Fotky impozantných diaľničných stavieb v Číne. Je to niečo neuveriteľné, čo všetko sa dá postaviť.
skyscrapercity.com/showthread.php?t=232957
Pozn.: Pozrite si všetkých 9 strán!!! Stojíto za to!
MH,
tak to je unikátne.
Ale mňa by tiež zaujímalo, … na 1. strane, že čo je to v tom Šanghaji?
Príspevok č. 16, … to je nejaká skúšobná trať so všetkými možnými variáciami ciest, … ?
Toto ja mám osobne najradšej, fotky zo zahraničia. 
Z Ázie, z Ameriky.
Neviem Antim, čo to je v tom príspevku 16 a ďalej. Tiež to tam riešia čo to je. Prezrel som to celé, ale odpoveď som tam nenašiel 
wow, tak to su ine pecky. inak ten prispevok c 16 mi pripomina go cart drahu 
alebo taku tu detsku autoskolu, ak si pamatate co boli za komancov 
inak tie stvrte su nadherne vybduovane aj tie dialnice. proste krasa,
mno tak je to testostavia draha pre VW, co by davalo zmysel
Tiež sa prikláňam k tejto variante, je to dosť možné, keďže je to v Šangahji a tam má VW svoje dosť veľké aktivity.
A zároveň sa zrejme dráha aj prenajíma.
Cina je krajina obrovskych moznosti, kde uz neplati, ze vsetci su si rovni.
Z hladiska stavebneho - Sanghai, Hong-Kong patria k tym spickam, aj vo vnutrozemi sa toho vela meni - zeleznice, dialnice, letiska, cesty, …
Cina nema problem realizovat velke stavebne diela v hodnotach 100-200 mld. USD, … ale napriek tomu si myslim, ze cinske dialnice su v ramci Azie na tom dost zle - je ich malo, su casto preplnene alebo naopak uplne prazdne, … nemaju efekt aky by mali mat.
Najlepsie dialnice v Azii su v Japonsku. A potom este v Emiratoch.
Avsak, MH, dakujem za tuto linku. A k tomu obrazku - je to testovacia draha.
Ponukam link na Hong-Kong a jeho dialnice. 
hyd.gov.hk/eng/home/index.htm … po anglicky samozrejme
Osobne odporucam. 
Okrem diaľnic Čína expanduje aj do ďalších oblastí dopravnej infraštruktúry. Teraz chce kúpiť 60 rýchlovlakov Šinkansen.
Viac: dialnice.info/viewtopic.php?t=1986
A ja ešte doplním, že okrem toho sa Čína rozhodla kúpiť aj niekoľko lietadiel Boeing.
Cina investuje do vsetkeho a megalomanskym sposobom stale pristupuje k roznym projektom. Vystavba niekolko 1000 km dlhych zeleznicnych trati, ciest, dialnic, ropovodov a plynovodov. To sice nestoji samostatne 100-150 mld. USD, ale spolu to stoji aj 2x tejto sumy.
Jednoducho velka krajina (najludnatejsia na svete), vela investici, rast HDP rocne o 15% (a to je este spomalovany vladou), … to si vyzaduje vela investici do infrastruktury statu.
Takze aj nakup vlakov len zodpoveda tomu, ze trate uz su postavene a zmodernizovane, podobne aj letiska, nakup najvacsich lietadiel sveta atd. to vsetko je velmi potrebne.
Rastie vsak aj celkovy statny dlh dost rychlym tempom.
Pridal som niekolko foto z dialnic v Cine:
dialnice.info/album_page.php?pic_id=498 …
dialnice.info/album_page.php?pic_id=500
dialnice.info/album_page.php?pic_id=501
dialnice.info/album_page.php?pic_id=502 …
dialnice.info/album_page.php?pic_id=503 … 
Vsetky foto z dialnic v Cine najdete vzdy tu:
Pridal som niekolko foto dialnic v Cine:
dialnice.info/album_page.php?pic_id=641 …
dialnice.info/album_page.php?pic_id=642 …
dialnice.info/album_page.php?pic_id=643 …
Stavebníctvo:
Přidaná hodnota ve stavebnictví vzrostla v roce 2004 proti předchozímu roku o 8,1%, tj. o 3,8 procentního bodu méně než rok předtím, na 957,2 mld CNY. Zisk nejvýkonnějších stavebních firem prý vzrostl o 19,5% (jedná se o firmy, co mají zvláštní čínský certifikát). Vzrostla produkce stavebních hmot, např. cementu bylo vyrobeno 970 mil. tun, což představuje zvýšení proti roku 2003 o 12,5%. Vzhledem k velkému stavebnímu boomu a celkovým potřebám ekonomiky vzrostla i výroba oceli a sice o cca 23%.
