V Holandsku bol medzi rokmi 1996-2003 dokončený dvojrúrový cestný tunel: Westerschelde Tunnel. Obidve rúry sú dlhé 6,6 km. Celkové náklady boli € 550 000 000.
Odkaz na ďalšie informácie: westerscheldetunnel.nl
Zaujimve, nie je to premrstena ta cena??? To oproti tomu vyzera ako nepodareny pokus o “tunelarstvo” 
Čo je na tom premrštené ???
To je Holandsko, to nie je SR. Tam sú trošku iné ceny. Iné náklady. A ide o tunelovú stavbu, o dvojrúrový tunel v náročnom prostredí.
Dnes to vychádza na 21 mld. SKK. Vtedy by to bolo 25 mld. SKK.
Aha, prepac, ja som tam videl miliardy 
Pár fotosérií o holandských diaľniciach:
A50 s križotvatkou Paalgraven:
xs4all.nl/~fnieuwen/temp/Serie125.zip
Križovanie pri Oudenrijne:
xs4all.nl/~fnieuwen/temp/Serie127.zip
Novootvorený úsek pri Nijreessingelne
xs4all.nl/~fnieuwen/temp/Serie128.zip
29 minútové video A65/N65 a A58 (Den Bosch->Breda):
http://www.xs4all.nl/~fnieuwen/temp/A65-N65-A58.WMV
Pictures of the E17-A14 between Antwerpen en Gent in Belgium:
Stavebníctvo:
Stavebnictví se podílelo 4,4% na tvorbě HDP v roce 2005. Index vývoje stavební výroby v roce 2005 vykázal oproti roku 2004 pokles ve výši 3,92%. V roce 2005 došlo rovněž k mírnému poklesu stavební výroby v sektoru nových staveb (1,97%). Pokles byl mimo jiné ovlivněn nižší výstavbou nových administrativních budov, především v Bruselu, kde trh již začíná být saturovaný.Počet vydaných stavebních povolení se v roce 2005 snížil o 6,48 %. Počet budov se zvýšil o 18.216 o jednotek.
Doprava:
Silniční síť Belgie má 150.567 km silnic. Z toho:
- dálnice: 1.747 km
- regionální síť včetně vjezdů, výjezdů a parkovacích ploch 12.531 km
- provinční síť1.349 km
- komunální síť s výjimkou polních cest a pěšin 134.940 km
Silniční systém je zapojen do evropského sytému dálniční sítě. V roce 2004 bylo přepraveno 485.621 tis. tun nákladu (Belgie+zahraničí), při 94.513 mil./tkm, vozidly imatrikulovanými v Belgii s nosností od 1t výše.
Stavebníctvo:
V Nizozemsku existuje téměř 72.000 stavebních podniků a ve stavebnictví je zaměstnáno cca 420.000 lidí. Stavebnictví v Nizozemsku bylo postiženo recesí ekonomiky, ve druhé polovině r. 2005 však již sektor začal opětovně vykazovat růst (obrat +6% za 3. čtvrtletí 2005).
V předchozích dvou letech však utrpěla rovněž reputace stavebního sektoru, protože některé stavební firmy používaly nezákonné postupy při účasti ve veřejných tendrech. Nizozemský antimonopolní úřad v letech 2004/2005 v souvislosti s vyšetřováním případů porušování zásad hospodářské soutěže vyměřil celé řadě stavebních firmem vysoké pokuty.
Další informace: www.eib.nl .
Doprava:
Nizozemsko patří mezi země s vysoce vyspělou infrastrukturou budovanou v souladu s obchodními zájmy země. K naprosté špičce pak patří infrastruktura pro námořní a leteckou dopravu.
Přístav Rotterdam, po dlouhých 42 letech největší přístav na světě, byl v r. 2004 předstižen čínskou Šanghají.
Silniční síť v Nizozemsku dosahuje délky cca 120 tis. km (z toho dálnice 2.300 km). Nizozemsko disponuje také hustou železniční sítí, jejíž délka v roce 2003 činila 2.806 km. Ve stejném roce bylo po nizozemských železnicích přepraveno 18 mil. tun zboží. Nizozemsko buduje rozsáhlý infrastrukturální projekt železnice pro nákladní přepravu z Rotterdamu k hranicím se SRN v délce 160 km – tzv. Betuweroute. Železnice bude procházet pěti tunely v celkové délce 18 km a povede na 130 mostech. Dalším projektem je vysokorychlostní železniční spojení mezi Amsterdamem a Rotterdamem a belgickými Antwerpami, Bruselem a Paříží. V roce 2007 by se tak Nizozemsko mělo stát součástí transevropské sítě vysokorychlostních železnic.
Stavebníctvo:
Stavebnictví tvoří 5,8 % LU hospodářství. Jedná se o podíl, který se nezměnil od roku 1970, kdy se sektor podílel na ekonomice 6,0 %. V sektoru v 1.Q 2006 pracovalo 30 500 zaměstnanců.
V porovnáním s r. 2005 zůstal obor stavebnictví v 1. pol. 2006 poměrně stabilní (0,8%). Podobor stavebního inženýrství (0,2%) se po předchozím roce vzpamatoval ze slabé poptávky po veřejných pracích a zůstal poměrně stabilní. Ostatní obory se držely trochu výše (+0,9%).
