Rumunsko ma financne problemy v stavani dialnicnej siete a je kritizovane EU pretoze nestavia v ramci EU koridorov ale pekne foto Branco. 
Mapka súčasnej diaľničnej siete Bulharska je vo fotogalérii:
http://www.dialnice.info/album_page.php?pic_id=1089
Bulharsko v posledných rokoch postavilo ca. 40 km úsek severnej diaľnice západne od Varny, ako aj menší úsek pri Burgase.
Bulharský minister dopravy chce kompletnú trácku (južnú) diaľnicu Sofia-Burgas do roku 2013.
A informácie o exitoch na bulharských diaľniciach existujúcich a plánovaných, ako exitoch ostatného sveta nájdete na http://www.motorways-exitlists.com/
Bulharské ministerstvo dopravy: južná /trácka/ diaľnica bude hotová v roku 2010, vroku 2007 má byř vybraný koncesionár pre diaľnicu Sofia-hranica s GR:
http://www.sofiaecho.com/article/two-bulgarian-highway-projects-to-be-concluded-by-2010/id_13530/catid_23
Novinky ohľadom transilvánskej diaľnice A3, správa z apríla tohto roku:
V zmuve Bechtel-rumunské ministerstvo dopravy boli spravené niekoľké úpravy. Tie hlavné sa týkajú zálohových platieb, Bechtel má dostať na konci každého kalendárneho roka zálohovú platbu do výšky 30 % ročnej hodnoty plánovaných stavebných prác. Celková hodnota kontraktu bola tiež upravená z viac ako dvoch miliárd USD znížená o ca. 126 miliónov dolárov.
Diaľnica A3 Brašov-Bors mala byť ukončená v roku 2012, ofociálne miesta však nevylučujú predĺženie stavby z dôvodu prípadných finančných problémov. Obnovenie výstavby A3 sa očakáva v priebehu niekoľých týždňov.
Celý článok vo francúzštine je na linke:
http://www.roumanie.com/Entreprises_roumaines-contrat_Bechtel_autoroute_Transilvania_financement_travaux-A1006.html
Napriek týmto skutočnostiam je táto rumunská diaľnica, aspoň podľa web stránky http://www.autostradatransilvania.ro najväčším diaľničným projektom v Európe.
Najväčší diaľničný projekt v EÚ (teda nie v Európe) je už známa Egnatia Odos, diaľnica v Grécku, na ktorú sa napájajú ďalšie významné novopostavené viacpruhové cesty a hlavné cesty, letiská, prístavy atď.ň
A okrem toho je všeobecne známe, že Rumunsko neplatilo načas firme Bechtel a táto chcela už dokonca odísť.
Toľko moje zdroje. 
No, tak keď porovnávame dĺžku 415 km oproti 670 km, je Egnatia dlhším diaľničným projektom, ale…zo stránky http://www.egnatia.gr/flash/en/project_en.html:
670 kilometres long and 24.5 metres wide /670 km dlhá a 24,5m široká diaľnica/, Egnatia má šírku len 24,5 m - tu víťazí Autostrada transilvania
Ja som ale jasne zdôraznil, že Egnatia Odos je najväčší projekt v EÚ z hľadiska diaľničného aj dopravného významu, pretože nejde len o samotnú diaľnicu.
A ty si zase jasne napísal, že ide o porovnanie v rámci Európy, aj keď si nemyslím, že Rumunsko má danú diaľnicu ako najväčší projekt, len hlavne treba vidieť dôvody: Rumunsko stavia mimo európskeho koridoru a preto odmietla túto stavbu financovať akokoľvek EÚ a tým aj všetky európske firmy a zostal len Bechtel, … lenže ten má svoj spôsob výstavby a medzi hlavný pilier patrí: platiť načas, … Chorváti si to mohli dovoliť, pretože si vzali prakticky samé úvery, ktoré majú ako splatiť, ale Rumuni nemajú mesačne niekoľko 10-100 mil. USD, … a ja preto tvrdím, že Egnatia Odos dnes jednoducho víťazí na plnej čiare, aj keď už to veľa rokov trvať nebude. Ale nemienim sa hádať, nie je tu Adaios a ja o gréckych diaľniciach neviem prakticky nič. To, že sú úzke, to ano. Slovenské sú široké, len zase to stavebné tempo je úžasne nízke.