V souvislosti s přípravou na olympijské hry v roce 2008 pokračoval zejména v Pekingu obrovský rozmach stavebnictví. Bylo dále postoupeno v realizaci velkých stavebních projektů jako je:
- přehrada Tři soutěsky (do provozu byla uvedena první část, tedy pro plavbu i výrobu elektřiny, pracuje již 11 generátorů);
- železnice Qinghai-Tibet, přičemž nově bylo dokončeno 396 km (rok předtím 317 km);
- plynovod Xinjiang-Šanghaj, který je dlouhý cca 4200 km a měl by přepravovat cca 20 mld m3 zemního plynu ročně, byl v roce 2004 uveden do provozu (současná kapacita 12 mld m3 je již plně kontrahována uživateli);
- odklonění vod z řek na jihu Číny do severních oblastí, kde práce probíhají v rámci různých podprojektů.
Zvláštní pozornost byla věnována rozvoji západních provinií, např. byla rozšířena nebo nově vybudována letiště v městech Xingyi, Lhasa, Hotan a Yan´an.
V roce 2005 bylo vyrobeno 1.038,3 mil. tun cementu (růst o 11,6%), výroba oceli vzrostla o 24,6%.
Doprava:
Vývoj infrastruktury v posledních letech byl velmi rychlý a lze ho považovat za jeden z charakteristických rysů čínského hospodářství.
V r. 2004 postavených: 46 411 km ciest, z toho 4476 km.
V roce 2004 byly dokončeny významné projekty v infrastruktuře nebo v nich bylo pokračováno.
Nejvýznamnějším přístavem je Šanghaj, kudy prochází asi 20% zboží připadajícího na vodní dopravu. Další významné přístavy jsou v Shenzhenu, Tianjinu a Dalianu. V přístavech bylo přeloženo 4 mld tun nákladů, tedy o 21,3% více než v roce 2003. Z uvedeného celku představoval náklad pro zahraniční obchod 1,15 mld tun, což představuje růst 18,4%. Bylo přepraveno 61,5 mil. standardních kontejnerů.
Objem přepravy nákladů v 10 čínských městech překročil 100 mil. tun ročně, tohoto objemu dosahuje pouze 25 přístavních měst na světě. V roce 2005 se stala Šanghaj největším světovým přístavem dle objemu nákladu (objem dosáhl 448 mil. tun). Dle kapacity přepravy kontejnerů se řadí Šanghaj a Shenzhen na 3. a 4. místo na světě po Singapuru a Hongkongu.
Plán na rok 2005 zahrnuje vybudování 714 km nových železničních linek, předání 805 km do provozu a elektrifikaci 875 km tratí.
Dle ministerstva plánuje vláda vynaložit 160 mld. CNY (19,8 mld. USD) na budování železnic v roce 2006. Do roku 2020 má Čína vybudovat 10.000 km nových železničních tratí pro osobní dopravu a 2.000 km rychlostních železničních tratí.
V roce 2006 Čína hodlá vybudovat na venkově 180.000 km dálnic, především v hraničních, chudých a zemědělských oblastech. Do roku 2010 mají být všechny správní vesnice propojeny dálnicemi.
… z toho 4476 km diaľnic. 
Niekoľko (veľkých a kvalitných) fotiek z Yuen Long Highway:
hyd.gov.hk/contractwebsites/ … 0511/2.JPG
hyd.gov.hk/contractwebsites/ … 0511/1.JPG
hyd.gov.hk/contractwebsites/ … 0501/3.JPG
hyd.gov.hk/contractwebsites/ … 0501/1.JPG
hyd.gov.hk/contractwebsites/ … 0509/8.JPG
hyd.gov.hk/contractwebsites/ … 0501/4.JPG
hyd.gov.hk/contractwebsites/ … 0507/1.JPG
hyd.gov.hk/contractwebsites/ … 0507/4.JPG
hyd.gov.hk/contractwebsites/ … 0507/8.JPG
hyd.gov.hk/contractwebsites/ … 0507/9.JPG
Niekolko foto z diaľnic v Číne:
dialnice.info/album_page.php?pic_id=1682 .. 
dialnice.info/album_page.php?pic_id=2061
dialnice.info/album_page.php?pic_id=2062 ..
dialnice.info/album_page.php?pic_id=2063 ..
