Dovolim si tu zalozit dalsiu temu a to so statom Albansko. 
Bechtel postaví diaľnicu v Albánsku: Kalifornský stavebný koncern Bechtel International postaví v Albánsku 55-kilometrový úsek 107 kilometrov dlhej diaľnice, ktorou sa má zabezpečiť spojenie Albánska s Kosovom. Diaľnica pôjde od prístavu Dürres a hranicu s Kosovom pretne v Morine. Kontrakt má hodnotu 250 miliónov dolárov.
[00:00, 29.9.2006]
SR pomohla v r. 2005 tejto krajine, odpustila jej totiz dlh vo vyske 1 mil. USD, z tohto dlhu bola vacsina penale za neplatenie a toto cislo SR zaroven zaratala medzi zahranicnu pomoc rozvojovym krajinam.
Vidite a Albanci idu stavat dialnicu. 
Bechtel mal stavať aj v Bosne, nakoniec z toho zišlo. Neviem, či Albánsko nebude podobný prípad. Navyše ak sa projekt zrealizuje, Bechtel postaví len 55 km úsek, čo je zhruba polovica.
A pokiaľ viem, Albánsko má väčšinu poľných cist, chýba dopravné značenie, neviem, či má vôbec asfalt spojnica Tirany a Durešu. Žiaľ, je to suverénne najchudobnejšia krajina v Európe a ešte ńou dlho ostane.
Ak bude mat Albansko 50% dialnicnej siete, tak predbehne mnohe europske krajiny. 
Ja osobne tomu tiez moc neverim. Uvidime. 
Tak aspon nieco:
Durrës Tirana highway.
Vstup do Tirany.
.JPG)
Podla Medzinarodneho Menoveho Fondu za rok 2005 nie je Albansko suverenne najchudobnejsia krajina Europy.
Za Albanskom sa nachadza este Moldavsko a celkovo je Albansko na 102. mieste a to podla serioznych prepoctov HDP k parite kupnej sily. Moldavsko je 133.
Skoncil som tu.
Mimochodom podla jednej znamej stranky s dialnicnymi exitmi sa v Albansku planuju 3 dialnice. 
Bola podpisana signatarna dohoda o spolupraci medzi firmami Bechtel ( www.enka.com) a statom Albansko k tomu, ze tieto firmy postavia v Albansku dialnicu dlhu 105 mil, 55 km na plny profil postavi Bechtel, firma Enka nestanovila zatial dlzku.
Nie je dohodnute a upresnene financovanie, malo by sa podielat NATO, EU, medzinarodne menove institucie, ex-im USA bank a samotna albanska vlada.
Informacie na internet budu pridane v priebehu nasledujucich mesiacov, bude zalozena aj extra linka k tejto dialnici, nakolko to je styl prace firmy Bechtel. Zatial sa caka na upresnenie dohod.
Firma Bechtel je z USA, firma Enka z Turecka.
Bechtel ma stavebne skusenosti z krajin Rumunsko, Chorvatsko, planom je aj Bosna i Hercegovina a vacsinou nie je po voli EU.
Takze zrejme aj preto take spravy ake spravy, ale toto je realita.
Prvy contract je dohodnuty pevne na sumu 250 mil. EUR na 55 km dialnice.
Forum nepovazujem za demokraticke, zrejme novacik nema pravo pisat k inym temam ako dialnice v SR, takze tu naozaj koncim. Prosim nepisat IS. 
Albánsko objednalo v americkej firme Bechtel výstavbu 55-km úseku cesty
ekonomika.sme.sk/clanok.asp?cl=2918907
Tirana 28. septembra (TASR) - Albánska vláda schválila kontrakt za 250 miliónov USD, v prepočte 7,375 miliardy SKK, s americkou spoločnosťou Bechtel International. Kalifornský stavebný koncern postaví 55-kilomtrový úsek 107 kilometrov dlhej diaľnice, ktorou sa má zabezpečiť spojenie Albánska s Kosovom. Diaľnica pôjde od prístavu Dürres a hranicu s Kosovom pretne v Morine.