Vcelku súhlasím ale..nno, nechcem tu teraz robiť propagáciu jednej stavebnej firme, áno, Bechtel stavia v Rumunsku, ale predstav si, že by európske stavebné firmy stavali diaľnice v Chorvátsku - som si istý, že rýchlosť by bola minimálne jedenapolkrát pomalšia, ako cez Bechtel. Holt, za rýchlu diaľničnú výstavbu sa platí…
Ešte ma zaujala jedna informácia zo stránky www.egnatia.gr: over the greatest part of its length following a new alignment, teda najvačšia časť ide po úplne novej trase, to znamená, že časť Egnatie je tiež úpravou už existujúcej komunikácie.
Ale, máš pravdu, možno sa Adoas bližšie vyjadrí…
Nie len Bechtel staval v Chorvátsku. To nie je že, kto stavia, ale kto platí a Bechtel v HR staval tiež pre to isté, že HR nemá diaľnicu postavenú tak, ako to chcela EÚ.
Práce na Autostrada Transilvania sa rozbehli, do konca roku sa plánuje stavať ešte rýchlejším tempom: http://www.autostradatransilvania.ro/www/index.html/photos?&setLanguage=EN
A na holandskom fóre som našiel peknú fotogalériu z výstavby diaľnice Bukurešť-Giurgiu /bulharské hranice/, vyzerá to tak, že tento úsek diaľnice je čiastočne nová trasa a čiastočne úprava existujúcej cesty prvej triedy na diaľnicu:
http://users.fulladsl.be/spb10258/Roemeni�/Figuur3.png
http://users.fulladsl.be/spb10258/Roemeni�/Figuur5.png
http://users.fulladsl.be/spb10258/Roemeni�/Figuur5.jpg
http://users.fulladsl.be/spb10258/Roemeni�/Figuur6.png
http://users.fulladsl.be/spb10258/Roemeni�/Figuur7.jpg
http://users.fulladsl.be/spb10258/Roemeni�/Figuur7.png
Tak, zdá sa, že práce na rumunskej Autostrada Transilvania sa naozaj naplno rozbehli. Ak nebudú poblémy s financovaním, prvý, 54 km úsek 2C medzi Klužom a Campia Turzii, bude odovzdaný v roku 2009.
Letecké zábery z výstavby: 
http://www.autostradatransilvania.ro/www/images/photos/_autostrada.JPG
http://www.autostradatransilvania.ro/www/images/photos/_IMG_1699.JPG
http://www.autostradatransilvania.ro/www/images/photos/_IMG_1705.JPG
http://www.autostradatransilvania.ro/www/images/photos/_IMG_1874.JPG
Na stránke www.autostradatransilvania pribúdajú novinky a foto z výstavby. Najnovšie fotky z výstavby, zábery z km 21- 39
Napr. výstavba mostných pilierov
http://www.autostradatransilvania.ro/www/images/photos/_Picture%20074.jpg
Resp. pokročilé stavebné práce na niektorých úsekoch
http://www.autostradatransilvania.ro/www/images/photos/_Picture%20037T.jpg
A pohľad na stavenisko
http://www.autostradatransilvania.ro/www/images/photos/zona_Picture%20023.jpg
Rumunsko stavia stále s väčšími problémami svoj hlavný diaľničný projekt, nakoľko sú stále väčšie problémy s financovaním výstavby. Systém už ale funguje tak, že existuje istá hranica dlhov, čo inak nie je bežné u realizátora a po dosiahnutí limitu zatiaľ vždy štát našiel financie, treba však povedať, že už je tu aj systém podporných úverov a pôžičiek.
K Rumunsku, o mesiac aj niečo novej kajine EU, pridám tiež yákladné info o ďalších diaľničných projektoch.
