Kamiónová doprava v Nemecku bude počas prázdnin obmedzená. 
Současně s poslední částí obchvatu Plzně (s tunelem Valík) na české D5 bude 6.10.2006 otevřen úsek německé A6 v délce 8km kolem města Wittschau. Tím dojde k souvislému dálničnímu napojení Prahy na německou dálnicí A93 (zejm. Řezno a Mnichov). Zbývající úsek tzv. Via Carolina Praha - Norimberk (D5-A6) od A93 k MÚK s S85 JV od Ambergu by měl být zprovozněn v r. 2008.
viz: dialnice.info/viewtopic.php?p=28573#28573
Ten článek se mi nějak nezdá.
-
“Poprvé tak Česko bude mít přímé dálniční spojení s Evropskou unií.” - cožpak Slovensko snad není v Unii???
-
Nedávno jsem po citované trase jel - ale zkrácení o hodinu? Maximálně tak o 15-20 minut, ale víc ani minutu.
Ta hodina vůči současnému stavu může platit pro dobu, kdy se tam hromadí (hlavně polské) kamiony. Za přijatelného provozu je podle mne správný Tvůj odhad.
Autor určite myslel západnú Európu, ale inak máš samozrejme pravdu, je to novinárska neuvedomelosť. 
Našel jsem zajímavý link:
Je potřeba podoknout že u těch šedých nejde vždy o v současnosti plánované trasy nýbrž o trasy které byly kdysi plánovány a mnohdy jde právě o plány zrušené. Podrobnost jsou na příslušném webu často pěkně popsány (v němčině 
)…
Jinak ta mapa je zatraceně dobrá…
Nemecko do r. 2018 preinvestuje do modernizačných prác na svojich diaľniciach sumu 27 mld. EUR. Do výstavby nových diaľnic by mala smerovať suma 68 mld. EUR.
Posúdi sa varianta spoplatnenia diaľnic pre osobné autá do 3,5t.
Nemecko sa chce zameriavať na zlepšenie prepojenia s ČR a Poľskom a posilniť tak vzájomný hospodársky rozvoj.
Stavebníctvo:
Německé stavebnictví se nachází již od roku 1996 ve velmi vážné situaci. Konjunktura, která v tomto sektoru začala po sjednocení v roce 1990, skončila v roce 1995. Situace ve stavebnictví se v roce 2005 proti předchozímu roku nezlepšila, dokonce se pokles hlavní stavební výroby ještě více prohloubil (o 5,3%).
Zaměstnanost ve stavebnictví je na nejnižší úrovni za celou řadu let. V letech 2001 až 2003 klesl průměrný počet pracovníků ve stavebnictví o 140 tis. osob. V r. 2004 došlo k dalšímu snížení o 50 tis. osob na průměrnou výši 767 tis. zaměstnanců a obdobný vývoj zaznamenal i rok 2005 – průměrný počet pracovníků ve stavebnictví klesl na 717 tis. osob.
Stavební výroba se v roce 2004 snížila proti předchozímu roku o 5,2% (v roce 2003 –3,3%) a pokles se týká všech tří hlavních oblastí stavebnictví – bytové, hos odářské i veřejné výstavby. Největší pokles zaznamenala právě investiční výstavba v hospodářství (-6,3%). Objem stavební výroby v nových spolkových zemích se snížil v průměru o dalších 7%.
Srovnáme-li současnou situaci s rokem 1995, kdy bylo stavebnictví na vrcholu, je objem stavební výroby z celoněmeckého pohledu o více než třetinu pod tehdejší úrovní. Propad je zejména zřetelný v nových spolkových zemích, kde objem stavební výroby v současnosti dosahuje pouze 54% stavu z roku 1995 a zaměstnanost je méně než poloviční.
