Našiel som takú zaujímavú mapu v atlase slovenských dejín ktorá má názov: Vývoj cisárskych ( štátnych ) hradských a poštových spojov. A cez Slovensko prechádzali do 16. a v 16. storočí 2 cisárske hradské
Ohľadom župných miest by som doplnil (podla stavu 1886):
Prešporok (Prešporská), Nitra (Nitrianska), Trenčín (Trenčianska), Zvolen (Zvolenská), Turč. Sv. Martin (Turiec), Lipt. Sv. Mikuláš (Liptov), Košice (Abov-Turňa), Lučenec (striedavo s Balašskými Ďarmotami - Novohrad), Rimavská Sobota (Gemer-Malohont), Šahy (Hont), Dolný Kubín (Orava), Zlaté Moravce (Tekov), Levoča (Spiš), Komárno (Komárno). A jedného casu aj MI ako centrum Zemplína.
V tom pripade by som doplnil minimalne Filakovo (pre Novohrad) a pre Hont Bansku Stiavnicu. V tychto zupach to bolo premenlive kvoli Tureckym najazdom tej doby.
Pokial mam spravne info, tak pri stave CR+SR bol plan na R2 ako hlavny tah - to rozpadom federacie stratilo vyznam pretoze aj CR od toho ustupila a nezohladnoval tento stav na Slovensku hlavne mesto BA.
Co ma ale zaujima, … preco ma SR na cele VUC (Vyssi uzemny celok) zupana ale VUC je VUC a nie zupa … toto nechapem.
Takovou informaci nemám. R2 nebyla nikdy plánováná jako hlavní tah, vždy to byla D1, která byla plánovaná z Prahy přes Brno, Pováží a kolem Tater, Prešova až do SSSR. A u Trenčína se na D1 napojovala D61 z Bratislavy.
Ciastocne R2 a potom trasa Holic-Trnava a dalej smer R1 a R2 s prepojenim roznymi smermi na sever aj juh a potom sever, ale pri vsetkych tychto variantoch sa vobec nezohladnovalo:
Umiestnenie hlavneho mesta SR a priemyselne oblasti SR.
A okrem toho sa stavalo uz vtedy - ako feroslav by staval, pravitko, ziadna logika, len pravitko a rovna vzdusna ciara, … to je aj ceska D1 Praha-Brno, ktora sa dokonca stavala len ako 2+2 a uz vtedy sa mala stavat ako 3+3 ale … a SR ma stastie ze D2 je rovna - ale nie je tam velka osidlenost.
Nemas pravdu - na cele je predseda samospravneho kraja = VUC, ale je to zupan. Nie je to kraj, kde je na cele jednoznacne prednosta KU. Ja uz som si to zistil od Dy.
Na české D1 Praha - Brno je patrné, že její výstavba začala v r. 1939. Od r. 1950 byla výstavba na téměř 20 let přerušena a pak se dostavovala víceméně v původní trase. Kdyby byla projektována podle dnešních kritérií, zřejmě by se stavěla nejen jako 3+3 ale také k Jihlavě severnější trasou kolem Kolína , Kutné Hory a Havlíčkova Brodu, takže by sice byla o cca 15 km delší, ale lépe by zajišťovala dopravní obslužnost území.
15 km je v tomto pripade zanedbatelna obchadzka. Stale je to v podstate “vzdusna ciara”. Ine by bolo ak by dialnica bola trasovana ako Praha-Ostrava-Brno.
Tak som si dal tu pracu a pozrel som si zakon 302/2001 Z. z. ako aj jeho upravu na r. 2006 a je to tak ako napisal tr3mp co znamena ze SR sa cleni na samospravne kraje a na ich cele stoji predseda samospravneho kraja. Slovo zupan v zakone nie je co znamena ze to je len ludove pomenovanie.
Doma som vyhrabal staru automapu z r. 1948 dialnice.info/album_page.php?pic_id=1996
Zaujimave, ze cestna siet je v podstate ta ista ako dnes. Dokonca vyasfaltovane su hlavne useky dnesnej D1, D2, D3 a R1
Aquilovi som to poslal v orginal rozliseni vtedy ked som posielal tu mapu, len este zrejme nemal cas alebo moznost to tam hodit, takze este chvilku strpenia
16 - 17 storočie
… toto nechapem. 
