To je fakt, tento rok sa má otvárať okolo 22 km diaľníc, na druhej strane ale Slovinsko len tento rok investuje do cestnej infraštruktúry ca. 712 miliónov Eur, čo je neporovnateľne viac v porovnaním so SR aj ČR…
V Slovinsku je to však spôsobené plánovanou vysokou rozostavanosťou v pomerne náročných stavebných podmienkach a jednoducho v takýchto podmienkach sú prvé roky čo sa otvárania nových úsekov týka skôr slabšie. Investície sa však ukážu v ďalších rokoch aj vyšším počtom otváraných kilometrov diaľnic.
Tak to nie je ani 30 mld. SKK, čo ČR prekonáva v rámci celej cestnej infraštruktúry. SR nie, to máš pravdu.
Keď sa to však porovná s počtom obyvateľov, tak máš pravdu. 
Stavebníctvo:
Stavebnictví se podílelo v roce 2005 na tvorbě HDP cca 5,8 % a váže na sebe cca 6 % pracovních sil. Po poklesu v roce 2001 a zvýšení konjunktury v roce 2002 hodnota zahájených staveb již ve čtvrtém roce za sebou rostla. Stavební sektor byl po celé období roku podpořen především intenzivní výstavbou dálniční sítě. V roce 2005 bylo uvedeno do provozu více než 28 km dálnic. U pozemního stavitelství hodnota ukončených staveb vzrostla o 2,5 % oproti roku 2004. Největší aktivita byla zaznamenána u rezidenčních staveb, kde navýšení oproti roku 2004 činí až 28,1%. Výstavba nerezidenčních staveb stoupla o 16,6 %. Růst cen stavebního materiálu a stavebních prací měl velmi negativní vliv na růst stavební činnosti zejména budov. Ceny v roce 2005 vzrostly v průměru o 4,3 %. Stavební aktivity, i díky pokračující stavbě dálnic, pokračují ve velmi slušném tempu i v prvním čtvrtletí roku 2006. Hodnota staveb (rezidenčních i nerezidenčních) uvedených do provozu se zvýšila o 3,3 % v prvním čtvrtletí 2006 oproti 4. čtvrtletí 2005 a o celých 7 % na meziroční bázi, přičemž hodnota rezidenčních staveb rostla více. Rovněž tak počet stavebních povolení, kterých bylo v 1. čtvrtletí 2006 vydáno 1 459 je vyšší o 16,8 % oproti srovnatelnému období 2005.
Doprava:
Silniční doprava zboží ve Slovinsku stejně tak jako ve většině ostatních zemí znatelně převládá před ostatními druhy dopravy zboží jako je doprava železniční, nebo říční, případně námořní. Slovinsko patří mezi země s relativně nízkým podílem silniční dopravy při přepravě zboží. V roce 2000 činil podíl silniční přepravy zboží ve Slovinsku 64,8 % (v EU přesáhl koncem 90.let již hranici 70 % a v roce 2003 představoval již 76,3 %). Ve Slovinsku se podíl silniční přepravy v posledních letech výrazně nezměnil, situace se však změnila po vstupu do EU a podle statistik za rok 2005 je podíl silniční přepravy 70,4 %.
Až 30 %-tní nárůst kamionové přepravy (stejně tak námořní) je přičítán vstupu Slovinska do EU a zvýšení zahraničně obchodní výměny zejména mezi zeměmi EU, neboť po vstupu odpadly administrativní překážky obchodu, jak s novými tak starými členskými zeměmi EU.
Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2005 pokračoval sestupný trend v osobní autobusové a železniční , který pokračuji již po dobu 10 let. Veřejná osobní doprava (meziměstská, městská a příměstská) se snižuje již několik let za sebou (43,8 % v období let 1995-2004), zatímco železniční osobní doprava pomalu ale jistě roste (28,4 % v období let 1995-2004 a +2,8 %/ročně). Poměr mezi veřejnou silniční a železniční dopravou činil v roce 2001 ještě 69:31, avšak v polovině roku 2005 již 54:46 (měřeno na km/pasažéra).
tato mojmu srdcu blizka krajina prijala 1.1.2007 euro, do 15.1. sa este da platit starou menou (SIT), ale vydavaju sa uz len eura…po 15.1. sa pouzivaju uz len eura 
Slovinsko pochopilo podobne ako aj Chorvátsko, ČR alebo Maďarsko v tomto regióne, že diaľničná sieť sa musí rozrásť, aby sa na ňu preniesla hlavná dopravná záťaž a že nezáleží na tom, ako sa to financuje alebo kde sa stavia, ale stavať sa musí celoplošne a kontinuálne.
Slovinsko investuje stabilné vysoké sumy do (aj) cestnej infraštruktúry a aj keď pomalšie, tak predsa stavia diaľnice v hornatom prostredí za prakticky takú cenu ako SR. Aj Slovinci už majú v nákladoch na diaľnicu vyvolané investície, či projektovú dokumentáciu a podobne.
