Na tejto linke nájdete kompletný zoznam mostov v ČR, Encyklopédiu mostov, ktoré sú zoradené podľa abecedy. Ku každému mostu je priradený aj text a k mnohým aj viacero obrázkov (dokonca aj historické fotky):
Podstatný nárůst vykazuje také I/37 Pardubice - Crudim: ze 14 tis. na 20-22 tis. Tam se tedy zřejmě stala chyba v odhadu nárůstu intenzity, že nyní budovaná přeložka Jesničánky – Medlešice se nestaví rovnou jako čtyřpruh.
To máš pochopitelně pravdu. Tady se evidentně nepočítalo s tak enormním nárůstem počtu těch, kteří pravidelně autem jezdí z Chrudimska do Pardubic za prací nebo na nákupy.
Pro odlehčení současné silnici I/37 by bylo nutné moderizovat železniční trať, bo železniční spojení Pardubic s Chrudimí je zdlouhavé. Trvá okolo 25 minut. Jsou tři důvody:
úvrať přes žst. Parubice-Rosice
zastaralá železniční trať
dieslová trakce
Připravuje se v budoucnu přestavba železniční tratě HK - Pardubice - Chrudim. Modernizace je rozdělena do 5 etap:
zdoukolejnění tr. úseku Stéblová - Opatovice
výstavba Medlešovické spojky
elektrifikace a modernizace tratě PCE - Chrudim
a 5. zdvoukolejnění HK - Opatovice a Stéblová - PCE
Výsledná rychlost po modernizaci je mezi HK - PCE 160 km/h, vyjma úseku na zhlaví v HK a PCE-Rosice - PCE hl. a PCE - Chrudim 100 km/h.
Takto modernizovaná trať by měla v budoucnu pokrýt potřeby spojení těchto tří měst.
Autobus trvá 17 minut. A autem to trvá cca 10 minut.
Modernizace silnice I/37 je rozdělena do tří staveb:
Jeseničanky - Medlešice - staví se
Chrudim - obchvat, úsek Medlešice - silnice I/17 - má platné ÚR, předpoklad zahájení je v roce 2008
Chrudim - obchvat, úsek silnice I/17 - Slatiňany - má zpracovanou DÚR, předpoklad zahájení realizace je v roce 2009
Na I/37 je postupně budován směrově dělený čtyřpruh z Hradce Králové přes Pardubice do Chrudimi.
viz moderátorova vlastní stránka: dalnice.wz.cz/I/I-37.htm
bude propojovat největší města Ostravské aglomerace. Má funkci tangenciální. Předpokládá se, že tato komunikace bude nejzatíženější silnicí na Ostravsku více než D47, R48 nebo R56.
Zajímavý je také vývoj označení této silnice. Původně bylo označena jako H11, později jako R11 a nakonec je z ní R67.
Stavba není součástí usnesení vlády z roku 1999, ale počítá se z ní v územního plánu velkého územního celku ÚPN VÚC Ostrava - Karviná. Při stavbě MÚK Vrbice, kde R67 začíná, jsou plánovány výhledové větve křižovatky, celkově čtyři. ceskedalnice.cz/foto/d47f9/d47f02.jpg ceskedalnice.cz/foto/d47f9/d47f03.jpg
Bylo rozhodnuto hájit navržený koridor pro vedení rychlostní komunikace R67 od MÚK Vrbice ve směru Rychvald, Petřvald, Orlová, Havířov, Horní Suchá, s tím, že do roku 2015 budou realizovány pouze úseky spojující D47 s I/59 v polovičním profilu (R 11,5). Pro stabilizaci trasy je třeba podrobně studijně prověřit úseky s variantními možnostmi a optimální variantu začlenit do změny územních plánů Petřvaldu, Orlové, Horní Suché a Havířova.
Trasování stavby provází řady problému počínaje hustým osídlením, poddolovaným územím,chraněnými nalezišti nerostného bohatství a dopady na životní prostředí konče. Problematické je zejména vedení v úseku Rychvald – Havířov – Těrlicko, zejména v průchodu oblastí Těrlicka, Havířova, Petřvaldu a Orlové.
Nejzatíženějším úsekem R67 bude D47 - Orlová.
R67 bude končit na útvarové křižovatce Třanovice s rychlostní silnicí R48 a silnicí I/68.
Výstavby plném profilu se dočkáme až kolem roku 2015
Souhlas, ale upřímně vhodnější a snad i příhodnější se mi jeví trasa: po stávající D11 na sjezd Poděbrady - západ (odbočka Kolín), následně obchvat Pňova, Nové Vsi a hlavně Kolína z jihu… dále je cesta na Čáslav, Havl. Brod až k D1 vcelku propustná, samozřejmě při předpokladu obchvatu Havlíčkova Brodu - který by si ho zasloužil tak či tak.
