Na zaciatok zacnem s Ruskom a davam sem davam instituciu, ktora ma na starosti vystavbu dialnicnej siete v Rusku. 
Federalna dialnicna agentura/urad ministerstva dopravy Ruskej Federacie:
rosavtodor.ru/en/information.php?id=10
Tu najdete vsetky info o dialniciach v Rusku, plany a projekty a aj vela foto.
Osobne odporucam. 
Fotogaleria obsahuje aj foto dialnic v Rusku:
dialnice.info/album_page.php?pic_id=582
dialnice.info/album_page.php?pic_id=583
dialnice.info/album_page.php?pic_id=584
Vsetky foto dialnic z Ruska najdete vzdy tu:
Do Fotogalerie som pridal niekolko foto dialnic v Rusku:
dialnice.info/album_page.php?pic_id=675
dialnice.info/album_page.php?pic_id=748 …
Diaľničná mapa Ruska (Moskva a okolie) je vo fotogalérii na linke:
dialnice.info/album_page.php?pic_id=1088
Dávam do pozornosti zvlášť diaľnicu M2, Moskva-Tula a ďalej k hraniciam s UA (na mape najdlhšia južná diaľnica od Moskvy, dlhá niekoľko stoviek km).
Přidávám odkaz na mapu Běloruska
bi.org.by/pictures/belarus_roads_map_big.jpg
V Bělurusko jsou postavené dálnice především na výpodovkách z Minsku, s vyjímkou mezinárodní silnice E30 Polsko - Brest - Minsk - Orša - Rusko
Bielorusko je jednou z mála krajín bývalého ZSSR s pomerne dobrou cestnou a najmä diaľničnou sieťou. Pomerne dobrou, t.j., prakticky kompletne spájajúcu západ a východ krajiny v dĺžke ca. 700-800 km.
Na poľskom i ruskom území diaľničné prepojenie východ - západ absentuje, cez Bielorusko však prechádza komplet.
Je to tak - Branco, Lenny - dialnicna aj cestna siet v Bielorusku je na dobrej urovni aj z hladiska kvality aj kvantity. Cestna siet je bezpecna. 
Prvá lastovička - foto z bieloruských diaľníc: 
http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=1363
Nemám viac fotiek. V Bielorusku som nikdy nebol, ale chodí tam kamarát obchodne a hovorí, že diaľnice sú udržiavané a v celkom dobrom stave. Podobne sú na tom aj hlavné cesty, miestne už sú na tom horšie. Služby sú však minimálne.
Predsa len, ešte zábery priamo do hlavného mesta Minsk.
dialnice.info/album_page.php?pic_id=1362
dialnice.info/album_page.php?pic_id=1360
A ešte raz Bielorusko (zobrazí sa len registrovaným):
Prvá časť diaľničného okruhu okolo Sankt Peterburgu je otvorená:
http://www.moscowtimes.ru/stories/2006/09/08/012.html
Mapa obchvatu je na tejto linke:
http://www.st-petersburg.ru/en/business/investments/projects/highway/
Rusko ohlásilo výstavbu diaľnic do r. 2015 v hodnote 13 mld. EUR, dnes je v Rusku rozostavaných 850 km diaľnic, niekde však len na 1/2 profil (náš systém).
Okrem toho investuje Rusko ročne sumu 1,7 mld. USD na opravu hlavných ciest.
Toto je katastrofa: fishki.net/comment.php?id=13808 
Cesty v Moskve:
firmy.etrend.sk/82188/firmy/rusk … ky-oriesok
Na rozdiel od vozidlového parku dopravných firiem však moskovská infraštruktúra za tými v Európe až tak výrazne nezaostáva. Do cestnej infraštruktúry investuje mesto stovky miliónov dolárov ročne. V meste a okolí je viac ako sedemnásťtisíc kilometrov ciest, z toho 95 percent s pevným povrchom.
So svojimi štyrmi letiskami je Moskva a okolie aj strediskom leteckej dopravy v krajine. V regióne sa tiež križuje takmer tucet centrálnych železničných tratí s celkovou dĺžkou 2 700 kilometrov.
Pre Moskovčanov a návštevníkov je v meste a okolí k dispozícii dvesto staníc. A okolo mesta sa tiahne stodesať kilometrov dlhý diaľničný obchvat. V nasledujúcich rokoch by však malo podľa plánov moskovskej radnice vyrásť okolo mesta moderné logistické centrum. Chce tak odľahčiť dopravu v centre mesta.
Opravdu zajimavy projekt 
dialnice.info/viewtopic.php?t=5620
V Moskve sa budú stavať cesty na strechách. 
dialnice.info/viewtopic.php?t=5644
Výstavba jedného štvorcového metra ciest by stála zhruba 1600 USD.