Přes klesající poptávku v r. 2004 prakticky poprvé došlo k nárůstu cen v hlavní stavební výrobě – o 1,2% proti předcházejícímu roku. V současné době jsou ceny stavebních prací v západní části Německa o 3,5% nižší než v r. 1995, v nových spolkových zemích cenový index dosahuje jen 89,5% základu z roku 1995. V celoněmeckém průměru v r. 2004 byl cenový index o 4,8% pod úrovní roku 1995.
Výsledky stavebnictví za rok 2005 nejsou doposud plně publikovány. Nadále pokračoval pokles hlavní stavební výroby o 5,8 %. Slibný byl konec roku 2005, kdy zejména v oblasti veřejných staveb došlo ke zvýšení objednávek proti předcházejícímu roku. V roce 2006 se očekává maximálně zastavení dalšího poklesu se snížením počtu pracovníků pod 700 tis.
Doprava:
V oblasti dopravy v roce 2005 byly stěžejními tématy v Německu kvalitativní problémy dopravy – mobilita osob i zboží, bezpečnost na silnicích a v letecké dopravě, průběžná kontrola plnění Spolkového plánu dopravních cest. Diskutovalo se o PPP projektech v dálniční infrastruktuře.
… problematika cestnej siete podrobne od 35. strany v zdroji …
Cena nemeckých diaľnic je za roky 2004-2005 cca. 400 mil. Sk na 1 km pri kurze z týchto rokov pre EURO. Na cenu diaľnice vplýva:
- silná recesia v stavebníctve a zároveň prebytok stavebných kapacít
- doriešená legislatíva s výkupom a vyvlastnením pozemkov
- väčšina diaľnic je postavená a úseky, ktoré chýbajú majú často už pripravenú dokumentáciu a územia sa nezastavali, čo znamená, že základ projektu je hotový a často nie je v cene
- zvýhodnené niektoré diaľnice pri daniach a iných poplatkoch (napríklad je lacnejšia nafta)
- nie sú v cene vyvolané investície
- časť nákladov preberá samospráva (spolkové krajiny) a tieto náklady tvoria významnú časť prípravných prác
- cena obsahuje kompletné stavebné a zemné práce
Porovnávajú sa preto dva roky, lebo údaj je potom presnejší.
Je nesporné, že cena nemeckých diaľnic je nižšia, než v mnohých iných štátoch, pretože v cene je zahrnutá už aj cena práce, ktorá patrí v rámci sveta k najvyšším na svete (dominujú tu ešte: USA, Kanada, Japonsko, Austrália).
Zdroj: Diaľničiar
Švédsko zvyšuje dálniční rychlost, Němci chtějí zpomalit
Komisár EÚ pre životné prostredie žiada Nemecko, aby zaviedlo rýchlostné limity
Nemecko: 1. štvrťrok 2007 výber mýta za 800 mil. EUR
Ďalší rok sa očakáva spoplatnenie viacerých hlavných ciest v jednotlivých spolkových štátoch a celkový výnos sa očakáva na úrovni cca. 5,4 mld. EUR v čistom vyjadrení, čo znamená, že už sú odrátané náklady na prevádzku mýtneho systému.
V súčasnosti ide 60% príjmov z mýta na opravu diaľnic. Ostatné financie idú na prípravu novej výstavby a údržbu diaľnic. Nové diaľnice sa zatiaľ stavajú na menej ako 1/3 výnosov z mýta.
Odvážny bude ten politik, ktorý stanoví nejaký poplatok aj pre osobné autá.
Nemecko na dialniciach naozaj dbá na bezpečnosť, napr. aj tu
píšu o značkách 300, 200 a 100 m pred exitom, je to naozaj dobré.
Alebo pri zbiehaní pruhov dajú zákaz predbiehania zľava:
| : |
| : |
| |: |
| |: \
| |: :\
| |: : \
| |: : \
| |: : \
| |: : \
| |: : \
| |: : |
| |: : |
| : : |
| : : |Nemecko má neobmedzenú max. povolenú rýchlosť na diaľnici aj na rýchlostnej ceste, mimo mesta 100, v obci 50. Šoférovať môžete s 0,5 promile alkoholu v krvi.