[i]pozn. Lenny: diskuze týkající se I/38 původně začala v témě o Městském okruhu
Silnice I/13 Karlovy Vary - Chomutov - Ústí nad Labem - Liberec - Polsko
tvoří důležitou spojnici v severních Čechách, přezdívá se ji Podkrušnohorská magistrála. I/13 spojuje Karlovarský kraj se Severočeským a Libereckým. Zajišťuje důležité propojení v propojení mezi největšími městy Severočeského kraje. Její význam dále poroste.
Silnice měří 222 km, z toho je v provozu jako čtyřpruh cca 54 km a dalších cca 29 km v přípravě.
Po připojení Sudet k Německu v roce 1938 byla zahájena stavba dálnice Bad Berneck - Cheb - Karlovy Vary - Chomutov - Most - Lovosice - Česká Lípa - Liberec - Zittau - Görlitz. Realizace byla zahájena 1. prosince 1938 v okolí Chebu a 18. dubna 1939 v okolí Liberce. Do roku 1942 byly rozestavěno 20 km na Chebsku a 10 km na Liberecku. Provedeny byl jen zemní práce. Po válce práce nebyly obnoveny.
Do roku 1996 se počítalo s úsekem Karlovy Vary - Dolní Žďár jako rychlostí silnicí, ale byl vypuštěn z plánů rychlostních silnic.
V 70. a 80. letech probíhala výstavba přeložek této silnice v Severočeském kraji zejména z důvodů těžby uhlí. Řada přeložek byla postavena jako směrově dělený čtyřpruh.
V současné době jsou v provozu tyto úseky jako čtyřpruh:
KV - Ostrov
Chomutov - Komořany
Most - Teplice
Rozkoš - Bílý Kostel nad Nisou
V přípravě jsou tyto stavby, které budou postaveny jako čtyřpruh:
Klášterec nad Ohří - Chomutov - bylo zpracováno Oznámení EIA
Komořany - Most - realizace je plánována v letech 2007-8
Bílina - obchvat - zpracována studie trasy
Kladrubská spojka - realizace je plánována v letech 2008-10
Po výstavbě Kladrubské spojky dojde k přeložení I/13 z trasy Bílina - Teplice - Děčín do trasy Bílina - D8 - Děčín. I/13 využije stávající R63, která zanikne.
Kromě těchto staveb jsou připravovány stavby jako dvoupruh:
Ostrov - Klášterec nad Ohří - bylo zpracováno Oznámení EIA
D8 - Děčín - byla dokumentace EIA
Děčín - Manušice - problematické vedení v CHKO České středohoří, realizace závisí na stavbě obchvatu České Lípy.
Čas od času se objevují nápady na zkompletování úseku KV - Ústí nad Labem jako čtyřpruh. Tato možnost byla posuzována, ale byla zamítnuta. Problematický je úsek Ostrov - Smilov, zde jsou problémy s Naturou 2000, VVP Doupov, CHKO Střední Poohří, minerální prameny a špatná geologie, z těchto důvodů byla navržena pouze dvouprová přeložka silnice I/13.
Považuji za chybu, že R13 byla vyřazena ze sítě rychlostních komunikací. Podle mého názoru by bylo nanejvýš vhodné, aby při příští revizi vládního usnesení, kterým se stanoví páteřní síť, se tam R13 vrátila. V okolí této silnice bydlí cca 1/8 obyvatel ČR.
R13 by se mohla vrátit v úseku KV - Ostrov a pak v souvislosti s výstavbou Kladrubské spojky v úseku cca Bílina - D8. Zbytek trasy by byl problematický.
Já ne, bo po výstavbě R35 a zavedení mýtu se částečně odlehčí D1 a situace nebude tak špatná jako dnes.
Řidiče přitahují čtyřproudovky a mají zažitou trasu na novou se jim těžko zvyká.
V horizontu 2015 - 2020 bude nutné opravit D1 z důvodu konce životnosti betonvých vozovek. Bylo by vhodné při rekonstrukci povrchu provést i rozšíření D1.
Velmi problematické jsou zejména úseky Ostrov - Klášterec n. O. a Č. Kamenice - Nový Bor, ty ale mají nejnižší intenzitu dopravy, takže by tam mohl stačit dvoupruh, zbytek by měl být kategorii čtyřpruhové R řešitelný, byť kolem Děčína a Nového Boru by to bylo technicky velmi náročné a nákladné.