Stavebníctvo:
Vykázaný objem stavebních prací ve výši 1 711,7mld. rublů znamená v porovnání s rokem 2004 nárůst stavební výroby o 10,5%.
Celkově bylo v r. 2005 předáno do užívání 173 700 tis. m2 ploch nových obytných budov. Průměrná cena 1 m2 vybudované obytné plochy v r. 2005 činila 11.221 RUB (9.984 v r. 2004). Cena 1 m2 vybudované obytné plochy v Moskvě - 21.167 RUB, téměř dvojnásobek federálního průměru.
Doprava:
Základními úkoly státní politiky v oblasti dopravy v roce 2005 bylo vytvoření jednotného dopravního prostoru a jeho integrace do mezinárodních dopravních systémů, zabezpečení dopravní obslužnosti regionů, zkoordinování rozvoje dopravní infrastruktury, zvýšení bezpečnosti a ekologie dopravy, modernizace dopravních technologií a zvýšení konkurenceschopnosti dopravního sektoru v rámci mezinárodního dopravního trhu. Celkem bylo v roce 2005 přepraveno 4 679,0 mld. tun x km, tj přírůstek 2,7% oproti roku 2004.
Železniční doprava je nejvýznamnější druh dopravy v RF, zajišťuje 89,1% obratu nákladní dopravy a 39,7% obratu osobní dopravy. Celková délka železniční sítě je 85,5 tis. km, toho 42,6 tis. km je elektrifikováno. Vozový park tvoří 5 890 elektrických lokomotiv, 6 202 motorových lokomotiv, 497 600 nákladních a 20 800 osobních vagónů. V celém sektoru pracuje 1,57 mil. zaměstnanců.
V roce 2003 přepravila železnice 1 220,9 mil. tun zboží (oproti 1 160,8 mil. tun v roce 2003, nárůst o 5,2%). Nákladní přeprava má trvale stoupající dynamiku. Dopravní výkon v nákladní dopravě dosáhl v roce 2003 1 801,6 mld. t x km (oproti 1 664,3 mld. t x km v roce 2003; nárůst o 8,0%), v osobní dopravě 164,1 mld. osob x km (oproti 152,9 mld. osob x km v roce 2002, nárůst o 4,1%).
V roce 2005 došlo k poklesu osob x km na železnici o 1,5% a sice na 397,2 mld osob x km.
Cestná doprava:
Silniční doprava v RF zajišťuje 3,2% obratu nákladní dopravy a 42,3% obratu osobní dopravy. Celková délka silnic v RF činí více než 900 tis. km. Veřejná silniční síť RF dosáhla v roce 2004 celkové délky 592,6 tis. km, z toho 541,1 tis. km (91,3%) tvoří silnice s tvrdým povrchem.
Silniční dopravou bylo v roce 2004 celkem převezeno 6,57 mld. tun zboží (tj. o 1,5% více ve srovnání s rokem 2003), výkon silniční dopravy byl 182,1 mld. t x km (o 5,2% více než v r. 2003).
Výrazným způsobem se v roce 2003 rozvíjela oblast mezinárodní silniční dopravy (30 mln. t, meziroční nárůst 13,6%). Podíl ruských mezinárodních dopravců činil 38% (2004).
Autobusovou dopravou je zajištěna dopravní obslužnost v 1,2 tis. městech a 81 tis. obcích. Celková délka pravidelných autobusových linek dosahuje 2 mil. km.
Městská elektrická doprava funguje ve 117 městech (tramvajová doprava v 67, trolejbusová v 90, metro v 6). Celková délka autobusových linek činila (k 31.12.2004) 1 976,2 tis. km, tramvajových 6,3 tis. km, trolejbusových 9,9 tis. km, metra 420,5 km.
Stavebníctvo:
Ve stavebnictví působí více než 4 tisíce subjektů různých vlastnických forem. V tomto čísle je zahrnuto 140 trustů nebo svazů, 200 průmyslových podniků na výrobu stavebních materiálů, 40 projektových ústavů a přibližně 20 vědecko-výzkumných a konstrukčně-technologických organizací.
V celém stavebnictví pracuje asi 400 tisíc lidí, z toho v podnicích Ministerstva architektury a výstavby více než 180 tisíc lidí.
Objem výroby stavebních materiálů v roce 2005 činil 1,7 bil. BYR oproti 1,3 bil. BYR v roce 2004 (789,6 mil. USD, +30,8 % oproti roku 2004).
Podíl stavebnictví na HDP v roce 2005 činil 6,85 %, podíl kapitálových investic v roce 2005 představoval 0,9 % (16,2 mil. USD z toho přímé investice – 3,7 mil. USD) oproti 3,5 % v roce 2004.
Podíl ztrátových podniků ve stavebnictví k 1. 1. 2006 činil 2,1 % oproti 13,8 % k 1. 1. 2005.
