Bylo by takové nastavení opravdu lepší? Kdyby se mělo platit až od dokončení, tak by partner zřejmě požadoval vyšší cenu. Bude-li se platit od zprovoznění, pak partner bude mít zájem na tom dát dálnici rychle do provozu, což je pro uživatele nejdůležitější. Nedodržení termínů dokončení by podle mého bylo lepší ve smlouvě ošetřit smluvními pokutami.
dovolujem si poopravit - R2 sa da financovat cez fondy EU (strukturalne)
OK - ale nie je to taka mozna vyrazna podpora ako ked by to bol koridor. 
Ano bolo by take nastavenie lepsie ale je to presaditelne len v statoch ktore nie su nutene stavat cez PPP - ale aj tak SR je v EU, ma nejake ratings atd. a bolo by to tak lepsie pretoze vzdy existuju fakty - SR by sa mohla branit a trvat na “svojom” “alebo tak ako chce SR alebo nijako uz vzhladom na fakt ze aj tak ide o tienove myto”.
To co pises ty sa v praxi takmer vobec neuplatnuje - je to len rozpravkova teoria. Toto nema nic s nedodrzanim terminov ale s tym ze napriklad otvorena dialnica este nemusi mat hotovu kanalizaciu, niektore dopravne oznacenie, parkoviska, sluzby atd. - tak preco by mal stat uz od tejto chvile platit 
Jaroslav Štemberk (a vela dalsich) 
Otvorena dialnica znamena ze po nej mozu prechadzat auta. Ale nie vzdy to aj znamena ze dialnica je dokoncena - pocas prevadzky dialnice sa moze este preinvestovat velka suma, aj 5-10% z celeho useku na dalsie prace ako su zahradne/zelenove upravy, uprava zvodidiel na niektoryh castiach useku, parkoviska - odpocivadla (sluzby), kanalizacny system, technologicke zariadenia pre meteorologiu a dopravny system … a teda dialnice este nie je dokoncena.
Nema to nic konkretne s tym ze by bol nedodrzany termin vystavby tieto 2 pojmy ale s tym ze casto stat vyzaduje skorsie otvorenie dialnice alebo s tym ze investor ponuka uz dialnicu skor pretoze stat nema dostatok penazi na posledne upravy atd. a investor ju potom este dokoncuje dalsie 2-3 roky.
no, teoreticky rozdiel je 5%, co nie je vela
a mozno v novom programovacom obdobi nebude ziaden
Tohle je mi jasné.
Ale na druhou stranu, když dálnice začne dříve vydělávat a partner začne dříve pobírat stínové mýtné, sníží se tím objem peněz, které do toho partner bude muset vložit, tedy dálnice bude o něco málo levnější. Ale vždy záleží na tom, jaká je investiční strategie partnera a jaké jsou požadavky a finanční možnosti státu. Bude-li partner finančně silný a stát bude v přechodném nedostatku financí, může být pro obě strany výhodné, když stát bude splácet o málo více, ale později.
Myslím, že PPP na výstavbu dálnic lze považovat za investici, která je patří k jistým, ale na druhou stranu má dost pomalou návratnost.
Nie wazari - prax prosim len prax - kolko EUR sa dava na R2 a kolko na D1
Nepochopil som prvu cast tejto vety - co je PPP - aka investicia
PPP nikdy nie je ista zalezitost - v 18 statoch sveta sa PPP zacalo realizovat a nedokoncilo sa pre vojensky konflikt a to len dopravna infrastruktura a PPP nevidelo ani 1 USD.
PPP je dost narocna oblast - cakat 30-50 rokov na navratnost to chce vela “odvahy” a “sily” - financnej, odbornej atd.
PPP ani zdaleka nie je ista investicia a to ani pre stat ani pre PPP - aj v CR jedna vlada zmluvu podpisala a druha zrusila - kde je tu istota
Ano, vojenský konflikt je to, co ohrožuje investice do dopravní infrastruktury nejvíce, předpokladem návratnosti investic do PPP je právě to, že po dlouhou dobu nedojde k nějakým katastrofálním stavům. “Že to chce vela “odvahy” a “sily” - financnej, odbornej atd.”, je rozhodně pravda, nemá na to kdejaký podnikavec. Ale nejde o investici spekulativní.