Bechtel začne realizovať objednávku už na budúci mesiac. Vláda chce, aby diaľnica bola dokončená do roku 2009, v ktorom jej končí mandát.
Výstavbu cesty bude financovať albánska vláda z rozpočtu, ale ráta sa aj s pôžičkami od medzinárodných finančných inštitúcií.
Informovala o tom AP.
Copyright © TASR 2006, [28. 9. 2006 18:28:00]
Bechtel va construi o parte din autostrada intre Albania si Kosovo pentru 250 milioane euro 29 Sep 2006, 08:18
Guvernul albanez a aprobat joi un contract de 250 milioane euro cu grupul american Bechtel International Inc. pentru construcţia unei părţi dintr-o autostradă cu patru benzi care va facilita legătura între Albania şi Kosovo, inforemază AP.
Bechtel va fi responsabilă pentru construcţia unui tronson de 55 de kilometri, care va include şi un tunel cu o lungime de şase kilometri. Această porţiune construită de Becthel este doar unul din segmentele care formează autostrada finală de 175 de kilometri care va face legătura între portul albanez Dures (35 kilometri vest de capitala Tirana), oraşul Kukes (200 kilometri nord-est de Tirana) şi punctul de trecere a frontierei de la Morina, la graniţa cu Kosovo. Construcţia noii autostrăzi va fi finanţată de la bugetul de stat dar va benefica şi de împrumuturi acordate de o serie de instituţii financiare internaţionale.
Lucrările vor începe luna viitoare, în zilele următoare urmând să fie oferite şi alte detalii. Kosovo, provincie din Serbia aflată sub jurisdicţia Naţiunilor Unite, este importantă pentru Albania datorită numărului mare de etnici albanezi care trăiesc aici. Prim-ministrul albanez Sali Berisha a făcut din construcţia acestei autostrăzi o prioritate a guvernului său, în intenţia de a reduce durata unei călătorii între Albania şi Kosovo de la şase ore la două ore.
În România, la 16 iunie 2004 grupul american Bechtel a demarat lucrările la autostrada Braşov-Borş. Costurile totale pentru această autostradă în lungime de 415 kilometri sunt evaluate la circa 3,8 miliarde euro, din care 2,2 miliarde euro pentru lucrări.
Myslím si, že je správne informovať o každej takejto správe. Tu sa dosť líšia údaje, ale zhoda je v tom, že Bechtel bude stavať diaľnicu v Albánsku.
Nemienim politizovať (lebo mohol by som začať napr. k tomu ako je Bechtel financovaný USA bankami v zahraničí a takéto stavby sa práve z týchto financií stavajú), ale fakt je, že tu nesedia viaceré údaje.
nezhodujúca informácia je cena: či je to 250 mil. USD alebo 250 mil. EUR. Myslím si, že netreba rozumieť po rumunsky, aby toto jasné bolo. A je to správa z bloom(berg)romania, kde Bechtel diaľnicu stavia a to dosť významnú diaľnicu.
nezhodujúca sa informácia je dĺžka diaľnice. Kým slovenské médium uvádza dĺžku 107 km, tak rumunské 175 km.
Zhoda je v tom, že ide o firmu Bechtel a prvý 55 km úsek.
Vysvetlenie vo finančnom rámci by mohol byť zlý preklad, lebo to presne sedí na kurzový rozdiel medzi eurom a dolárom a nezhoda medzi dĺžkou diaľnice by mohla byť v tom, že 175 km je 107 míľ.
Nemienim polemizovať nad týmito údajmi, ale objavili sa správy a tak je vhodné mať tu takúto tému.
Nakoniec ide o rozvoj Albánska a Kosova, teda častí sveta, ktorým svet veľa dlhuje. A keďže tu nie je dostatok energetických zdrojov, problémom je aj vzdelanostná úroveň, tak jedna kvalitná cesta tomuto regiónu veľmi pomôže.
