Stavebníctvo:
Sektor stavebnictví zaznamenal v roce 2005 rovněž významný nárůst, a to o 16,5% ve FBaH, resp. o 18,8% v RS. Pozitivních výsledků bylo možno dosáhnout díky zvýšené poptávce vracejících se uprchlíků po bydlení a pohybu populace ze zemědělských oblastí do měst. Přispělo k tomu i několik ambiciozních projektů výstavby komunikací. Počet stavebních a s tímto oborem spolupracujících firem se během několika minulých let v BaH zvyšoval a vloni se přiblížil k počtu 2.500 subjektů. Privatizační procesy byly v tomto oboru realizovány nejúspěšněji; napomohly ke zlepšenému výkonu tohoto odvětví. Úspěšnými společnostmi byly např. Krajina a. d. Banja Luka, Hidrogradnja Sarajevo, Integral-Inženjering a Niskogradnja Laktaši, Bosna D.D. Sarajevo a Vranica D.D.
Doprava:
Rezort dopravy sehrál v rozvoji národního hospodářství Bosny a Hercegoviny roce 2005 další pozitivní úlohu. Do infrastruktury související s dopravou byly vloženy značné prostředky; jednalo se zejména o realizaci (částí) projektů výstaavby rychlostní komunikace Banja Luka - Gradiška a dalšího úseku dálnice Sarajevo - Visoko na trase panevropského koridoru Vc. Byla zahájena modernizace i několika dalších komunikací I. třídy.
Přeprava zboží po železnici zaznamenala ostrý nárůst, a to o 27,2% ve FBaH a dokonce o 101% v RS ve srovnání s předchozím rokem. Tohoto růstu bylo dosaženo zejména kvůĺi zvýšeným výkonům ve zpracovatelském a těžebním průmyslu. Několik bh firem intenzívně využívá chorvatský námořní přístav Ploče ve střední Dalmácii (mezi Splitem a Dubrovníkem): jsou to především společnosti z chemického a kovozpracujícího průmyslu, jmenovitě Tuzla Hemijska Industrija, Mittal Steel Zenica, doly v Zenici, Tuzle a Milićích, firma Aluminij Mostar, která naplňuje až 60% kapacit přístavu, atd.
Osobní železniční doprava v uplynulých letech stagnovala a v entitách zaznamenala protichůdné tendence: zatímco se v roce 2005 výkony ve FBaH zvýšily o 36,5%, v RS byl zaznamenán jejich pokles o více než 2%.
Obdobně se v obou entitách lišily výsledky v silniční dopravě. Ve FBaH došlo k poklesu jak v přepravě zboží (o 8,3%), tak i osob (o 9.9%). V RS v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 naopak přeprava komodit vzrostla o 25,2% a přeprava osob o 2,2%.
Ministerstvo spojů a dopravy Bosny a Hercegoviny schválilo trasu dálnice na koridoru Vc. Celková projektovaná délka je 340 km, z čehož 75,5 kilometrů představují tunely a 33 kilometrů mosty
V listopadu 2005 proběhla v Sarajevu Mezinárodní finanční a odborná konference o výstavbě dálnice na koridoru Vc (INFECO - International Financial and Expert Conference on Corridor 5c Motorway). Zúčastnilo se jí cca 350 potenciálních koncesionářů a představitelů finančních institucí, zájemců o podíl na výstavbě - místních i zahraničních firem, bank, mezinárodních organizací.
Cílem konference bylo seznámit zainteresované s dosavadním stavem a vývojem projektu výstavby budoucí dálnice na území BaH (viz samostatná informace o konferenci o koridoru).
Dálnice na koridoru Vc - Budapešť-Osijek-Sarajevo-Ploče - by měla procházet Maďarskem v délce 220 km, Chorvatskem 110 km a územím BaH v celkové délce 337 kilometrů. Na severní bh-chorvatské hranici začíná trasa dálnice v místě Svilaj (mezi městy Bosanski Brod a Bosanski Šamac), projekt předpokládá, že bh území na jihu opustí dálnice v místě Zvirovići jihozápadně od bh poutního místa Međugorje a do Chorvatska se vrátí nad přístavem Ploče. Základním posláním této komunikace je (přímé) spojení maďarského území se středním Jadranem.
Problematickým bodem je zajištění finančního krytí projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že dosud nebyla ani vypracována kompletní dokumentace k celému projektu, posloužila konference k prezentaci projektu a současně ke získání zájmu o něj na mezinárodním fóru. Perspektivní účast českých subjektů ať už přímo či formou spoluúčasti (konzorcia, subdodavatelské vztahy) vidí je vítána. Zájemcům o další detailnější informace doporučuje ZÚ Sarajevo návštěvu webové stránky www.mkt.gov.ba/infeco.
Dne 14.12.2004 vydalo Ředitelství pro civilní letectví BaH Českým aeroliniím na jejich žádost povolení uskutečňovat přímé lety do Sarajeva. Od 27.3.2005 tak létá přímá linka ČSA Praha - Sarajevo, nyní šestkrát týdně. (viz www.csa.cz)
Zdroj: businessinfo.cz/cz/clanky/bo … /37780/#c4
). Sarajevo je relatívne vyspelé mesto a prvá diaľnica v Sarajeve (a celej BIH) bola otvorená v roku 2002. V súčasnosti sú sprejazdnené tri úseky (smerom na Doboj, smerom na Mostar a ešte jeden tuším niekam na juhovýchod) o celkovej d塞ke nejakých 25 - 30 km a za každým úsekom je cca rovnaká časť rozostavaná (dokopy 25 - 30 km). Je to informácia z augusta 2005, možno sa už medzi tým niečo zmenilo a nejaký úsek rozostavali/sprejazdnili. No v každom prípade ak pôjdem niekedyv najblizsich 10 rokoch do Chorvátska na Orebič, tak pevne verím, že si nespravíme zastávku v Sarajeve, pretože ísť po ceste - haliprďke v horách cez takmer celu BIH je utrpenie. Mimochodom som si istý úsek myslel, že sa tam pri prerušovanej čiare nesmie predbiehať a pri dvojtej plnej moze, pretože to v jednom úseku, kde sa striedali rovne casti a zatacky mali znacene úplne nezmyselne (presne naopak akoby malo byt)
