Srbsky stat ma vela penazi, rozpocet je v surpluse tak zacina od buduceho roku dost stavat na srbske pomery. Len skoda ze tam zatial neni priorita stavat na Macedonsko. Na druhu stranu je to narocny usek, no uvidime.
Srbsky štát keby mal veľa peňazí, tak spláca dlhy načas, obnovuje stovku spadnutých mostov, nemá energetické výpadky a v 1/4 obcí by sa svietilo normálne, keď už je tma a nie 6 hodín.
Podobne diaľnice, keby mali veľa peňazí, tak ich začnú opravovať a nemysleli by len na diaľnice.
Ale stavajú, ja som to pochválil, že vôbec stavajú niečo …
EUCitizen> ved na macedonsko je dialnica postavena (tusim A1), akurat tam chyba 70km usek Leskovac - Perešov
Myslel som prave ten usek ktory chyba.
Stavebníctvo:
Srbsko: Stavebnictví se potýká s řadou vnitřních problémů, které se nedaří odstraňovat v potřebném tempu a kvalitě. Největší srbské stavební firmy jsou stále státní s nadbytkem zaměstnanců a zastaralými technologiemi. V investicích dominuje stát, který prostřednictvím republikového ředitelství silnic či srbských dráh investuje do oprav silniční a železniční sítě. Velká část infrastrukturních investic se odehrává s podporou Evropské investiční banky a EBRD. Na úrovni vlády spadá stavebnictví do gesce ministerstva pro investiční výstavbu.
Černá Hora: ČH buduje v současnosti především svoji dopravní infrastrukturu, např. peníze z privatizace Telekom Crna Gora (přes 110 mil. EUR) vložila do výstavby silnic. Snaží se také nalákat investory do výstavby hotelových objektů na černomořském pobřeží.
Doprava:
Silniční síť Srbska představují vozovky o celkové délce 40.845 km, z nichž: 5.525 km jsou dálnice a „tepny“, 11.540 km jsou regionální a 23.780 km místní vozovky. 32 % vozovek je starších než 20 let, pouze 14 % bylo zprovozněno před méně než 10 lety. 2.570 mostů představuje silniční plochu 772.000 km2, 214 z nich je na dálničních tazích. Nejdelší most u obce Beška vede přes řeku Dunaj: 2.265 m (cca 35 km od Bělehradu na cestě do Nového Sadu). Tunelů je v Srbsku 78 a nalézají se především na regionálních silnicích. Nejdelší tunel je dlouhý 775 m a 32 tunelů je delší než 100 m.
Pro automobilová vozidla se zahraniční registrací jsou ceny mýtného, vybírané na srbských dálnicích, zhruba dvojnásobné ve srovnání s domácími vozidly. EU požaduje rychlé odstranění této diskriminace, podle dostupných informací by se v několika krocích mělo zvýšit mýto především pro domácí nákladní vozidla. Konečná cena za 1 km cesty by tak pro nákladní vozidla měla dosáhnout úrovně okolo 5,5 eurocentu. Podle nejnovějších informací lze vyrovnání tarifů mýtného pro domácí a zahraniční vozidla očekávat po 1.1. 2007.
Srbsko v 90. letech 20. století ročně do silnic investovalo cca 0,3 % HDP, ostatní tranzitivní země střední a východní Evropy ve stejném období investovaly okolo 1 % HDP. Situace se začala zlepšovat v letech 2002 a 2003, přesto však zdaleka nedosahuje alespoň průměrné úrovně (podle názoru SB horší silnice v Evropě mají pouze Albánie a Bosna a Hercegovina). Podle údajů z inspekce, provedené v roce 1997, byl stav srbských silnic následující: 25 % v dobrém stavu, 19 % v přijatelném a 56 % ve špatném stavu. Od té doby je možné očekávat posuny maximálně mezi prvními dvěma skupinami, podíl špatných silnic zůstává přibližně stále stejný.
