Úsek Slivenec - D1 (jižní část) bude hotov v roce 2010. Je rozdělen do tří staveb, 1 začne stavět letos a zbytek příští rok. Takže se to stihne. Oficiální termín je rok 2008, ale tomu já nevěřím.
Východní část Běchovice - D1 by mohla být postavená v roce 2011.
Problémy jsou se severní části Ruzyně - D8, kde protestují občané Suchdolu proti navržené variantě. Letos by mohlo být vydáno územní rozhodnutí, snad. Můj odhad zprovoznění 2012.
A poslední severovýchodní část o D8 k R10 se plánuje realizovat až po roce 2010. Do té doby bude plnit jeho funkci Vysočanská radiála a Průmyslový polookruh. Oficiální termín výstavby je 2010-2013, ale ten se ještě několikrát přesune.
dakujem za tvoj casovy odhad a este kolko to bude podla teba stat (na ceny v r. 2005/06, priblizny odhad na cele mld. CZK priblizeny) a planuje sa niektory usek stavat aj na 4+4 pruhy
Např. na stavbu 514 Lahovice - Slivenec se počítalo s náklady 12 mld Kč, ale nakonec stavební náklady jsou 9 mld. Kč. Tuhý boj ve výběrovém řízení.
2+2 bude mezi dálnicí D5 a D1. 3+3 pruhy budou mezi D5 a D8. A mezi D8 a D11 budou 3+3 pruhy s tím, že prostřední pruhy budou sloužit jako rezerva pro případné rozšířování.
U 2+2 medzi D1 a D5 sa argumentuje tým, že viacero tranzitu hlavne od D11 sa presunie na severnú časť okruhu, lebo to bude dlžkovo výhodnejšie. Čiže očakáva sa:
na severe 3+3 od D8 po D5 (tranzit od D11 a D8 na D5) a
na juhu a východe 2+2 (od D1 na ostatné smery).
Je nutné výhľadovo počítať aj s tým, že sa može velká časť tranzitu na východ presunúť práve na D11 (súvisi s výstavbou D11 a R35 od Prahy až do Olomouce v horizontu 10-15 rokov).
Či je to najlepšie riešenie, to nehodlám sám posudzovať. Čo sa avšak týka stavieb 514 a 513, tak v problematických úsekoch stúpania od Vltavy hore (aj v tuneloch) sa počíta s tretím pruhom. Ako povedal Lenny, začať na týchto stavbách by sa malo konečne už tento rok, uvedenie do prevádzky 2008-2010 a verte, že my čo tu bývame a denne trávime čas jazdou a kľučkovaním medzi kamiónmi, ktoré by nemali v meste čo robiť, si veľmi oddýchneme.
Ale ja vidim problem v tom ze najprv sa postavi juzna cast obchvatu a tak celi tranzit s D11 pojde na tento usek dost vela rokov, tak uz si myslim ze to mohli rovno rozsirit na 3+3.
To si myslím aj ja, to čo som napísal predtým, vychádza z oficiálnych info z ŘSD alebo MD, uz sme to v jednej diskusii riešili a to z toho vyplynulo. Ja osobne by som uvítal nielen južnú časť 3+3 ale aj celý okruh ako dialnicu, kvoli značeniu a zahraničným šoférom apod. Ale všetko je to stále zatal hlavne otázka peňazí.
A ešte k tej intenzite, raz niekto u nás napísal, že to či sa bude stavať 2+2 alebo 3+3 vyplynie zo študie kde sa zohladňuje mnoho faktorov, mimo iné práve aj predpokladnaná intenzita dopravy, a práve pre tento úsek by nemala v skúmanej dobe prekročiť limit pre 2+2 (tranzit z D11 aj tak narazí na problém v tom že bude chýbať stavba 511 (D1 - D11), tranzit tak stále pojde cez MO a potom ).
Nemoze sa stavat na vacsie paramtre ked na to investor nema dost penazi. Moze sa len pripravit na rozsirenie roznymi vecami ako je dlzka a vyska mostov nad okruhom atd.
Co je lepsie: Stavat na 2+2 (niekde na 3+3) postupne 10 rokov cca. 80 km okolo jedneho mesta alebo stavat na 3+3 az 4+4 hned, 20 rokov - tu sa moze aj stat ze ani 80 km stacit nebude pre rozvoj mesta atd.
Niekedy nie je spravne uvazovanie: stavat hned na maximum. Cesta moze byt pretazena 1-2 roky, ale ked sa vie ze potom nebude tak nema vyznam stavat sirsi paramter.
Dobrá zpráva.
Byl vybrán zhotovitel s cenou 6 mld., protože se počítalo s cenou okolo 11,7 mld. Což je skoro o 50 % méně. Je vidět, že na našem trhu funguje konkurence.
Lenny, jedna sa o stavbu 514 Lahovice-Slivenec alebo 513 Vestec-Lahovice? Lebo predtym si uvadzal cenu 9 mld. Kč. Ako je mozne, ze su tak obrovske rozdiely - 50%. To snad budu stavat bez zisku ?
Předpokládané investiční náklady 47 403 mil. Kč na realizaci programů (od roku 1994 do předpokládané doby ukončení v roce 2012) mají být podle údajů v ISPROFIN z února 2005 kryty ze 71 % prostředky SFDI (včetně prostředků státního rozpočtu poskytovaných do doby vzniku SFDI v roce 2000), z 22 % úvěry se státní zárukou a ze 7 % prostředky Evropské unie.