Ešte nestojí. Pravdou je, že ešte nestoja ani mnohé slovenské diaľnice, ktoré už mali nejaký ten rok stáť. 
Kosovské médium: dialnice.info/viewtopic.php?t=5222 .
Až čas ukáže, ako to vlastne je. Ale nikdy sa nepíše o niečom len tak. 
Nakoniec je len dobre, že americká firma sa angažuje v tak citlivom regióne, ako je západný Balkán.
Faktom však zostáva, že väčšina albánskych ciest vyzerá nasledovne:
http://www.cs.unca.edu/~boyd/touring/tour05/day12/web/scrn002.jpg
resp.:
http://www.fullpassport.com/Trip2002/images6/ghirmanstreet.jpg
Kto má chuť prečítať si cestovnú reportáž o albánskych cestách v angličtine, je na tejto linke: http://www.fullpassport.com/Trip2002/Diary/july-9.html
Cestná sieť sa však postpne pravdepodobne vylepšuje. Bude však trvať dlhé roky, kým sa dostane aspoň na úroveň susedných krajín.
A ak tomuto cieľu napomôžu investície z USA a iných krajín, môže to celkové skvalitnenie infraštruktúry len urýchliť.
Hlavné cesty sú v dobrom stave, sú aj na 2+2 pruhy alebo na 1+2 alebo 2+1, ale ide to na úkor odstavných pruhov-krajníc a nie sú výnimočné ani výtlky.
Vedľajšie cesty sú v zlom stave, približne ako na tých obrázkoch, čo sem pridal Branco. Ale čo sa týka 4 najväčších miest v Albánsku, tak prepojenie medzi nimi je na slušnej úrovni a aj samotné cesty v hlavnom meste sú na tom normálne - horšie je na tom Bratislava, čo do výtlkov.
Najhoršia cestná sieť v Európe je v Bosne a Hercegovine a až potom v Albánsku a to z dôvodu, že v BiH je takmer 1740 km ciest uzatvorených pre ich zamínovanie. To v Albánsku prakticky nie je. V Chorvátsku už to nie je. Celkovo sa v BiH zastavil rozvoj, opravy nie sú takmer žiadne a cesty sú okrem hlavných trás aj nebezpečné, ale toto platí aj pre Albánsko a niektoré časti Sicílie. 
Stavebníctvo:
Albánské stavebnictví se podílí 13 – 14 % na tvorbě HDP. Vedle služeb je to za posledních 10 let nejvýrazněji se rozvíjející odvětví albánského hospodářství. Na rozvoji stavebnictví se podílí 1 200 firem, které zaměstnávají 13 000 zaměstnanců. Hlavním zaměřením je výstavba nových hotelů, turistických ubytovacích kapacit, administrativních budov, rekonstrukce stávajících nebo výstavba nových sídlišť, soukromých vil, rekonstrukce a výstavba nových silnic a rekonstrukce architektonických památek patří mezi každodenní hlavní priority albánského stavebnictví.
Doprava:
Rozvoj infrastruktury – ve vládním programu „Změna“ jsou projekty na rozvoj moderní infrastruktury, která má snahu integrovat Albánii do regionu a do Evropy, modernizace a budování městské dopravy, silnic, přístavů a letišť, pravidelné dodávky pitné vody do každé rodiny, rekonstrukce vodovodní sítě a sítě odpadních vod, dostatečné, levné a garantované dodávky elektrické energie, rekonstrukce přenosové sítě elektrické energie, zvýšení platební disciplíny spotřebitelů elektrické energie ve prospěch KESH, vláda otevře trh s energií a připraví privatizaci monopolního výrobce a distributora elektrické energie KESH, privatizace všech malých a středních vodních elektráren, jakož i distribuci a dodávky elektrické energie, laciné a vysoká kvalita hromadných telekomunikačních služeb, vytvořit efektivní a konkurenceschopné prostředí na telekomunikačním trhu a umožnit vstup na albánský trh i dalším operátorům.
