Irsko - Ireland je maly ostrovny stat, ktory vsak dokazal po vstupe do EU uplne prebudovat cele svoje hospodarstvo a dosiahol maximum v tom, ze ma velmi nizku nezamestnanost, high-tech v priemysle, na vysokej urovni system skolstva a samozrejme Irsko ma aj dobru dialnicnu a cestnu siet, aj ked dialnice stavia az v tomto poslednom obdobi.
A priamy link:dlrcoco.ie/M50new/M50brochure.pdf , tu bude spokojny DY a uvidi, ze kruhovy objazd nad dialnicou je bezna zalezitost vsade vo svete a nie len v Greece.
Par krat som sa uz stretol s tym, ze SR porovnavali s Irskom, a teda bola nastolena aj otazka, preco SR nedava menej penazi na infrastrukturu a viac na vzdelavanie a nezopakuje pripad Irska - pamatam si daku tetusku, neviem, ci to nebola irska velvyslankyna, ktora o tom hovorila. Irsko je specificky pripad, je to ostrov, ma menej obyvatelov ako SR, vacsiu rozlohu, menej hor. Velke mesta su vacsinou na pobrezi a najvacsi nizkonakladovy letecky dopravca je z Irska. Troska som tam pobehal autom a okrem miest na dake dopravne problemy som nenarazil - ak teda neratam tradicne uzke cesty obklopene kamennymi a zivymi plotmi
No a obcas dopravne zapchy v malych dedinkach, kde mali daky semafor pre chodcov
Irsko je skutocne ostrovna krajina, ktora mala podobne problemy ako ta vasa teraz. Tato krajina dokazala 2 veci, ktore sa SR stale nepodarili:
Velke investicie do skolstva.
Kvalitne a cielovo mierene (rozne dolezite oblasti v state, aj do skolstva) projekty pre EU.
Irsku sa doteraz velmi dobre darilo, … dnes mierne narastla nezamestnanost, ale stale je vsetko OK a Irsko uz dnes zacina investovat aj do rozvoja dialnic - pretoze tym ako stupla zivotna uroven, tak tym ma viac ludi auto atd. a prichadzaju aj dalsi investori a s tym je potrebne investovat aj do dialnic.
SR by sa viac mala prisposobovat krajinam V4, co sa rozvoja tyka. A mala by ich dokazat aj predbehnut. Ohladom EU a projektov, spoluprace atd. by si vsak SR mala vziat priklad od Portugalska, Spanielska, Grecka a Irska. Dobry a kvalitny projekt ma sancu uspiet a len tak sa da realne zmenit SR od infrastruktury az po hospodarstvo. To nie je cesta na 5 rokov, ale na 20 a viac rokov.
Írsko je momentálne v poslednom štádiu realizácie Národného rozvojového plánu (National Development Plan), ktorý na obdobie siedmych rokov alokoval prostriedkz v hodnote 27 mld. Euro nielen do diaľníc a ciest, ale všeobecne do infraštruktúry, tým aj verejnej dopravy, vodného hospodárstva, atď.
Diaľničná sieť v Írsku sa počas tohto obdobia mala zväčšiť niekoľkonásobne.
A infraštruktúrny program všeobecne v pdf, vrátane projektov PPP (z pôvodne plánovaných troch sa ich počet zvýšil tiež niekoľkonásobne): http://www.ndp.ie/newndp/r/Infrastructure.pdf
Íri etapu 2007-2013 nazvali “successor to the current National Development Plan”.
Suma 29 mld. Euro je pre prechádzajúce obdobie rokov 2000-2006. http://www.ndp.ie/newndp/r/NDP2007-2013.doc
Irsko potrebovalo riesit hlavne dopravnu situaciu v hlavnom meste Dublin pretoze Irsko neinvestovalo vela penazi z EU do dopravnej infrastruktury pretoze nebolo potrebne. Pred niekolkymi rokami sa rozhodlo zmenit cely dopravny system v hlavnom meste a potom aj prepojit krajinu a to sa bude realizovat este 10 rokov - ale prepojenie Irska sa realizuje v predstihu - nebolo to este potrebne ale “jednoducho povedane”, Iri uz nemali kam investovat a zostali dialnice, cesty, zeleznice - narocne po financnej stranke a mierne rastuca nezamestnanost a mierny pokles vykonu ekonomiky tak Irsko sa rozhodlo podporit kompletne celu dopravu na celom ostrove a platit to bude hlavne EU.
Myslím, že druhý National Development Plan bude rovnako, alebo o niečo menej náročný na budovanie cestnej a diaľničnej infraštruktúry, ako ten prvý plán. Dôvody môžu byť jednak to, že Írsko už má, resp. v najbližšej dobe bude mať základy diaľničnej siete vybudované, ako aj dôvod, že príspevky z EU už nebudú také štedré - Írsko sa stáva z prijímateľa financií ich poskytovateľom.
zijem v Irsku, a pred tyzdnom otovrili novy obchvat Fermoyu, kde prejazd asi 14 km stoji 1.60 eura. a viete co. tyi blby iri ho nevyuzivaju, lebo im je luto dat taketo drobne, ale cez viken aj 200 euro prepiju..