Linka, ktorá vtejto téme nebola uvedená, teda vlatne bola uvedená len jej časť, obsahuje ale asi najobsiahlejšie informácie o rumunských diaľničných projektoch:
http://www.mt.ro, resp. informácie priamo v angličtine:
http://www.mt.ro/engleza/index_eng.html
A tu sú všetky plánované projekty, mapky,ceny,časové harmonogramy okrem Autostrada Transilvania:
mt.ro/engleza/strategii/auto … sld002.htm
Diaľničné obchvaty Pitesti a Sibiu-vo výstavbe:
http://www.mt.ro/engleza/strategii/autostrazi_engleza/sld010.htm
Bukurešť - Giurgiu-59 km, vo výstavbe, fotky sú v tejto téme:
http://www.mt.ro/engleza/strategii/autostrazi_engleza/sld013.htm
Bukurešť - Ploiesti - 66 km, časť vo výstavbe:
http://www.mt.ro/engleza/strategii/autostrazi_engleza/sld016.htm
Severný obchvat Bukurešti - vo výstavbe, časťou bude aj pekný diaľničný most:
http://www.mt.ro/engleza/strategii/autostrazi_engleza/sld018.htm
Deva-Nadlac - 215 km,v príprave:
http://www.mt.ro/engleza/strategii/autostrazi_engleza/sld020.htm
Comarnic-Brašov-62km, v príprave, alebo vo výstavbe:
http://www.mt.ro/engleza/strategii/autostrazi_engleza/sld023.htm
Sibiu-Deva - 122km, v príprave:
http://www.mt.ro/engleza/strategii/autostrazi_engleza/sld028.htm
Bukurešť-Brašov - 185 km, čiastočne vo výstavbe:
http://www.mt.ro/engleza/strategii/autostrazi_engleza/sld032.htm
A pokračuje aj výstavba predĺženia diaľnice z Bukurešti k čiernomorskému pobrežiu, ktoré má byť ukončené v najbližšom čase.Sú tu aj ďalšie projekty, tu uvedené sú ale v pokročilom štádiu prípravy, alebo výstavby.
Stavebníctvo:
Stavebnictví zaznamenalo v roce 2005 nárůst ve výši 9,8% a v roce 2006 se stává jedním z hlavních motorů růstu s potvrzeným růstem za prní čtvrtletí přes 20%. Podrobnosti ke statistikám viz kapitola 4.1. a přílohy. Stavebnictví tedy zažívá v Rumunsku, podobně jako v ČR, velký boom a je jedním z tahounů hospodářství. Staví se a rekonstruuje v podstatě všude, do obnovy infrastruktury a stavebnictví tečou velké peníze z EU, ale i z dalších zdrojů jako Světové banky, Banky pro obnovu a rozvoj a dalších. Na trhu je již etablována celá řada zahraničních subjektů stavebních či výrobních typu BECHTEL, STRABAG, BOUYGUES, HOLCIM, BRAMAC, WIENERBERGER, SWIETELSKY a celá řada dalších, takže konkurence je velmi silná a trh již poměrně do značné míry etablován.
Doprava:
Infrastruktura globálně, přes značnou dynamiku a velký objem peněz jí procházející, stále zaostává za evropským standardem. To se týká zejména silniční a dálniční sítě (existuje cca. 280 km dálnic), mostů (tak například k dnešnímu dni přes Dunaj vedou pouze dva mosty!) a tunelů, ale i železnice a vodních cest. Přes četné probíhající nové projekty a rekonstrukce je nových, kvalitních a moderních komunikací stále zoufalý nedostatek. V ještě horší situaci (zejména finační) je železniční doprava, nicméně v posledních měsících se blýská na lepší časy, jelikož byly schváleny další poměrně velké prostředky na infrastrukturu jako takovou (půjčka od WB, BIRD ve výši 180 + 45 mil. USD) a z ní by část měla jít i na želzniční koridory.
Silniční síť tvoří celkem 79001 km silnic (údaje z roku 2003). V souvislosti s mezinárodní nákladní dopravou umožňuje ministerstvo dopravy v rámci grantu ECMT leasingový nákup nákladních vozidel, které odpovídají mezinárodním ekologickým normám.