Mezi strategické priority vlády Srbska patří modernizace silničních a železničních komunikací na Koridoru 10 a 7 a investice v oblasti energetiky, kde se očekává vstup významných investorů, především nadnárodních společností působících v těchto oborech.
V oblasti silniční dopravy spravuje největší objem finančních prostředků rozpočtová organizace Silnice Srbska (srbsky: „Putevi Srbije“, www.dzp.co.yu). Výstavbu nového mostu přes řeku Dunaj u obce Beška bude financovat EIB úvěrem 52 mil. EUR. Plánuje se vypsání tendrů na poskytnutí koncese na silničních úsecích Horgoš - Požega a Niš – Dimitrovgrad (84 km). Ministerstvo kapitálových investic plánuje i stavbu části dálnice na úseku Mali Požarevac – Topola – Požega – Čačak (122 km).
V rámci Národního investičního plánu bude do konce roku investováno do rozvoje infrastruktury a modernizace zařízení v různých srbských institucích cca 400 mil. EUR. Investiční plán předpokládá m.j. práce v oblasti silniční infrastruktury, výstavbu obchvatu kolem Bělehradu a rekonstrukci dálničního mostu „Gazela“. V první fázi výstavby objezdu bude vynaloženo 150 mil. EUR, přičemž srbská vláda poskytne 30 mil. EUR a zbývající částka bude financována na základě smluv s EBRD a EIB.
Bělehradský dopravní podnik (GSP Beograd) provozuje 1248 vozidel: 222 tramvají (z toho 195 ks českých KT 4), 126 trolejbusů a 900 autobusů. Vláda Japonska poskytla donaci 15 mil. EUR na nákup 93 autobusů (dodal MAN Turecko). Město si půjčuje u Evropské investiční banky (EIB) 182 mil. EUR, větší část prostředků bude investována do zlepšení úrovně tramvajové dopravy. Obnova tramvajové fáze má proběhnout ve čtyřech fázích, z celkové délky 33 km se má úplná výměna kolejí dotknout celkem 16,7 km. 120 tramvají má být zrekonstruováno a zmodernizováno. Součástí městských plánů je vybudování centra řízení městské dopravy.
Investice do infrastruktury v okolí Bělehradu 
businessinfo.cz/cz/aktuality … adu/11698/
Obchvat kolem Bělehradu s jehož výstavbou se započalo v roce 1990 a ve stavebních pracech se pak pokračovalo od roku 2004 má být dokončen do roku 2010. Největší část projektů je již ukončena a současně již byly zajištěny prostředky pro jejich pokrytí. Dílem se tak na financování obchvatu Ostružnica budou podílet prostředky z Národního investičního programu, napojeného na prostředky plynoucí z privatizace, a dílem pak z přiznaných zahraničních úvěrů. V letošním roce bude Srbsko investovat do výstavby nové a do sanace a rehabilitace stávající silniční sítě 60 miliard dinárů tj. 20 miliard korun. Obchvat kolem Bělehradu o délce 47 km se sestává z úseku A (Batajnica – Dobanovci – 9,7km) a z úseku B (Dobanovci – Bubanj potok 37,3 km). Úsek obchvatu A se nyní projektuje, přičemž úsek B, který je dále rozdělen do šesti sektorů je již částečně dostavěn (sektory I, II a III).Finalizační stavební úpravy ještě probíhají v sektorech IV a V. Nyní se stavební práce intenzivně realizují v sektorech IV (Ostružnica – Orlovača – 7,7km) a V (Orlovača – Beli potok – 5,4km) o celkové délce 13,1 km. Tato poslední relace si žádá nejkomplikovanější stavební řešení. Celkem pak proražení tří tunelů a výstavbu sedmi mostů. Sektoru V se týká největší a nejsložitější stavební objekt, kterým je proražení tunelu Straževica. Nositelem této zakázky bude významná srbská stavební firma Energoprojekt – Niskogradnja, která tuto zakázku v hodnotě 44 milionů EUR získala od investora JP Putevi Srbije (srbská Státní správa silnic).