Na rekonstrukci a další rozvoj dopravní infrastruktury bylo albánskému Ministerstvu dopravy a telekomunikací ze státního rozpočtu přiděleno cca 15,6 mld. Leků (116,9 mil. EUR). Cca 400 mil. Leků (3 mil. EUR) bylo určeno pro rozvoj národní železniční infrastruktury a zbývající část finančních prostředků směřovala do rehabilitace silniční sítě, leteckého provozu a technického zázemí v přístavech. Program modernizace albánských komunikací je nemyslitelný bez finanční podpory zahraničních donorů a účasti cizích firem.
Cestná doprava
Albánie patří k zemím s nejhoršími komunikacemi v Evropě. Situace na albánských silnicích je velmi chaotická. Stovky tisíc převážně ojetých vozů ze západní Evropy, mezi nimiž dominuje značka Mercedes, v uplynulých 15 letech zcela zaplavily řídkou a zastaralou místní silniční síť. V roce 2005 bylo v AR registrováno 263 901 dopravních prostředků, z toho 174 782 osobních automobilů, 21 693 autobusů nebo minibusů, 53 900 lehkých nebo těžkých nákladních automobilů, 2 957 silničních traktorů, 3 896 motocyklů, 6 673 trajlerů. Za 1. pololetí letošního roku utratili Albánci 24 mil. EUR za nové automobily. Za nákup 1 200 nových automobilů uhradili průměrnou cenu 20 000 EUR.
V roce 2005 byla dokončena výstavba nebo rekonstrukce řady silničních tahů. V dobrém stavu je silnice z Tirany směrem na sever na Shkodru – Murriqan (hraniční přechod s Černou Horou). Byla dokončena rekonstrukce silnice Durres – Rrogozhina – Elbasan, Librazhd – Qafe-Thane (hraniční přechod s Makedonií), letiště Rinas - Vora. K vládním prioritám patří další rekonstrukce dopravní infrastruktury, mj. hlavní komunikace mezi městy Lushnja – Fier (21 km), Fier-Vlora (45 km), Fier – Tepelene – Gjirocastra, Qafe Thane-Pogradec-Korča (65 km), Konispol-Saranda, Vora-Fushe Kruja (20 km), Shkodra – Hani Hotit (43 km). Albánie podepsala smlouvu s Evropskou investiční bankou na půjčku ve výši 19 mil. EUR, tj. 23 mil. USD, která bude použita na dostavbu a rekonstrukci hlavních silnic na jihu země. Jedná se 20-letou půjčku s 3-letým odkladem splátek. Zbylou částku ve výši 7 mil. EUR poskytne EU a 3,5 mil. EUR bude financováno albánskou vládou.
Vláda schválila výstavbu silnice Rreshen – Kalimash (směr na Kukes) v délce 58 km. Cena se odhaduje ve výši 250 mil. USD. Jedná se velice důležitou spojnici mezi AR a Kosovem na trase Durres – Kukes – Morine (177 km), kterou vláda slíbila dokončit do roku 2009. V současné době je silnice v dezolátním stavu. Silnice bude spojovat Durres – Prishtina a bude dále pokračovat na srbskou dálnici na Niš. Vláda AR není schopna sama financovat takto finančně náročný investiční projekt a obrátila se s žádostí o finanční pomoc na SB a MMF.
Studie provedená Institutem veřejného zdraví v 8 větších albánských městech odhalila, že Tirana patří mezi nejhlučnější města v Evropě. Průměrná hladina hluku v Albánii je 50 dB. Hladina hluku v Tiraně dosahuje až 80 dB. Hladina hluku v noci v Tiraně běžně dosahovala 60 dB, zatímco v dalších městech pouze 40 dB. Největší vliv na zvýšenou hladinu zvuku má kvalita silnic a provoz zastaralých aut. Experti provádějící průzkum nejdůležitějších dopravních tepen, konstatovali, že největší hrozbou je hustota automobilů a nedostatek silničních značek, což způsobuje chaotické situace na křižovatkách zejména v Tiraně. Dalším negativním faktorem je skutečnost, že po městě jezdí nákladní automobily, jejichž hmotnost přesahuje 10 t a podílejí se až 30% na celkové hlučnosti.