Program silniční dopravy
Nejnovější prioritní projekty:
- Vybudování koridoru IV Bucureşti-Piteşt-Râmnicu Vâlcea-Sibiu-Deva-Arad-Nădlac;
- Vybudování transkarpatské dálnice Bucureşti-Braşov-Târgu Mureş-Cluj-Oradea- Borş;
- Dobudování dálnice Bucureşti-Constanţa (aktuálně jsou hotovy zhruba 2/3)
Probíhající projekty:
- Zjednodušení systému silničních sazeb;
- Obnova státních silničních sítí a evropských tahů;
- Dokončení obnovy státních silnic v etapě II. o délce 694 km;
- Dokončení obnovy státních silnic v etapě III. o délce 334 km;
- Zahájení obnovy státních silnic v etapě IV. o délce 732 km:
Cluj-Dej-Bistrita-Câmpulung Moldovenesc, Petroşani-Simeria, Lugoj-Timişoara, Craiova-Turnu-Severin-Lugoj a obchvatů Timişoara a Craiova; - Projekt obnovy dálnice DN 1A a rozšíření obchvatu Plojeşti na čtyři silniční pruhy;
- Obchvaty okolo měst Sibiu, Sebeş, Deva, Arad, Cluj atd.
- Vybavení pohraničních přechodů v Giurgiu, Vârsandu, Bechetu, Petei a Cenadu.
Do programu silniční obnovy je zahrnut Program obnovy, výstavby dálnic a modernizace infrastruktury na úsecích koridorů IV a IX:
Další projekty:
- dálnice Sibiu-Braşov-Plojeşti-Bukureşti
- dálnice Nadlac-Temeşvár-Stamora Moravita
- dálnice Halmeu-Satu Mare-Zalau-Cluj napoca-Turda-Alba Iulia
- dálnice Borş-Oradea-Zalau (v rámci dálnice Borš-Brašov)
- dálnice Lugoj-Caransebeş-Drobeta Turnu Severin-Filiaşi-Craiova-Calafat
- dálnice Drobeta Turnu Severin-Calafat
- dálnice Simeria-Hateg-Petrosani-Filiaşi
- dálnice Craiova-Alexandria-Bukureşti
- dálnice Siret-Suceava-Bacau-Marareşti-Tisiţa
- dálnice Albita-Huşi-Tecuci-Tisiţa-Buzau-Bukureşti-Giurgiu
- varianty objížděk lokalit: Deva, Oraştie, Piteşti, Râmnicu Vâlcea, Sebeş, Sibiu a (v rámci dálnice na Budapešť)
- modernizace a rozšíření silnice Bukureşti-Giurgiu na čtyři pásy
- výstavba mostu přes Dunaj v oblasti Braila
- obchvat Bukurešť-sever
- program obnovy silnic v župách
- dálniční silniční síť by měla být hotova do roku 2015
Stavebníctvo:
Stavebnictví patří mezi klíčová odvětví bulharské ekonomiky, které podobně jako ostatní obory prošlo bouřlivým vývojem od počátku 90. let vznikem soukromého sektoru, restrukturalizací, modernizací, hledáním místa na trhu v Bulharsku i v zahraničí. V roce 2003 dosáhl podíl stavebnictví na tvorbě přidané hodnoty 2,7%, v prvním čtvrtletí roku 2004 se stavební produkce zvýšila o 52% a ve druhém čtvrtletí o 30% ve srovnání s rokem 2003. Více než 93% stavebních prací realizují soukromé společnosti.
V posledních letech dochází k nárůstu zahraničních investic a to zejména mimo privatizaci, které přinášejí zajímavé zakázky stavebním firmám. Díky dynamickému rozvoji turistiky od roku 1999 tak započal stavební boom na černomořském pobřeží, který v současné době probíhá i v oblasti bytové, průmyslové a komerční výstavby. Financování velkých infrastrukturních projektů z programů EU či zdrojů Světové banky, EBRD a dalších finančních institucí umožnilo bulharským firmám získat jak zakázky, tak i zkušenosti a potřebné reference.
Příklady zahraničních investic do stavebnictví:
v oblasti stavebních materiálů dominují firmy BRAMAC DACHSYSTEME, KNAUF (Rakousko), KERAMIK HOLDING (Švýcarsko) či YTONG (SRN), hlavní bulharské stavební firmy jsou Glavbolgarstroy, Patstroy, Minstroy a další, ze zahraničních firem zde rozvíjí aktivity kupř. ŽS Brno, Zakládání staveb Praha, Tchas, STRABAG, Bechtel, Hochtief atd.