22.03.2007
© 1997-2007 Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade.
Budovanie dopravnej infraštruktúry v Srbsku v r. 2007
O dialnici Horgos-Pozega:
Dnes sa konecne podpisala koncesia za vystavbu dialnice Horgos-Pozega a do 4 rokov by mala byt hotova. No uz sa tesim ked zacnu stavat druhy 1/2 profil od Horgosa do Noveho Sadu.
V lete by mal byt tender na dostavbu dialnice na MAcedonsku hranicu. Dlzka je 96 km. Dokonecnie v roku 2011 a hodnota je 472 milionov eur. Grecko by malo dat cca 100 milionov eur.
Dokoncuje sa prva cast dialnice (dialnicneho privadzaca) Kragujevac-Batocina.
Tu najdete fotky o vystavbe tohoto useku:
skyscrapercity.com/showpost. … tcount=679
Chyba este 20km na dokoncenie celeho useku v casovom horizonte 2 roky.
Město Bělehrad (Srbsko) hodlá použít prostředky z půjčky Evropské Banky pro Rekonstrukci a Rozvoj (EBRD) na financování výstavby nového ukotveného mostu přes řeku Sávu. Město Bělehrad nyní vyzývá vhodné zájemce o předkvalifikaci na detailní návrh a postavení nového mostu přes řeku Sávu v místě Ada Ciganlija. Most by měl být ukotvený, dlouhý 929 metrů, široký 45 metrů, se 2 x 3 jízdními pruhy, kolejemi a dvěma pruhy pro pěší a cyklisty.
Srbsko a ČH má max. povolenú rýchlosť na diaľnici 120, na ceste pre motorové vozidlá 100, mimo mesta 80, v obci 60. Šoférovať môžete s 0,5 promile alkoholu v krvi. (situácia pred rozdelením na 2 štáty-Srbsko, Čierna Hora)
rozdelit tuto temu nema zmysel, ale nebolo by odveci upravit aspon jej nazov
navrhujem
Europa - Srbsko - Serbia / Čierna Hora -Montenegro
Inak neviem ci ste si to vsimli.. ale aj v SRB maju podobny nehodovy usek ako u nas BA-TT…
Ako je dialnica A1 juzne od Belehradu po prvu Putarinu - asi 6km usek… v smere z BG je tam mierne stupanie a potom 16% klesanie a same serpentiny… da sa tam ale letiet 140kmh no z 12x co som tadial isiel som tam videl 8x vaznu nehodu (auta na streche)…
nemate niekto fotky z tohto useku? ja som nikdy nefotil 
maps.google.com/maps?ie=UTF8&ll= … &z=16&om=1
toto je ta putarina a dolava hore je az po belehrad je ten usek
inak kvalitny usek z hladiska asfaltu
Serpentíny a 16% klesanie? Na diaľnici?
smerom hore mozno auta vozia lanovkou 
no ked som isiel hore tak som s Ignisom 1.3 isiel s nohou na plyne 70 v pruhu pre pomale vozidla… vlastne tam isli vsetky auta skoro 
obcas som prebiehal kamion co isiel 30:D
ale asi ta znacka bola najvacsie klesanie, lebo som to na mape meral a ratal a vyslo mi priemerne klesanie 9%.
a serpentiny nie v pravom slova zmysle, ale proste najprv zatacka dolava, potom do prava… dost to zvadza a casto tam dakto z tej dialnice vyleti
No z tých fotiek od eucitizena tak majú úzke pásy…a ani tie dialnice nič moc…vidno že Balkán…
Netreba hned vsetky srbske a balkanske dialnice povazovat za zle kvoli tomuto useku, ktory bol stavany ako 1 z prvych v byvalej Juhoslavii. Na druhej strane sa cudujem, ze si dovolia ho nazvat dialnicou 
, ale zaroven to pride aspon ako pekne osviezenie po tej dlhej rovine smerom od Madarska 