Ministři zahraničních věcí Albánie, Turecka, Bulharska a Makedonie a následně i prezidenti Albánie, Bulharska a Makedonie podepsali Memorandum o vybudování Koridoru 8 (trasa. Bari,Brindisi – Durres, Vlora – Tirana – Rrogozhine – Elbasan – Qafe Thane – Skopje - Sofie – Plovdiv - Burgas, Varna). Koridor v délce 183 km po albánském území.
Výstavba dálničního tahu mezi Kosovem a Albánií
Datum zveřejnění: 09.10.2006
Celkem 531 milionů USD si vyžádá nadcházející stavba dálničního tahu, který má propojit Kosovo a Metochii s jadranským pobřežím. Konkrétně pak s albánským přístavem Drač. Na výstavbě místy i čtyřproudové dálnice se bude podílet americko-turecká společnost. Podle vyjádření ministerského předsedy Albánie Salija Beriši se bude jednat pro Albánii o nejrozsáhlejší a nejvýznamnější projekt. Ze Spojených států se na výstavbě bude podílet firma “Bectel International” ze San Francisca a z Turecka pak firma “Enka” z Istanbulu. Dálnici bude tvořit v úseku o délce 57 km čtyřprodá dálnice a 6 kilometrový úsek pak připadně na proražení tunelů. Nová dálnice má bý dlouhá 170 km. Nově postavený dálniční úsek o délce 57 km má propojit jihoalbánský přístav Drač s městskou aglomerací Kukuš na severu Albánie. Dále má dálnice procházet hraničním přechodem Morina mezi Albánií a jihosrbskou autonomní provincií Kosovem a Metochií. Práce mají být zahájeny již tento měsíc a mají trvat do konce června 2009. Nezbytné investiční prostředky vyčlení albánská vláda a ostatní mezinárodní instituce a banky. Nově postavený dálniční tah má být kratší oproti současnému silničnímu spojení o necelých 45 km, přičemž má zkrátit dobu cestování o dvě hodiny.
Včera som pozeral dokument o Albánsku a väčšina ciest je štrkových, v podstate sú to len po stáročia vyjazdené cesty v horách, výnimočne sú postavené betónové mosty, inak dominujú drevené mosty. Asfaltových ciest je minimum, sú predovšetkým pri hlavnom meste v smere na všetky strany a medzi viacerými mestami existuje aj asfaltová cesta v dobrom stave, no na mnohých dedinách aj keď je tu asfaltová cesta, tak je už v zlom stave. Investície sú plánované, cestná infraštruktúra je prioritou v doprave, ale reálne sa dáva už aj voči zníženým financiám 40-45%.
Albánsko nemá diaľnice ani cesty pre motorové vozidlá, max. povolená rýchlosť mimo mesta je 80, v obci 40. Šoférovať môžete s 0,0 promile alkoholu v krvi.
Prioritou štátneho rozpočtu Albánska na r. 2008 je aj naďalej výstavba nových diaľnic a zlepšovanie stavu cestnej siete. 
Prioritou vlády pro rok 2008 zůstává infrastruktura, zdravotnictví a školství. Vláda navrhuje zvýšit platy ve školství a ve zdravotnictví o 20–25 %., zvýšit penze ve městech o 10 % a ve venkovských oblastech o 15 %. Předpokládají se výdaje na obranu ve výši 2 % HDP. Výdaje na infrastrukturu vzrostou o 25 %. Prioritou zůstává výstavba dálnice Durres – Kukes – Morina (směr Kosovo). Příjmy z privatizace strategických podniků, např. distribuční sítě KESH, ARMO, nejsou do rozpočtu zahrnuty.
Jurislav, táto informácia už v čase tvojho pridania príspevku neplatila (prvá časť vety). 