Doprava:
V letech 2001 – 2005 vzrostl objem přepravovaných nákladů o 28,9 % v porovnáním s rokem 2000. Ve stejném období se zvýšil vývoz poskytovaných autoslužeb o 90,9 % ve srovnání s rokem 2000 a dosáhl výše 1,1 mld. USD.
Ministerstvo dopravy podepsalo za toto období 46 dvoustranných dohod o mezinárodní automobilové komunikaci. V roce 2005 byly podepsány dohody s Chorvatskem a Libanonem a doplněnydohody s Maďarskem, Slovenskem a Polskem.
Železniční doprava představuje Běloruskou magistrálu o délce 12 tisíc km vlakových kolejí (z toho 7,3 tis. km tvoří hlavní železniční tratě), s 13 tisíci výhybkami, 1858 mosty a nadjezdy a 1465 železničními přejezdy. Elektrifikováno je 16 % všech tratí. Ročně se provádí generální oprava 150 – 170 km, střední oprava v délce 500 km a výměna 500 vyhýbek.
K obsluze nákladní a kombinované přepravy slouží 247 obchodních stanic s 56 nákladními nádvořími, 16 přepravními terminály a 19 zpracovatelskými stanicemi o kapacitě 3 a 5 tun.
Trať Osinovka-Minsk-Brest je důležitým úsekem dopravní koridoru č. 2 Berlín-Varšava-Minsk-Moskva.
Železniční dopravu řídí Běloruská dráha (Běloruskaja železnaja doroga) - Státní svaz s podřízeností běloruské vládě. BD spravuje a řídí 39 zařízení, 54 jednotných podniků, 7 závodů a zdravotní a školská zařízení. Jejich právní postavení, hospodářskou činost a vztahy mezi jednotlivými subjekty upravuje Zákon o železniční dopravě z 1. 7. 1999.
Cestná doprava:
Poměrně nevelká rozloha BY umožňuje přepravovat převážnou část všech nákladů vnitrostátní silniční dopravou. Hustota silniční sítě představuje 79 990 km. Přepravuje se jí v současnosti více než 84 % z celkového objemu přepravovaných nákladů.
Osobní dopravu představuje 732 městských pravidelných autobusových linek, 2858 pravidelných příměstských linek a 500 pravidelných linek v mezinárodním styku. Tyto spoje zajišťují přepravu 76 % všech přepravovaných osob.
Řízením a hospodářením státní silniční přepravy se zabývá Belavtodor, odbor při ministerstvu dopravy a spojů. Činnost upravuje Zákon o silniční dopravě č. 132-3 ze 17. 7. 2002.
Kontaktní údaje: Ministerstvo dopravy a spojů, Čičerina 21, 220029 Minsk, tel.: +37517/2341152, 2394300, fax: +37517/2328391, e-mail: mintrans.by.
V letech 2001 - 2005 bylo vybudováno 525 km silnic a opraveno 1,7 tis. km. Bylo pořízeno 815 nových vysokostěnných vozů, 500 cisternových, 13 osoboních, 14 vagonů pro dieselové vlaky a 1 motorovou lokomotivu.
Stav dopravních prostředků, zejména v městské hromadné dopravě, není celkově v dobrém stavu. Mnohé tramvaje mnoho let přesluhují. V BY neexistuje zatím sériová výroba vlastních tramvají a na dovoz nových není dostatek finančních prostředků. Používány jsou zejména tramvaje české provenience a tramvaje Rižského tramvajového závodu. Koncem roku 2001 bylo, podle informace pracovníků Minského městského výkonného výboru, získáno za symbolickou cenu 10 vyřazených tramvají z SRN, celkově je uvažováno řádově získat až 100 těchto vyřazených tramvají. Při nabídkách nových tramvají je třeba brát v úvahu nařízení, podle kterého cena dovezené tramvaje musí být o 34% nižší, než by byla cena tuzemských tramvají. Nebere se v úvahu ani rozdílná kvalita, úspornost provozu, ani náklady na provozní servis a opravy. Rozhodující je pouze nabídková cena.
Ve špatném technickém stavu je i značně opotřebovaný tramvajový svršek, který potřebuje rekonstrukci, zejména na křižovatkách. Město Minsk však nemá dostatek finančních prostředků na rekonstrukce zásadního charakteru.
Autobusová doprava využívá modernější typy autobusů vyráběných v BY v Minském automobilovém závodě v kooperaci s firmou Mercedes a částečně, dnes již ekologicky nevhodné autobusy Ikarus. Rovněž je možno často vidět v provozu autobusy místního a ruského původu vyrobené v 50. a 60. letech minulého století. Meziměstská doprava je rovněž zajišťována převážně zastaralými typy autobusů.