Doprava:
Bulharská dopravní infrastruktura je relativně dobře rozvinutá, její stav však odpovídá nízkému objemu prostředků věnovaných na její údržbu a modernizaci. Toto odvětví prošlo v letech 1999 - 2002 značnou redukcí počtu pracovních míst. Díky dopadu ruské a zejména pak kosovské krize, doprava patřila mezi nejpostiženější oblasti národního hospodářství BR. Od začátku roku 1999 opustilo 14% neboli 14.000 pracovníků veřejný sektor, zatímco soukromý sektor absorboval pouze cca 9.000 pracovníků. Podle některých údajů 84% státních a 74% soukromých společností čelí problémům díky nestabilnímu ekonomickému prostředí. Dalším vážným problémem je zastaralost dopravních prostředků a ostrá konkurence v odvětví.
Silniční síť v Bulharsku sestává z více než 37.000 km silnic, z toho 416 km dálnic.
Zdroj a podrobnosti k novým stavbám sú tu: businessinfo.cz/files/2005/s … ko0106.doc kapitola 4.7
Dialniciar nevies mi prosimta uviest nove useky v RO a BG , ktore budu realne otvorene v tejto sezone . Dakujem .
arison - neviem. 
EIB půjčuje Rumunsku na silniční a železniční infrastrukturu
businessinfo.cz/cz/clanek/le … 530/38642/
(13.1.2006) Evropská investiční banka (EIB) poskytne Rumunsku úvěr na zlepšení dopravní infrastruktury. Úvěr v celkové výši 550 mil. EUR bude využit na financování dvou projektů. Prvním projektem je rekonstrukce železniční trati v délce 175 km mezi městem Simeria a maďarskou hranicí. Druhým projektem je vybudování nového úseku dálnice mezi městy Cernavoda a Konstanta.
Datum: 16.01.2006 | Zdroj: Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE)
Obnova a údržba silnic v kraji Brašov
businessinfo.cz/cz/zahranicn … ov-/62082/
Krajský výbor města Brašov využije část finančních prostředků z půjčky Evropské banky pro obnovu a rozvoj na financování obnovy a údržby krajských komunikací. Cena tendrové dokumentace činí EUR 500 (nebo ekvivalent v jiné volně směnitelné měně). Nabídku musí doprovázet záruka ve výši EUR 200 000.
Rumunsko potrebuje takmer 13 miliárd EUR na výstavbu 1 800 km diaľnic dialnice.info/viewtopic.php?t=6079
Toto je velmi dobrý článok, ktorý zhrnie všetko potrebné. Priemerná cena na 1 km vychádza na 250 mil. Sk, čo ale aj odpovedá ostatným nákladom na život v Rumunsku a ešte je to aj viac, pretože Rumunsko nemá dostatok svojich stavbných kapacít ani dosť kvalifikovaných pracovných síl.
Celkový stav rumunských ciest je velmi zlý.
Od vstupu do EU ako Bulharsko, tak aj Rumunsko, budú čerpať čím ďalej, tým viac eurofondy, Bulharsko má v súčasnosti ca. 300 km diaľníc a sieť plánuje minimálne strojnásobiť. Podobne, ako u nás, aj tam sa uvažuje s PPP, čo je však zaitiaľ len v štádiu úvah a kontaktov s koncesnými spoločnosťami.
Pekná prezentácia budúcej diaľničnej siete Bulharska je na vylepšenej web linke ministerstva infraštruktúry:
http://www.mtc.government.bg/upload/docs/Annex_II.pdf
Ďalšími významnými projektami sú rozšírenie sofijského letiska /nový terminál a pristávacia dráha/, nový most cez Dunaj vo Vidine - hranica s Rumunskom a pomerne veľká modernizácia a rozšírenie burgaského prístavu. Modernizácii železníc sa tiež prikladá veľká dôležitosť a ako u nás, aj tu zohrajú veľkú úlohu eurofondy.