Slovinské cesty, to už je kapitola trochu iná. Často vyjazdené koľaje, hlavne v ťahoch Taliansko-Chorvátsko, ale cesty sa pravidelne opravujú aspoň v povrchoch a začal sa používať lepší asfalt a zmenili sa normy, by vyhovovali realite.
Linka na diskusu o slovinských diaľniciach v angličtine, vrátane aktuálnych fotografií: 
Najväčšie rezervy má krajina pri prepojení Chorvátsko-Slovinsko.
Slovinsko má max. povolenú rýchlosť na diaľnici 130, na ceste pre motorové vozidlá 100, mimo mesta 90, v obci 50. Šoférovať môžete s 0,5 promile alkoholu v krvi.
mozes mat 0.5 promile az kym nesposobis nehodu :wink
Aj tu je jedna európska výnimka: 0,05 ‰ platí pre všetkých okrem profesionálnych vodičov, ktorí musia mať. 0,00‰
To je prakticky rovnako 0 a 0,05 promile.
Slovinská sieť diaľníc bola pred viac ako rokom umiestnená do fotogalérie, a keďže mala platnosť v roku 2006, tu je linka na aktuálnu mapu, rovnako ako v predošlej aj tu sú úseky vo výstavbe, plánované odovzdanie v tomto roku:
http://img523.imageshack.us/img523/2886/slovenijatq1.jpg
Sú vo výstavbe posledné úseky A1 od tunela Karavanky po hranice s HR, začalo sa tavať aj od Mariboru na chorvátske hranice. Tento úsek privítajú najmä turisti v lete, bude sa totiž napájať na chorvátsku diaľničnú sieť až do Splitu.
Vo výstavbe je tiež napojenie Murskej Soboty a východu Slovinska na Maribor, čo napomôže aj vyrovnávaniu regionálnych rozdielov, keďže východ SLO nepatrí k najbohatším častiam krajiny.
v slovinsku by bodlo aj dokoncenie serioznej dialnice od rakuskej hranice okolo mariboru ..
N slovinskom vlákne o diaľniciach som našiel informáciu, že obchvat druhého najväčšieho slovinského mesta sa má ukončiť v dvoch etapách: 2008 pre úsek Ptujska cesta - Zrkovska cesta a 2009 pre Zrkovska cesta - Pesnica. Pôvodný termín ukončenia bol rok 2011.
Informácie a menšia fotogaléria a
Mapa úseku
A snáď to v týchto rokoch otvoria pred letom.
Len na spresnenie: v článku Cesta k Jadranu je rýchlejšia aj drahšia http://www.dialnice.info/viewtopic.php?t=7124 je uvedené:
Len minulý rok začali práce na úseku Maribor - Ptuj, teda asi polovičnej vzdialenosti z Mariboru na Macelj. Úsek má byť dokončený až v roku 2010 a až v roku 2013 dosiahne diaľnica cieľ v Macelj. Hladký prejazd Slovinskom je tak stále hudbou budúcnosti.
Na stránke slovinskej správy ciest je však spomenuté:
Vzhodna avtocesta Maribora bo v celoti prometu predana predvidoma leta 2009, t.j. kompletný východný obchvat Mariboru bude v celosti odovzdaný v roku 2009. Je to pomerne aktuálna informácia z 22. mája.
Pokračovanie z Mariboru na hranice HR - úsek Slivnica-Ptuj ale môže byť ukončený v roku 2010. Úsek Ptuj /Draženci/- hranice s HR /Gruškovje/ sa ale ešte nezačal stavať.
Tu je odkaz na hustoty provozu ve Slovinsku za rok 2005
dc.gov.si/fileadmin/dc.gov.s … omet05.pdf
Z toho se mi zda, ze pomala vystavba dalnic na chorvatske hranice ma i jisty racionalni zaklad (a Ptuj /Draženci/- hranice s HR /Gruškovje jeste hodne dlouho nebude).
okrem ineho sa stavia aj A5 maribor - pince (smerom na hranice s HU/HR)…cast maribor - lenart by mala byt odovzdana ku koncu tohto roka, ale neviem neviem, je tam este kopec prace…zbytok po hranice (okrem useku vucja vas-beltinci, ktory uz je davnejsie v prevadzke) v buducom roku…
co sa tyka A1 vychodneho obchvatu mariboru, tiez sa to tam pekne hybe, viadukt pesnica je v podstate hotovy…myslim ze pri troche stastia by to mohli odovzdat uz aj v roku 2008…
dnes som sa okolo rozvazal budu aj fotecky 
Záběry ze slovinské dálnice, ale podle chování řidičů to vypadá spíš na Rusko nebo jiný nevyspělý stát. 
http://www.rtvslo.si/mojvideo/cutmaster/tovornjakarji-so-carji-not/1136/
No, však on ten kamiónyani nemusel byť slovinský. Ale “prasatá” sa nájdu všade, v ČR ich je nepočítane. To bez urážky. 