Stavebníctvo:
Sektor stavebnictví (v členění výstavba a produkce stavebních hmot se podílí 12,3% na HDP, na zaměstnanosti 25,7%. Švýcarské stavebnictví je velmi úzce vázané na švýcarský trh. Není tradicí vyvážet kapacity. V roce 2005 bylo ve stavebnictví zaměstnáno 440 000 zaměstnanců.
V posledních letech je patrný přesun od pozemního stavitelství (Hochbau) na podzemní stavitelství (Tiefbau). V roce 2005 připadlo na pozemní stavitelství jen 53%, zatímco v roce 1990 šlo ještě o 67%. Na tento přesun mají vliv i rozsáhlé infrastrukturní projekty.
V roce 2005 navázalo stavebnictví na výkony předcházejícího roku, resp. je o něco dále vylepšilo. Meziroční nárůst představuje 2,5 % (v roce 2004 1,8 %.). Dobré výsledky byly zaznamenány zejména v bytové výstavbě, což se projevilo v meziročním navýšení o 5,2 %. Vyšší dynamika je příznačná zejména pro obce s počtem obyvatelů nad 10 000. Mimo 32 000 nově postavených bytů bylo v průběhu roku 2005 dále rozestavěno 130 000 nových bytových jednotek.
Poptávka po bytech s vysokým standardem, však postihla pouze nepatrný zlomek z komentovaného resortu.
S přihlédnutím k předpokládanému oživení ekonomiky lze počítat, že trend pokračujícího zvýšeného tempa ve stavebnictví bude pokračovat i v roce 2004. Největšími firmami v oboru jsou: Zschokke Gruppe, Marti, Stuag, Preiswerk, Walo Bertschinger, Losinger a Frutiger.
Doprava:
Cestná doprava
Ačkoliv je Švýcarsko hornatá země, má diverzifikovanou a kvalitní silniční síť. Švýcarsko se rovněž vyznačuje hustou sítí dálnic. K 31. 12. 2005 mělo Švýcarsko 2 260 km dálnic, což představuje 89 % celkově projektovaných cest. Budování systému dálnic bylo zahájeno již začátkem šedesátých let. V roce 2005 bylo uvedeno do provozu dalších 60 km dálničního úseku v oblasti kantonu Jura. S dobudováním trasy N16 přes pohoří JURA a trasy N9 do Francie bude plánovaná síť dálnic kompletní. Na dokončení dálniční sítě během následujících patnácti let se vynaloží 20 miliard CHF. V roce 2006 bude z této sumy použito 1,3 miliardy CHF. Dálnice se staví z účelového fondu, kam plynou příjmy z daní z minerálních olejů.
Systém dálnic budovaný v šedesátých a sedmdesátých letech má řadu tunelů, které slouží nejen k překonávání přírodních překážek. Řada z nich byla vybudovaná z ekologických důvodů s cílem zabránit, resp. snížit negativní důsledky hluku a exhalací z projíždějících automobilů. Do konce roku 2000 platilo, že na dálnice mohly jen nákladní automobily do nosnosti 28 tun. 40 tunové soupravy byly povoleny jen do říčního přístavu Basilej. (Viz dále problematika LSVA v rámci bilaterální hody mezi CH a Evropskou unií). Osobní automobily musí mít na dálnici vylepenou silniční známku, tzv. Vignette za 40 CHF. Platí na jeden rok s přesahem prosinec předchozího roku a leden roku následujícího. Ve Švýcarsku je zaveden pro nákladní automobily všeobecný systém mýtného, který zahrnuje nejen dálniční síť, ale i další silniční vozovky 1. a 2. třídy.
Zdroj: businessinfo.cz/files/2005/s … ko0106.doc
), Svajciarsko je krajina, ktora ma velmi dobre prepracovany system zeleznicnej dopravy a kombinovany s dialnicami. Kamiony sa prevazaju na vlakoch - je tu velmi dobry system nakladania a vykladania kamionov atd. a potom su dialnice menej poskodene a priroda je chranena, lebo vlaky su na velmi vysokej urovni a kamiony nemusia prekonavat narocne horske useky.
Stavajú najdlhší železničný tunel na svete - po dokončení bude s dĺžkou 57 km najdlhším železničným tunelom na svete, predbehne aj momentálne najdlhší Seikan v Japonsku.