Ceny stavebních prací se zvýšily za 1. čtvrtletí 2006 jen mírně o 2,9% - oproti 3,2% za předchozí rok 2005.
Doprava:
- silniční: LU má celkem 2 894 km silnic, z toho 147 km dálnic. Silniční systém je zapojen do evropského sytému dálniční sítě. Jejím prostřednictvím bylo přepraveno v r. 200 (data za r. 2005 nejsou k dispozici) 9 405 mil. tun zboží v rámci mezinárodní přepravy a 549 mil. t v rámci vnitrostátní dopravy. V LU bylo v r. 2006 registrováno 361 893 vozidel, z toho 307 265 osobních vozů, 1 340 autobusů, 24 863 nákladních aut, 13 849 zemědělských vozů a 14 576dalších motorových vozů.
Holandsko má max. povolenú rýchlosť na diaľnici 120, na ceste pre motorové vozidlá 100, mimo mesta 80, v obci 50. Šoférovať môžete s 0,5 promile alkoholu v krvi.
Belgicko má max. povolenú rýchlosť na diaľnici 120, na ceste pre motorové vozidlá 90, mimo mesta 90, v obci 50. Šoférovať môžete s 0,5 promile alkoholu v krvi.
Luxembursko má max. povolenú rýchlosť na diaľnici 120, na ceste pre motorové vozidlá 120, mimo mesta 90, v obci 50. Šoférovať môžete s 0,8 promile alkoholu v krvi.
Holandsko má na cestách mimo obce max. pov. rýchlosť 100 km/h pre osobné autá do 3,5t.
To be more precisely: In the Netherlands, the maximum speed is 120 on motorways, but we a lot of parts where the maximum is 100 km/h (especially on parts with a lot of traffic) and 80 km/h around the major cities (Rotterdam, Den Haag, Amsterdam and Utrecht).
The 80 and 50 are correct. However, more and more roads outsied built-up areas are reduced to 60 km/h
Tak tomuto sa dá veriť na 100%.
I have made ‘some’ photos in NL, B and D the last few days:
[NL] Harbour of Rotterdam: This route is close to the A15 and N15 through a small part of the industrial area of Rotterdam
xs4all.nl/~egavic/ASN/02-07-07/Haven/album
[NL] Harbour of Rotterdam: The ferry terminal for the ferries to Hull
xs4all.nl/~egavic/ASN/02-07-07/Ferry/album/
[NL] N218 Maasvlakte-Spijkenisse. Some kilometres south of the harbour, you’ll find a different (green) world:
xs4all.nl/~egavic/ASN/02-07-07/N218/album/
The following series are in the very south of the Netherlands (Zuid-Limburg) or just across one of the borders. For us Dutch people an interesting part of our country since the whole of the Netherlands is as flat as a pancake, except this area.
[NL] A76: Knooppunt size=75[/size] Kerensheide to the German border. (A4)
xs4all.nl/~egavic/ASN/03-07-07/A76/album/
[D]: A4 (Dutch border (A76) - Kreuz Aachen) and A544 (Kreuz Aachen - Aachen Europaplatz)
xs4all.nl/~egavic/ASN/03-07- … 544/album/
[NL] N278 Vaals-Maastricht. Unfortunately a lot of rain.
xs4all.nl/~egavic/ASN/03-07-07/N278/album/
[NL] N598 Margraten - De Planck: A short trip from the N278 to Belgium and back (in the rain, of course..)
xs4all.nl/~egavic/ASN/03-07-07/N598/album/
[B] Maastricht - Riemst - Moelingen. First in Flandres (Dutch spoken), then in Wallonia (French spoken) and then in Voeren/Fourons (Dutch and French spoken).
xs4all.nl/~egavic/ASN/03-07- … %eb/album/
[NL] A79 Maastricht-Heerlen
xs4all.nl/~egavic/ASN/03-07-07/A79/album/
[NL] N281-N300-N299-N276. Heerlen-Kerkrade-Brunssum-Sittard. A route through or close to some minor towns in the southeastern part of Limburg. Note that you will see a German sign in Kerkrade, this is because the road is on the border (left=Netherlands, right is Germany).
xs4all.nl/~egavic/ASN/03-07- … 276/album/
Have fun with these pix.
A má vôbec Luxembursko vôbec nejaké diaľnice?
Myslim ze je tam nejakych 140-150km dialnic.
Tu su vsetky dialnice v Luxembursku
motorways-exitlists.com/europe/l/luxembourg.htm
Na to, aka je to mala krajina, ma tych dialnic docela dost.
Aj v Luxembursku dostanú morotisti vianočný darček, pred Vianocami sa má otvoriť úsek A7 medzi Lorentzweilerom a Merschom. Najvýznamnejšou časťou je tunel Gousselerbierg, s dĺžkou 2695m je druhým najdlhším diaľničným tunelom v krajine. Náklady na výstavbu predstavovali 75 miliónov Euro.
Pred týždňom prebehalo testovanie zabezpečovacích zariadení a tu je video luxemburskej TV:
rtl.lu/media/20071208_exercice_de_securite.asx