Web o německých dálničních kaplích: autobahnkirchen.de/
Stavebníctvo:
Německé stavebnictví se od roku 1996 nacházelo ve vážné recesi, konjunktura, která nastala po sjednocení Německa v roce 1990, v polovině devadesátých let skončila. O té doby ztratil sektor polovinu pracovních sil a 40% svých příjmů, přičemž počet stavebních firem se v zásadě nezměnil. Tento pokles se týkal všech tří hlavních oblastí stavebnictví – bytové, hospodářské a veřejné výstavby. Propad byl zejména zřetelný v nových spolkových zemích, kde se po deseti letech objem stavební výroby snížil téměř o polovinu.
V polovině roku 2006 došlo k obratu: stavební sektor se začal postupně vymaňovat z dlouho trvající recese. Vzestup tohoto sektoru byl označován za jednu z hlavních příčin ekonomického růstu Německa. Podle analytiků nelze sice zatím hovořit o boomu, ale rozhodně o velmi pozitivním směru ukazujícím slibný vývoj do budoucna. Oproti roku 2005 vzrostl obrat stavební výroby o 9,2, i když počet pracovníků klesl o 0,9%. Přestože se na tomto růstu podílely i jednorázové faktory (jako urychlená výstavba před rušením subvencí pro soukromé stavitele a plánované zvýšení daně z přidané hodnoty o tři procentní body), hlavní podíl nesla a nese aktivita firemního sektoru. Tyto investice podniků do nových budov výrobních závodů lze považovat za reálnou známku ekonomického obratu.
V 1. polovině roku 2007 pokračoval pozitivní vývoj započatý v polovině roku 2006. Dle vyjádření prezidenta Hlavního svazu ve stavebnictví Keitela na výroční tiskové konferenci uspořádané ke dni Německého stavebnictví v Berlíně dosáhne obrat stavební výroby v roce 2007 ještě lepších výsledků než v roce předchozím. Prognózy expertů jeho slova potvrzují. Podle nich sice nemá dojít k nárůstu bytové výstavby, ale u veřejných staveb má dojít ke zvýšení o 4 % oproti roku 2006 a v hospodářské výstavbě má dojít k nárůstu dokonce o 10 %. Celkově má v roce 2007 vzrůst stavební výroba o 5 %.
Doprava:
Cestná doprava
Dálnice A 17/D8 Drážďany - Praha
Koncem roku 2004 byl na německé straně zprovozněn úsek Dresden-Gorbitz/ Dresden-Südvorstadt, jehož trasa se dvěma náročnými tunely o celkové délce 3380 m umožnila motoristům objezd Drážďan, a tím zkrátila cestovní dobu o půl hodiny. Zbývající úsek až k českým hranicím u Petrovic a jeho navázaní na zprovozněnou dálnici na české straně bylo dokončeno, jak už je výše zmíněno, v prosinci 2006. Celkové náklady 45 km dlouhé dálnice na německé straně činily přes 650 mil. €. Tento projekt, jenž je kofinancován z prostředků EU (Evropský fond pro regionální rozvoj), bude sloužit nejen dálkové dopravě do České republiky, ale uleví i regionální dopravě v okolí Drážďan. Spolkové silnice B 170 na Zinnwald a B 72 do Schmilky se podstatným způsobem uvolní.
Dálnice A6/D5 Norimberk - Plzeň - Praha
Německá strana dokončí dálniční spojení s Českou republikou v chybějícím úseku Lohma - Amberg nejdříve v roce 2008. Předtím dojde k propojení české dálnice D5 v Rozvadově s německou sítí dálnic a napojením na A93 Hof- Regensburg.
Další silniční projekty
Z dalších významných silničních spojů se jedná o obchvat Zchopau a Marienbergu na B174, obchvat Oelsnitz a Bambergu na B92 od Plavna na Vojtanov, zcela novou silnici od A93 na Schirnding a Cheb, jakož i obchvat Furth i.W. (B20) a prvořadý obchvat Bayrisch Eisenstein na B11.