OT: Jsem odpůrcem zpoplatňování obchvatů, protože jsem přesvědčen, že v Čechách nebo na Slovensku by to bylo to samé. Zhruba před rokem byla snaha českého MD zařadit mezi placené úseky mj. dálniční obchvat Tábora. Ministr Šimonovský byl donucen od tohoto záměru ustoupit, neboť by to vedlo k tomu, že mnoho místních by raději než kupovat známku, jezdilo přes město (protože jiné placené dálnice v do 50 km nejsou).
Írsko je svetlý príklad PPP, prestavia sa tu totiž pri výstavbe diaľnic najviac práve cez PPP.
V súčasnosti sa rieši hlavné mesto Dublin a niekoľko menších úsekov rámci ostrova. Zvyšuje sa životná úroveň aj priemysel a to si vyžaduje rozvoj diaľničnej a železničnej infraštruktúry k prístavom, letiskám a k Veľkej Británii.
Stavebnictví je jednou z hlavních hnacích sil hospodářského růstu v Irsku. Sektor v letech 1994 – 2000 expandoval průměrným tempem 11% ročně. V průběhu roku 2001, 2002 a první pol. r. 2003 se nadprůměrné tempo růstu zpomalilo na cca 3 % ročně. Další expanze nastala až v roce 2003 spolu s mezinárodním ekonomickým oživením, růstem cen domácích rezidenčních nemovitostí a zvýšenou poptávkou po bydlení. Výstavba rezidenčních nemovitostí akcelerovala – výstup tohoto segmentu dosáhl v roce 2003 hodnoty 23,7 mld. Euro (21,3 mld. Euro v roce 2002). Sektor stavebnictví se podílí 21 % na tvorbě irského HNP. Ještě v roce 1994 činil tento podíl pouhých 13 %.
Řada nezávislých analýz se shoduje v tom, že stávající podíl stavebnictví na HNP (tj. kolem 20%) je s výhledem do dalších let udržitelný. Irsko má v letech 2005 a 2006 dosáhnout růstu HNP kolem 4,5%, disponuje nízkou mírou nezaměstnanosti, počet ekonomicky aktivních obyvatel roste a má stále značný infrastrukturní deficit.
Tři hlavní segmenty odvětví se na tvorbě výstupu v roce 2003 podílejí následovně: výstavba nových rezidenčních nemovitostí – 45%, všeobecné stavební práce (tj. včetně nerezidenční výstavby a sociální infrastruktury) – 15% a výstavba infrastruktury – 19%. Kolem 20% výstupu připadá na opravy a údržbu.
Zřejmě nejambicióznější plány má irská vláda v oblasti dopravy. V listopadu 2005 publikovala plán nazvaný “Transport 21”, který počítá v průběhu následujících deseti let s výdaji ve výši 34,4 mld. Euro (!) na dopravní infrastrukturu. Páteří celého návrhu je integrovaný systém veřejné dopravy pro Dublin, který bude zahrnovat sedm nových tras pro tramvaje Luas, dvě linky Metro a podzemní přestupní stanici na náměstí St. Stephen’s Green, která bude všechny linky propojovat. Plán obsahuje dokončení dálniční sítě a řady městských obchvatů, rozšíření vlakového spojení mezi hlavním městem a regiony, vybudování tzv. Atlantického koridoru, který propojí regionální centra Letterkenny, Sligo, Galway, Limerick, Cork a Waterford, a samozřejmě posílení frekvence veřejných autobusů. Realizace bude dle přepočtu stát kolem 9,4 mil. Euro každý den po příštích 10 let. Původní plány na výstavbu Metra počítaly se dvěma trasami o celkové délce až 70 km, z nichž zhruba pětina měla vést pod povrchem. Zbytek by tvořily nepřerušované cestovní koridory na povrhu, čímž se irské pojetí Metra blíží spíše příměstskému vlaku. Západní trasa by měla být zprovozněna ve třech fázích v letech 2010 – 2012, ukončení části severní trasy je projektováno rovněž kolem roku 2012.
Írsko má max. povolenú rýchlosť na diaľnici 70 mph (112 km/h), na rýchlostnej ceste 70 mph (112 km/h), mimo mesta 60 mph (96 km/h), v obci 30 mph (48 km/h). Šoférovať môžete s 0,8 promile alkoholu v krvi.
Írsko prešlo v roku 2005 na metrický systém, všetky značky sú uvádzané v kmh. Na diaľnici je 120-ka. Na štátných cestách mimo zastavaných území 100-ka. Na regionálnych cestách…(prosím doplňte kto ste tam niekedy bol alebo máte o tom vedomosť). Viem, že tam je rozdielna rýchlosť na štátnych a regionálnych cestách. V mestách je 50-ka.