V ČR jedna vláda podepsala, druhá zrušila, ale dřív než se začalo stavět a za odstupné, takže investoři o nic nepřišli, jen byli nuceni hledat jiné umístění pro své finance.
Dost vyrazne si upravujes vyznam faktov ale OK.
Tak hlavne nie len vojensky konflikt sposobuje problemy - ale vsetko co sa tyka zmeny vlady - je rizikove. Dokaz nemusis hladat - je to aj CR. Ale ovela castejsie je to tak ze sa zacne stavat a dojde statny prevrat, krach ekonomiky v obdobi splacania stavby a to nie je vojna. To je zmena podmienok - aj ten statny prevrat - zmena zakonov a tym PPP jednoducho v danej krajine nesmie oficialne existovat a co teraz - dlhe natahovanie v ramci sveta kym sa nejaky USD vrati naspat. A to nie je vsetko - ale nema zmysel pisat vsetko, ja som len spomenul pripadny vojensky konflikt.
Dalej - co je to spekulativna investicia … pre stat … PPP dokaze krajine pomoct ale aj ju “financne vytazit” - postavit 1 000 km dialnic a hlavnych ciest a tieto cesty 25 rokov totalne ovladat. A napriklad za 15 rokov prestat udrziavat tieto cesty a dialnice - pouzili sa horsie materialy, navratnost je vratena a 5 rokov je len cisty zisk a PPP si v takejto krajine najde “legislativny dovod” pre ktory odstupuje od povodnej dohody a co zostane v danej krajine … cestna siet ktora potrebuje dost velke rekonstrukcne prace atd. … a zase len jeden priklad. A vsetko je to legalne v ramci vyspeleho sveta.
A ohladom CR - zase silna mylna predstava. PPP je dnes narocne pripravit a ked sa raz da suhlas tak sa s tym pocita a ked sa potom zmluva zrusi tak ziadna “nahrada” uz nezaplati stratu … pretoze pripravit PPP kdekolvek na svete nie je jednoduche (okrem krajin ako Spojene Kralovstvo Velkej Britanie a Severneho Irska). Jednoducho nemusi sa ti to pacit - ale CR je typicky priklad zlyhania PPP pre nestabilnu situaciu v state.
Ano, ČR je příklad selhání PPP ze strany státu, který hrubě podcenil přípravu. Jedna vláda podepsala kontrakt pod politickým tlakem, bez dostatečných podkladů a analýz a druhá vláda (nota bene opět s hozhodujícím vlivem ČSSD) pak od ní odstoupila. To nezpochybňuji. Vždyť jsem psal už na úvod, že z této negativní zkušenosti se Slovensko může poučit, aby se mu nestalo něco podobného. Ale nelze to srovnávat s případem, kdy by došlo například ke znárodnění realizované investice bez náhrady.
K případům pro stát či místní samosprávy velmi nepodařených PPP došlo i ve Velké Británii.
Ano prislo k problemom aj v GB (Great Britain) ale toto je krajina ktora ma velmi vysoke skusenosti s PPP a treba potom v pripade spomenutia problemov tiez aj zdoraznit ze riesenie problemov je tu na vysokej urovni - takze skody su minimalne pre obe strany bez ohladu na to kto ich zapricinil. Vseobecne treba zdoraznit ze vyspele krajiny sveta (vratane vyspelych krajin EU) a krajin kde ma PPP rozsiahle skusenosti - tak v tychto statoch su dobre hodnotenia pre vstup a vytvorenie dalsich PPP projektov aj mimo dopravnej infrastruktury a jednoducho su tu zauzivane procesy ktore sa dodrziavaju … je celkom dobre predpokladatelne co ktora strana spravi. Velka Britania je nepochybne statom ktory ma velmi velke skusenosti s PPP a viac je tych dobrych.