O zajištění silničního spojení Hrádek-Žitava/Zittau přes území Polské republiky došlo dne 5. 4. 2004 k podpisu trojstranné smlouvy, takže výstavba této důležité rychlostní silnice mohla být zahájena 1.5.2004. Původní termín dokončení (až na dálnici A4 u Budyšína/Bautzen) v roce 2006 byl posunut na rok 2008.
PPP Projekty - Partnerství veřejné a soukromé sféry
Zatímco na financování veřejné infrastruktury ve Velké Británii se podílí soukromý sektor již léta, v Německu bylo financování takových projektů donedávna popelkou.
Předmět PPP projektů: oblast dopravní infrastruktury a občanská vybavenost či veřejné služby.
Právní rámec: Dosavadní zákonodárství rozvoj PPP projektů nijak výrazně nepodporovalo, naopak v mnohých oblastech je ztěžovalo. V létě s výraznou podporou jak v Spolkovém sněmu, tak i ve Spolkové radě napříč stranickým spektrem byl přijat zákon k urychlenému prosazování veřejnoprávních partnerství (OPP-Beschleunigungsgesetz) 6 , který přinesl změny v oblastech zákonné úpravy
udělování veřejných zakázek (dosavadní úprava podle zákona proti omezování konkurence (Gesetz gegen Wettbewerbsbeschränkungen - GWB) a nařízení o udělování veřejných zakázek (Vergabe Verordnung - VgV),
privátního financování dálkových silnic (Fernstrassenprivatfinanzierungsgesetz - FStrPrivFinG)
veřejných rozpočtů (Bundeshaushaltsordnung - BHO)
daňového práva (daňová osvobození či úlevy)
investičního zákonodárství (Investitionsgesetz - InvG), které přizpůsobily nevyhovující zákony a předpisy současným potřebám.
Druhý zákon, zruší omezení soukromým fondům v oblasti správy nemovitostí vstupovat i do těchto projektů PPP.
Subjekty PPP projektů: Hlavním koordinátorem je spolkové ministerstvo dopravy, stavebnictví a bytové výstavby (BMVBW), kde celá problematika spolupráce veřejného a soukromého sektoru spadá do koordinační působnosti současného parlamentního státního tajemníka A. Grossmanna, který je současně vedoucím koordinačního řídícího výboru.
Základní informace o systémech řízení PPP projektů viz www.ppp-bund.de.
Na práci tohoto smíšeného mezirezortního výboru se podílejí zástupci (za státní správu) BMVBW, ministerstva hospodářství (BMWA) a ministerstva financí (BMF) a za soukromou sféru Hlavní svaz německého stavebnictví (HVDBI), Spolková komora architektů, Spolkový svaz německých bank, Spolkový svaz veřejnoprávních bank, Spolkový svaz leasingových společností.
Podle oblastí, do nichž směřují aktivity PPP projektů se další řídící a kompetenční práce dělí do dvou proudů:
pro PPP projekty v občanské vybavenosti a službáchBMVBW vytvořilo pracovní skupinu PPP Task Force, jejímiž úkoly jsou základní plánovací, řídící a koordinační činnost, příprava pilotních projektů, public relations a výměna znalostí a zkušeností.Jednotlivé spolkové země mají vlastní kompetenční centra, rovněž nazvaná PPP Task Force.
v oblasti dopravní infrastruktury
Obdobně jako v prvním případě je na BMVWB vytvořen pracovní tým pod vedením vrchního ředitele pododdělení S 2 - Straßenbau, Erhaltung und Finanzierung.
Hlavním výkonným a kompetenčním orgánem v oblasti financování dopravní infrastruktury je státem na základě zákona založená společnostVerkehrsinfrastrukturfinanzierungsgesellschaft m.b.H. (VIFG), obdoba našeho Fondu dopravní infrastruktury. Obsažné a informacemi nabité stránky jsou na URL-adrese www.vifg.de 7.