Čína ide doslova dopredu čo sa dialnic týka aj čo sa železníc týka. Stavajú to najlepšie čo existuje lebo majú to najhoršie čo existuje. Vlaky jazdia bežne 60-80 km/h alebo aj nejazdia tak vrážajú peniaze do rýchlovlakov a nových rýchloželezníc. Podobne stavajú dialnice krížom cez hory, okolo velkých miest, obrovské mosty, tunely a dialničné križovatky. Zatial je v Číne 130-150 miliónov áut ale ludí je 10x viac takže potenciál tu je ešte stále obrovský a pri raste ekonomiky 10% HDP je fakt nutné investovat do toho najlepšieho čo existuje. To sú tisíce km dialnic a železníc a .. ale stále je to na tak velkú krajinu málo.
Najväčší železničný projekt je rýchlovlak Transrapid Šanghaj - Peking za viac ako 100 miliárd US dollars a dialnice majú v Číne rozostavané za 65 miliárd US dollars.
V Tibete postavia najvyššie položené letisko na svete 
dialnice.info/viewtopic.php?t=6682
Čínska vláda pripravuje celkovo vyše 180 projektov v rámci programu “zveľadenia” Tibetu, ktorý v roku 1951 anektovala. Jedným z plánovaných projektov je napríklad spojenie až 80 percent tibetských dedín a usadlostí betónovými cestami.
Bývalý šéf čínskej diaľničnej spoločnosti dostal trest smrti
Stavebníctvo
- stavebníctvo vzrástlo oproti r. 2005 o takmer 19%
- najväčší stavebný boom je v Pekingu k olympijským hrám
- megalomanské stavby stále pokračujú: dlhé železnice, diaľnice, letiská, nové obrovské priehrady, letiská, masívna výstavba bytov, …
Cestná infraštruktúra
- diaľnic a rýchlostných ciest v r. 2004 bolo cca. 34.000 km
- diaľnic a rýchlostných ciest v r. 2005 bolo cca. 41.000 km
- samotných diaľnic má byť v krajine 85.000 km, z toho 29.000 km je postavených, neuveriteľných 16.000 km je rozostavaných a ešte 40.000 km sa plánuje podstaviť
- v r. 2006 sa otvorilo 4.500 km diaľnic
- v r. 2007 bude v prevádzke 50% diaľnic, v r. 2010 to má byť 67%, národná diaľničná sieť sa plánuje dostavať do r. 2015
- Čína má celkovo 3,5 mil. km ciest, z nich bolo v r. 2006 opravených neuveriteľných 210.000 km a ďalších 50.000 km vláda nanovo postavila, v r. 2007 vláda plánuje opraviť 300.000 km ciest
- vďaka masívnej obnove celej cestnej infraštruktúry sa sprístupnili ťažko prístupné oblasti s 30 mil. obyvateľmi, skapacitnili sa hlavné cestné ťahy a veľké mestá nad 1 mil. obyvateľov získali tak potrebné obchvaty
Hlavná kostra diaľničnej siete Číny
- bude dostavaná v r. 2010
- obsahuje 5 severo-južných trás a 7 západo-východných trás
- v r. 2007 sa otvorí ďalších 2.400 km diaľnic
- dosah hlavnej kostry bude každá riadiace hlavné sídlo všetkých provincií
- bude napojená na celú národnú diaľničnú sieť diaľnic a rýchlostných ciest, ktorých dokončenie sa plánuje v r. 2015-2020
Zdroje: Národný štatistický úrad ČĽR, National Road Federation (Asia&Pacific), Leaders of Highways
[size=150]Stav dopravy a dopravnej infrastruktury v Cinskej Ludovej Republike:[/size]
Cestna doprava:
Budovanie ciest a dialnic predstavuje v sucasnosti jeden z hlavnych prvkov cinskeho rozvojoveho konceptu. Na zaklade dnesneho vladneho planu by mala mat cinska cestna siet do r. 2010 az 2,3 mil. km ciest, z toho 65 000 km dialnic. Do r. 2020 ma byt v prevadzke 3 mil. km ciest, z toho 85 000 km dialnic. Dlhodobym cielom je aby do r. 2050 existovalo v krajine 4 mil. km ciest
V ramci budovania dialnicnej siete bude sustredena hlavna pozornost na 12 hlavnych koridorov - 5 koridorov spajajucich sever a juh Ciny a 7 koridorov pre spojenie vychodu so zapadom statu. V ramci tohoto by mali byt prepojene hlavne mesta vsetkych cinskych provincii a tiez vsetky velke mesta s poctom obyvatelom nad 500 tisic.