“znarodnenie PPP” myslim ze nikde neprebehlo. Ze by sa stavba postavila a potom by prislo k “znarodneniu” - prislo k prenechaniu stavby statu - odkupenie statom, zase velmi blizky priklad - Madarsko a M5. Neviem o tom ze by ale niekde prislo k “znarodneniu” bez akejkolvek nahrady. Treba si uvedomit ze tam kde taketo nieco hrozi tak tam investuje velmi vela renomovanych stavebnych a financych investorov a firiem - a tieto maju silne politicke krytie takze ziadna krajina niekde v Afrike by si nieco taketo nedovolila spravit “len tak” - vojensky konflikt je skor o tom ze prichadza k poskodeniu stavby alebo k neplateniu tienoveho myta atd. - ale to nie je znarodnenie - to je neschopnost platit atd. a je to riesene inak.
Dokonca v niektorych krajinach PPP pri vystavbe “naslo” aj zasoby nerastnych surovin ako diamanty alebo zemny plyn alebo cierne uhlie - a nic z toho PPP samozrejme nemalo - len dalsie “zakazky”.
Velmi zle sa realizuje PPP v statoch kde su rozne obcianske a rasove a ine nepokoje - tam potom vlada musi povolat army a chranit rozostavane useky - prichadza k utokom na robotnikov ale aj na odbornikov-inzinierov atd. a stavba sa predrazuje presnejsie stava sa rizikovou - cesta, zeleznica, … riesi sa to potom aj tak ze sa zamestnavaju prave “ti ktori utocia” a je pokoj - ale v konecnom dosledku platy atd. plati dana vlada a nie PPP - …
PPP je tam kde je zaujem. Aj Afrika, aj USA aj Latinska Amerika aj Azia ale aj EU. PPP je tam kde ma zaujem vlada prenechat viac veci na “trh” ale aj tam kde miestna vlada jednoducho nema kapital na vystavbu niecoho co by sa vlade vratilo do 20 rokov. A preto potom aj rozne podmienky aj miera predrazenia - tam kde hrozi vojna alebo nejaky podobny konflikt tak tam sa ani na 80% nejde vobec realizovat PPP pretoze sa nedokaze ani podpisat zmluva ale ked sa aj PPP bude realizovat tak samozrejme miera rizika je vysoka ta PPP ma zisk po 25 rokoch aj 400%.
Potom su krajiny hlavne v Strednej (Latinskej) Amerike kde PPP postavi napriklad 1-2 dialnice, 10-20 hlavnych ciest, 10-20 cestnych obchvatov, 1 letisko, 1 zeleznicu, vyriesi dopravu v hlavnom meste a z celeho tohoto projektu ktoreho cena je stredne vysoka nemusi tato krajina zaplatit ako tienove myto ani 1 USD - pretoze PPPsa rozhodne ze 25 rokov bude vsetko prevadzkovat, opravovat a udrziavat a este aj (max.) 5% z mytneho bude davat vlade - ale na toto potrebuje krajina typu “bananova republika” hlavne niekoho “silneho” kto jej to pomoze vybavit - tym myslim svetovu velmoc, nejake politicke vplyvy atd. A spokojnost je na oboch stranach - vlastne na 3 - aj miestna vlada, aj PPP, aj dana velmoc. A este mozno 1 stat bude mat taketo stastie a potom dalsich 10 statov bude mat uz horsie podmienky.
Rizik je velmi vela, moznosti je neobmedzene, poziadavky vlad a PPP su vzdy opodstatnene - ale tomu zodpoveda aj cena, niekedy PPP vyjde a niekedy nie. Ale zase aj plati ze kazda zla skusenost je k niecomu dobra - je vysoko pravdepodobne ze PPP v CR bude musiet existovat. Atd.
To máš pochopitelně pravdu. Něco trochu jiného jsou ale PPP v zemích EU a v zemích třetího světa. Pochopitelně, že třeba v Iráku teď žádný investor nepůjde do PPP, ledaže bude mít záruky vlády USA. Ohledně ČR doufám, že se PPP v rozumné míře rozjede co nejdříve (a bude to pilotním projektem na D3) a neskončí to fiaskem kvůli nepřipravenosti státu nebo výběru nesolidního partnera.
