Kuba
Stavebníctvo:
… nie sú údaje …
Cestná Doprava:
Resort doprava měl v roce 2001 k dispozici 68,3 tis. km silniční sítě, 11,3 tis. km železniční sítě, 32 přístavů a 22 letišť, z nichž 10 jsou mezinárodní.
Dochází k pomalé modernizaci silniční sítě, především na hlavních turistických tazích jako Havana - Varadero, ovšem její kvalita je celkově stále nedostatečná. Hlavní tepna spojující po délce celý ostrov je zhruba z poloviny šestiproudová (proudy ovšem většinou neznačeny) dálnice. Je dostavěna od města Pinar del Río v západní části ostrova až za Sancti Spiritus (střed) a začíná se budovat směrem na západ ze Santiago de Cuba a z Quantanáma (v obou případech zatím jen asi 30 kilometrové úseky).
Zdroj: businessinfo.cz/cz/clanky/ku … 367/37066/
Panama
Stavebníctvo:
Stavebnictví představuje cca 5 % HDP. V posledním období byl zaznamenán největší rozmach stavebnictví v roce 2003 - růst o 28,6 %. Počet stavebních povolení se v roce 2003 zvýšil oproti roku předchozímu o 152,1 %. Tato pozitivní tendence se udržela i v roce 2004, kdy stavební sektor vykázal růst o 16 %. Rozmach stavebnictví je patrný ve výstavbě bytů i obchodních center, stejně jako v infrastruktuře realizované ve veřejném sektoru. V srpnu 2004 byla dokončena stavba druhého mostu přes Panamský průplav v hodnotě 100 mil. USD.
Doprava:
Hlavní dopravní systém v zemi tvoří pozemní komunikace. Síť silnic dosahuje délky 11.400 km. Nejvýznamnější silniční spojnicí je Panamerická dálnice z Kostariky do provincie Darién a silnice spojující hlavní město s Volnou zónou Colón. Panama má pouze 3 železniční nákladní tratě, nejdůležitější je železnice spojující hlavní město a Volnou zónu Colón. Panama disponuje 10 mezinárodními letišti a 16 námořními přístavy. Přístavy jsou významnými centry kontejnerové dopravy celé Latinské Ameriky. Mezinárodní letiště Tocumen je ve vlastnictví státu a tvoří regionální hub pro 16 leteckých společností.
Cestná doprava
Hlavní pozemní komunikace jsou v poměrně dobrém stavu - týká se to zejména silnic na území bývalého průplavového pásma. Silniční síť dosahuje délky 11.950 km, přičemž 35 % silnic má pevný povrch. Vzhledem ke geografickým podmínkám země je stěžejní komunikací Panamerická dálnice, která protíná zemí ze západu na východ od kostarických hranic přes hlavní město Panamu až po pralesní provincii Darién na západě, kde končí několik set kilometrů před kolumbijskou hranicí. Kvalitní pozemní spojení s Kolumbií neexistuje. Další významnou dopravní komunikací je dálnice spojující hlavní město s přístavem Colón na severu, kde se nachází středisko obchodu (Volná zóna Colón). V Panamě je registrováno cca 348 tis. automobilů.
Zdroj: businessinfo.cz/files/2005/s … ma0406.doc
Kostarika
Stavebníctvo:
Stavební sektor zaznamenal dynamický růst zejména v letech 1997 - 99, kdy do země plynul největší objem zahraničních investic. V letech 1999 - 2000 aktivita stavebnictví poklesla, nicméně v letech 2002 - 2003 nastalo oživení, zejména kvůli rozvoji cestovního ruchu (hotely, nákupní střediska atd.). V roce 2003 představoval růst sektoru stavebnictví 4,8 %, v roce 2004 byl zaznamenán růst 6,6 %.
Doprava:
Kostarika disponuje nejrozvinutější dopravní infrastrukturou, energetikou a telekomunikacemi ve Střední Americe. V 90. letech však poklesly vládní investice zejména do dopravní infrastruktury. Situace se začala mírně zlepšovat od konce roku 1998, kdy se objem vládních investic do oprav infrastruktury začal zvyšovat. Díky tomu se v posledních letech podařilo zlepšit stav dopravní infrastruktury a odstranit havarijní stav některých důležitých silničních spojů. Dopravní sektor ale i nadále strádá nedostatkem investic, zejména vzhledem k rozvoji urbanismu, turistického ruchu a také exportu. Reforma systému udělování koncesí z roku 1998 otevřela soukromému kapitálu cestu k výstavbě, údržbě a správě veřejné infrastruktury. Systém koncesí však funguje poměrně velmi špatně.
