavebných firiem a vôbec všetkých firiem, lebo boli štátne a na svoj rozvoj dostávali keď potrebovali - a čo potrebovali a kedy, to určil štát.
- Masové nasadenie pracovnej sily - to je oveľa lacnejšie ako drahý stroj, ktorý skoro nikto nevie ovládať - tie sa nasadia na náročné časti. A človek dostal najesť a mal dobrý pocit a nejaký ten peniaz.
- Keď sa rozhodlo, tak sa stavalo - žiadne 4 ročné výkupy pozemkov.
- Plány existovali a v tom bol čas, 1 rok. Aj to sa dalo. Veď to sa aj dá, za pár mesiacov spraviť - a zase, megalomansky nie na 10 km, ale na celú krajinu, lebo je to priorita.
Presne tak sa dnes stavia v Číne.
To je o inom. Tu boli financie: úvery, diaľničné úvery, PPP a silné krytie mýtom.
A veľmi vhodné správanie vlády: požiadala o pomoc svetové združenia. A “pricválali” projektanti, poradcovia, stavbári a začalo sa stavať. A zrazu v r. 2005 už toho boli plné médiá v celej Európe … takmer 400 km A1 (prípravné práce naraz na 500 km) za 5 rokov. A nestavala sa len A1.
Chorvátsko mám z vlastných skúseností. A stále mám. 
Teraz sa črtá dosť veľký projekt v Rusku - diaľnica Moskva-Vladivostok a ďalší medzi Čínou a Indiou: diaľnica Peking-Naí Dillí.
Já som to myslel tak že keď sa chce tak sa aj dnes v Európe dá rychlo postaviť mnoho desiatok či stoviek kilometrov za veľmi krátke obdobie.
Čína je ohromná krajina, tam sa stovky kilometrov schovajú v rozpočte veľmi ľahko.
Moja veta: je to o inom, smerovala na to, že v Chorvátsku sa stavia hlavne s technikou ako s ľuďmi a bola to vlastne reakcia na môj vlastný predchádzajúci úsek, takže s tým tvojím sa len zhodujem. Chorvátsko je príkladom rýchlej a kvalitnej výstavby, ale na to je tu iná téma a tam sú detaily.
Never tomu, že sa niečo ľahko schová v rozpočte. Čína predsa realizuje všetko naraz - aj železnice, aj diaľnice, aj letiská, aj bývanie, aj energetiku, vodné nádrže, … nový priemysel, služby, proste všetko naraz.
Kým u nás by to bola v daných 5 rokoch prakticky len diaľničná výstavba.
V 30-40. rokoch sa u nas okrem dialnic (ktore sa napokon ani moc nestavali) otvarali desiatky km zeleznic rocne (a nie hociakych, s mnohymi tunelmi), stavali sa vodne cesty a priehrady (Oravska, Vazska kaskada…), takisto energetika a byty… a k tomu bol plan za 4 roky postavit dialnicu napriec CSR
Masová bytová výstavba prišla až v 60.-70. rokoch.
Nemienim sa hádať.
Kdyby nepřišla válka, tak se dala československá dálnice skutečně postavit rychle, protože
- Československé stavebnictví tehdy patřilo ke světové špičce
- Byla velká volná kapacita stavebních firem uvolněná zastavením výstavby pohraničních opevnění
- Kvůli výstavbě opevnění měla ČSR také vybudované velké kapacity na výrobu betonu
- Masivním nasazením lidí na stavbu dálnice měla být vyřešena nezaměstnanost, která prudce narostla stěhováním Čechů z Německem zabraného pohraničí a drastickým snížením stavů armády na základě Mnichovské dohody
Železnice se v době 1. republiky ovšem stavěly téměř výlučně na Slovensku, aby se vyrovnával velký rozdíl v hustotě železniční sítě, který vznikl za Rakouska - Uherska.
V tehdejší době mělo pracovat podle náročnosti stavby 250 - 500 stavebních dělníků na 1 km dálnice.
Na české dálnici se však tyto stavy, které by umožnily dodržení původních termínů, ani zdaleka nepodařilo naplnit, celkový počet pracovníků ani v době největšího rozmachu výstavby na podzim r. 1939 nepřesáhl 2700 na celé rozestavěné trase dálnice.