V Německu existuje několik vědecko- výzkumných center na vysokých školách, jež se zabývají projekty PPP, jak z ekonomického, tak i ze stavebně-technického hlediska. Patří mezi ně univerzity ve Výmaru, Freiberku, Hamburku, Berlíně a vysoká stavební škola v Biberachu
Modely PPP projektů v oblasti dopravní infrastruktury: Existují dva základní modely PPP:
A - Modell (Ausbaumodell), který se týká výstavby dálniční sítě, resp. rozšíření jízdních pruhů soukromým provozovatelem. Tento provozovatel refinancuje své stavební náklady a zisk z každoročního přídělu prostředků ze státního rozpočtu, které byly vybrány v systému elektronického mýtného na příslušném úseku dálnice. Z ekonomického hlediska mají smysl ty projekty, které se týkají alespoň 30 kilometrového úseku dálnice.
V současné době jsou ve stadiu realizace tyto pilotní projekty : 8
Dálnice A8 Augsburg - Mnichov
A4 Waltershausen - Herleshausen, tzv. Umfahrung Hörselberge v Durynsku
A1 Düren - Kolín n.R. a Buchholz - Bremer Kreuz
A5 Baden-Baden - Offenburg
F- Modell představuje jednorázovou stavbu dopravního zařízení, která zlepší obslužnost (nový úsek dálnice, tunel, přemostění atp.). Stát se může na nákladech podílet až do výše 20%. Provozovatel po ukončení výstavby refinancuje své stavební náklady a zisk prostřednictvím mýta, které sám vybírá, a to nejen od nákladních dopravců, ale i od ostatních účastníků silniční dopravy. Výše mýtného podléhá státnímu schválení.
Existují zatím dva pilotní projekty, oba již jsou v provozu. Od r. 2003 je dokončen tunel pod řekou Warnow v Rostocku (podrobnosti k projektu) a od léta t.r. se jezdí v Herrentunnelu v Lübecku.
Dokumenty:
Německý institut pro urbanismus zpracoval z pověření BMVBW (PPP Task Force) studii Public Private Partnership Projekte, Eine aktuelle Bestandsaufnahme in Bund, Ländern und Kommunen
Skupina poradenských firem pod vedením PwC vypracovaly dobrozdání Gutachten PPP im öffentlichen Hochbau
Prof. Dr. H.W. Alfen z TU Weimar předložil studii PPP-Lösungen für Deutschlands Autobahnen.
Ve spolupráci s ADAC vydala TU Berlin studii Aktuelle ÖPP-Modelle für die Bundesfernstraßen
VIFG se prezentovala na Open Day dne 17/3/2005 k A-Modelu PPP projektů svou přednáškou - Principy A-Modelu v PPP projektech dopravní infrastruktury
Velice zajímavý je společný dokument Investiční banky Schleswig-Holstein, Inženýrské firmy Schüssler Plan, poradní kanceláře Alfen Consult a Norton Rose, nazvaný:
Leitfaden, Strukturiertes Verhandlungsverfahren für die Vergabe der Betreibermodelle im Bundesfernstraßenbau (A- und F-Modelle).
Do kompetenčních oblastí PPP zasahují i pravomoce spolkového ministerstva hospodářství a práce, které vydalo společně s Arbeitsgemeinschaft für wirtschaftliche Verwaltung e.V. pokyny pro státní správu a podnikatele při realizaci PPP projektů (zejména v oblasti občasné vybavenosti a služeb): Public Private Partnership, Dokumentation - Ein Leitfaden für öffentliche Verwaltung und Unternehmer.
Se souhrnnou brožurou o PPP v Německu a zejména úloze bankovního sektoru přišel Spolkový svaz německých bank: D A T E N, F A K T E N, A R G U M E N T E, Public Private Partnership - Chance für die Modernisierung von Infrastruktur und Verwaltung
Další literatura ke komunálním projektům na internetová stránce PPP Task Force.