Cestná doprava:
Kostarická silniční síť má délku 35.597 km, pokrývající většinu území země. Velká část silnic je nicméně ve špatném stavu, na čemž se podílí vedle složitých klimatických podmínek (vysoké srážky) i nedostatečná údržba. Asfaltový povrch má pouze 17 % silnic (cca 6.000 km silnic) a hustota komunikací, přestože je nejvyšší ve Střední Americe, neodpovídá rychle rostoucím nárokům automobilové dopravy. Silniční síť spojuje hlavní město San José se všemi významnými přístavy - Puntarenas, Caldera, Quepos, na tichomořském pobřeží a Limón na atlantickém pobřeží. Meziamerická silnice propojuje Kostariku na jihu s Panamou a na severu s Nikaraguou.
Počet automobilů se zvýšil z 511.670 v roce 1996 na současných 689.763 v roce 2002. V posledních 10 letech nebyly uvedeny do provozu žádné významné silniční úseky a rovněž investice do renovace stávajících úseků byly nedostatečné. Za účelem řešení této špatné situace vláda založila v roce 1998 Národní radu pro rozvoj silnic (Consejo Nacional de Vialidad – CONAVI). CONAVI však nebylo vybaveno slíbenými fondy, a tak svízelná situace se stavem kostarických silnic pokračuje. Na financování rozvoje silniční sítě obdržela Kostariky koncem roku 2002 půjčku od BID ve výši 60 mil. USD, která měla být použita na dokončení pobřežní magistrály směr k hranici s Panamou. V roce 2003 byl otevřen most v Tempisque spojující pevninu s poloostrovem Osa. Očekává se, že v brzké době budou zahájeny práce na vybudování silnice San José-Colón-Orotina-Caldera.
Zdroj: businessinfo.cz/files/2005/s … a_0805.doc
Salvádor
Stavebníctvo:
Sektor stavebnictví patří mezi důležitou součást salvadorské ekonomiky. V poválečných letech (1992-1997) činil jeho průměrný růst 6,8 %. Sektor zaznamenal oživení v období po zemětřesení v roce 2001 - v roce 2001 činil růst stavebnictví 10 %, v roce 2002 pouze 7 % a v roce 2003 jen 4 %. Po dokončení rekonstrukce přišla krize, která se projevila poklesem stavební aktivity o 14 % v roce 2004.
V roce 2004 činil podíl sektoru stavebnictví na tvorbě HDP zhruba 4 %.
Cestná doprava:
Stav silnic je špatný. Silniční síť představuje zhruba 3 300 km silnic, z toho 60 % je s asfaltovým povrchem. Obě nejdůležitější silniční tepny Carretera Litoral a Panamerická silnice bývají často postiženy zemětřeseními, což vyžaduje jejich neustálé opravy a údržbu. Silnice druhé kategorie jsou na mnoha místech neprůjezdné v období dešťů od května do října. Městské aglomerace trpí hustým provozem a zácpami. Počet soukromých vozidel vzrostl v letech 1997-2001 z 145 tis. na 450 tisíc. Emise vozidel způsobují vážné zhoršení ovzduší, zejména v hlavním městě San Salvadoru. V roce 2002 vláda prezidenta F. Florese zřídila Fond pro údržbu silnic (Fondo de Conservación Vial), který je financován daní ve výši 0,20 USD z každého galonu pohonných hmot.
Zdroj: businessinfo.cz/files/2005/0 … r_0805.doc
Dominikánska republika
Stavebníctvo:
Od r. 2004 rostou jak veřejné, tak soukromé investice do stavebnictví. Zahraniční participace na vládních kontraktech do stavebních projektů nesmí přesáhnout 50 %, ale ve výjimečných případech, kdy národní spoluúčast nemůže přesáhnout 30 %, může tato zahraniční spoluúčast dosáhnout až 70 %. Pokud však vládní agentura zodpovědná za projekt souhlasí s vyšší účastí zahraniční společnosti, která by byla schopna převzít veškerá práva a rizika kontraktu, není vyžadována domácí participace. Stavebnictví se v r. 2005 podílelo na tvorbě HDP cca 6,2 %.
Doprava:
Dominikánská republika provozuje 11 velkých námořních přístavů a nový megapřístav v Santo Domingo je před dokončením.
V provozu je 8 mezinárodních letišť s průměrem 20 letů do USA a Evropy denně. Rozsáhlá dálniční síť umožňuje spojení i s nejvzdálenějšími místy země. V zemi operují mezinárodní kurýrní služby jako DHL, Priority Parcel, Continental Express, UPS, FedEx a American Airlines.
V zemi je více než 1.600 km železnic, z toho 104 je státních a je určeno pro běžnou dopravu, zbývajících 1.500 km jsou soukromé spoje pro závodní dopravu a na plantážích. V DR se používají 4 různé rozchody.
Dominikánská republika má dobře rozvinutou síť silnic, jejichž celková délka přesahuje 17.000 km; v rámci projektů financovaných Světovou bankou aj. mezinárodními institucemi pokračuje výstavba a rekonstrukce komunikací.
Doprava se v r. 2005 podílela na tvorbě HDP cca 10,2 %.
Zdroj: businessinfo.cz/files/2005/s … ep0506.doc
Spolu: 5 štátov Strednej Ameriky, dodržaná koncepcia rozvoja Adoasa. 