Doraz je kladeny na urychlenie vystavby ciest v regionoch strednej a zapadnej Ciny s nizskou urovnou hospodarskeho rozvoja a vo vsetkych vidieckych oblastiach. V sucasnej dobe neexistuje cestne spojenie k takmer 40 000 dedinam. V zapadnej Cine, ktora sa rozklada na 56% teritoria krajiny je v prevadzke iba 30% z celkoveho poctu ciest v krajine, pricom vacsina nedosahuje ani kategoriu I. triedy. Osem hlavnych rychlostnych tahov spajajucich velka mesta v zapadocinskych regionoch ma byt dokoncenych v r. 2010.
Podla oficialnych prepoctov bude treba k financovaniu novych ciest v dalsich 15 rokoch vynalozit kazdy rok min. 60 mld. USD. Zo 60-70% ma byt krytie z uverov poskytnutymi domacimi bankami a 5% sa ma podielat zahranicny kapital. Podla oficialnych udajov dosiahlo zapojenie zahranicnych financnych zdrojov pri vystavbe ciest v Cine v rokoch 1998-2003 celkovu sumu 6,2 mld. USD, ale v poslednych rokoch toto cislo prusdko kleslo. K hlavnym poskytovatelom uverov patri Azijska rozvojova banka, IBRD a Japonska banka pre medzinarodnu spolupracu. Momentalnu rozostavanost tiez financuju dlhopisy a bankove stavebne uvery. Casto sa pri vystavbe uplatnuje aj tzv. joint-venture (JV) zahranicnej firmy, majuci spravidla vacsinovy podiel s miestnym partnerom, ktorym byva casto institucia riadenia miestnymi samospravnymi organmi, niekedy aj statnymi organmi. JV casto ziska koncesiu k prevadzke prislusnej cesty alebo mostu na 20-30 rokov s pravom inkasa urcitej casti cestnych poplatkov hradenych v suvislosti s pouzivanim danej komunikacie.
75% nakladnej dopravy v Cine tvori dnes prave cestna doprava, do r. 2020 by jej podiel mal stupnut o dalsich 41% v porovnani so sucasnym stavom. Tomu zatial brani slaba hustota cestnej siete.
Cina patri ku krajinam sveta s najvyssou nehodovostou na svete. V Cine su zatial len 4% aut sveta, ale podiel na pocte mrtvych predstavuje az 20% podla statistik OSN. Na vine tohoto stavu je slaba bezpecnost miestnych ciest ale tiez arogantny sposob jazdy a pretazene hlavne tahy od kamionov.
Rychlym tempom rastie aj pocet aut v krajine. V r. 2007 tu bolo 57 mil. aut, v r. 2020 sa ocakava uz 140 mil. aut. V krajine sa dnes kazdy mesiac preda skoro 1,5 mil. aut podla udajov statnej spravy. V r. 2007 vzrastla vyroba aut oproti r. 2006 az o 20%, podiel automobiloveho priemyslu na HDP statu je takmer 5% a za poslednych 5 rokov sa viac ako strojnasobil, na celkovej zamestnanosti sa podiela 1/6. Najvacsi vyrobcovia su VW, GM a Toyota. V krajine sa vyrobilo v r. 2007 az 8,8 mil. aut a v r. 2008 cislo prekroci hranicu 10 mil. aut, pricom cislo ma nadalej prudko rast spolu s rastucou zivotnotu urovnou v state.
Zdroj: businessinfo.cz/cz/clanek/ci … 539/48081/ - velmi obsiahly dokument