Tak napriklad Jamajka je na tom lepsie nez CR aj Madarsko spolu co sa tyka PPP a vysledkov. Dialnice, cesty, doprava v hlavnom meste. Z myta ide niekolko % vlade, doraz bol kladeny na zivotne prostredie, ziadne tienove myto, zamestnanost hlavne ludia z Jamajky - iba stroje sa doviezli a cena dialnice na 1 km bola (r. 2000) cca. 900 mil. SKK na 1 km. Pozor - na ceny v Jamajke. Ale znovu opakujem - ziadne tienove myto. Britska vlada sa postarala o zaklad, miestna vlada z tohoto projektu spravila uplne vsetko - reklama, marketing, cela vlada pritomna pri otvarani … to k krajinam 3. sveta.
Iraq je specificky priklad prave pre USA - ale mylis sa pretoze rekonstrukcne a modernizacne prace uz sa v Iraqu spravili v hodnote cca. 20 mld. USD - hlavne dopravna infrastruktura ale nie je to PPP - je to obnova krajiny ale plati to USA.
Ja si tiez myslim ze CR by sa mala zamerat na dialnicu D3 a PPP tu maximalne zapojit - nemal by byt problem aj celu D3 postavit cez PPP pre CR.
A posledna poznamka - “nesolidny partner” - mas pravdu ze je niekolko firiem ktore skor stavaju na neuspechoch ako na uspechoch ale zase je to len trh a trh to vyriesi - ale zatial je to skor tak ze prave preto treba aby stat/samosprava sa zamerala najprv hlavne na pripravne prace (poradca) a zmluvu - odbornici z stavbarska a pravnicka a ekonomicka oblast + poradca a potom ma stat sancu ze PPP nebude mat ziadne problemy s danym statom.
S těmi poradci je to také někdy všelijaké. Tak např. vybraná poradenská firma pro MD ČR vypracovala podmínky pro tendr na výběr elektronického mýtného tak, že jediný, kdo je splnil a splnit mohl, byl Kapsch.
Pokud jde o českou D3, tam je připraven úsek Tábor - Veseli n. L., kde se, doufám, PPP už brzy úspěšně rozjede (měl by mít i slušnou intenzitu, aby si na sebe vydělal). V úseku Veselí n. L. - Č. Budějovice jde víceméně o dostavbu 1/2 profilu na plný, nebude tak drahý, aby na to státní investor neměl, takže tam bych PPP nedával, ale bude velmi vhodný pro PPP úsek Praha - Mezno (dlouhý a intenzita tam bude velmi slušná hlavně na na začátku od Prahy, ale ten musí být nejdříve připraven) a možná i obchvat Č. Budějovic (ovšem ten je dost krátký). Úsek k hranicím s Rakouskem bude mít nižší intenzitu dopravy, tam by možná zatím stačil 1/2 profil, takže nevím, zda by byl vhodný pro PPP.
Vyber mytneho systemu je v krajinach ako SR a CR politicka zalezitost a nie odborna zalezitost. Najprv si treba pozriet ake podklady ten poradca dostal a co mal vlastne spravit a potom mozeme pisat.
Ohladom D3 - PPP nemusi stavat len drahe useky, … praveze ked sa stavia vacsi projekt s roznymi usekmi tak to ma pozitivny dopad na pripadne tienove myto.
Že je to politická záležitost je pravda. Ohledně toho tendru na el. mýtné v ČR je silné podezření, že to bylo celé předem domluvené, aby dopadl, jak dopadl a že už výběr poradenské firmy byl proveden tak, aby ministr Šimonovský byl krytý “nezávislými” odborníky při realizaci politické dohody (zřejmě mezi představiteli české a rakouské lidové strany).
povodne prispevky (citujem ):
v povodnom prispevku mas slovicko “mozna”, nie realna
cize zhrniem odpovede na tvoje prispevky podla poradia:
1, podpora z EU na R2 mozna je - cize sa da
2, podpora mozna je takmer v rovnakej vyske ako na koridor
3, realna podpora zalezi od statu, nakolko vyuzije veci, ktore su “mozne” a ktore sa “daju” - v kontexte mojej odpovede su cisla nepodstatne
To mas odkial tieto informacie, to ma zaujima, posli nejaky link, pls