Dialnice v Rusku - Moskva:
dialnice.info/album_page.php?pic_id=2155
dialnice.info/album_page.php?pic_id=2156
dialnice.info/album_page.php?pic_id=2157
Ruská vláda zverejnila v r. 2000 plán investovat do dialnic a ciest v hlavnom 10 mil. meste Moskva sumu 20 miliárd US dollars. Postavit vnútorný okruh, vonkajší okruh, prepojenie medzi nimi a v centre, postaviť nové mosty a opravit vo velkom rozsahu ostatné cesty. Musím povedat že plán sa plní a najväčšie dopravné problémy už sú minulosť.
Rusko chce okrem toho investovat 13 miliárd EUR (zaujímavé že uvádzajú iné meny pri viacerých projektoch) do r. 2018 do výstavby dialnic mimo hlavného mesta od r. 2005 a aj tento plán sa plní.
Najväčší plánovaný dialničný projekt je prepojenie pri trans-sibírskej železnici že by dialnica prišla až do mesta Vladivostok a potom do Číny a napojila by na sever aj velké miliónové mestá v Rusku. A ešte skor Rusko investuje do modernizácie práve tejto sibírskej železnice.
Výstavba dálnice mezi Sankt Peterburgem a Moskvou
24.01.2007
Stávající silnice M 10 „Rossija“ mezi Sankt Peterburgem a Moskvou je již delší dobu ve velmi zanedbaném stavu. Finanční prostředky na její opravy jsou ze státního rozpočtu vydělovány v omezeném množství především z toho důvodu, že paralelně se státní silnicí povede první placená dálnice v RF „Stolica“. Výstavba bude financovaná formou partnerství soukromého a veřejného sektoru.
Projekt, diskutovaný jako hotová věc již během loňského Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, je ruskou vládou, spolu s dopravním městským okruhem v Sankt Peterburgu (tzv. Západní rychlostní okruh) považován za nejvýznamnější pilotní projekty aplikace metody PPP ve výstavbě dopravní infrastruktury. Jeho realizaci, tedy především výběru budoucích koncesionářů, zatím bránila skutečnost, že nebyl vyhodnocen vliv stavby dálnice na životní prostředí. V minulých dnech projekt obdržel souhlasné stanovisko příslušného ruského orgánu „Rostěchnadzor“. Nyní již nic nebrání vyhlášení konkurzu na výběr investorů k projektu 650 km dlouhé dálnice. Dle dostupných informací by dálnice v hodnotě cca 220 mld. RUB měla mít celkem 8 jízdních pruhů (pozn,. GK.: údaj se zřejmě vztahuje jen k úsecím při Moskvě a Sankt Peterburgu) a měla by probíhat mimo obce.
Iniciátorem a gestorem federálního projektu je Ministerstvo dopravy RF. Ruská vláda se snaží pro tento projekt získat zahraniční investory. Na podzim loňského roku ministr dopravy RF I. Levitin podepsal dohodu s francouzskou firmou Vinci dle které má tato firma spolupracovat při výstavbě placených dálnic v Rusku. Projekt dálnice „Stolica“ a plánovaných dalších placených silnic byl prezentován při nedávné návštěvě ministra dopravy RF v Kanadě a USA.
V první fázi by měly být realizovány především úseky na území Moskvy a Petrohradu, které by měly přispět ke zmírnění katastrofální dopravní situace na těchto úsecích. V Moskvě se jedná o úseky MKAD, (letiště Šeremetěvo) – 58. km, v Sankt Peterburgu o úsek dlouhý cca 20 km ve směru od letiště Pulkovo, kde naváže na městský okruh. Kapacita dálnice v těchto místech je cca 100 tis. vozidel denně v obou směrech.
Dle petrohradských zdrojů (Výbor pro dopravu Administrace SPb) by v letošním roce měly být dokončeno projektování petrohradského úseku dálnice, výstavba tohoto úseku by měla být započata v r. 2008 a zakončena v r. 2011. Výstavba v úseku Leningradské oblasti by měla být dokončena do r. 2013. Časový harmonogram bude záležet na realizaci složitého tendrového řízení na hlavní koncesionáře projektu. Velmi nejasné jsou informace o předpokládané ceně mýtného. Zatím se diskutuje o tarifech v Novgorodské a Tverské oblasti, kde by ceny mohly být nastaveny na úrovni 0,6 RUB/km pro osobní vozidla a kolem 2 RUB pro nákladní, v Moskevské a Leningradské oblasti se uvažuje o cenách 1,5 RUB/km pro osobní vozidla a 5 RUB pro nákladní dopravu. Vzhledem k tomu, že v Rusku zatím nejsou zkušenosti s mýtným a nejsou známy informace o zpoplatnění blízké paralelní státní silnice, spekuluje se o tom, zda placenou dálnici bude používat projektovaný počet vozidel.
