Rozhodol som sa sem dat este dalsie dva staty, ktore su spolu v jednej oblasti. Vzhladom na to, ze v Afganistane je slaba cestna siet a ziadna viacpruhova cesta, tak sa budem venovat len Pakistanu.
Snad v buducnosti bude dovod sa venovat aj Afganistanu. Uvediem na Afganistan aspon link na cestny tunel v tejto krajine. Ako si mozete vsimnut je narocne stavat cesty v danom prostredi. Na druhu stranu je dost stavebneho materialu.
Tak a teraz naspat k Pakistanu. Pakistan je stat, v ktorom prevlada islam, ale tato krajina sa snazi bojovat proti terorizmu a aktivne spolupracuje s USA. Tym sa tento stat dostava do zaujimaveho investicneho pasma v tejto oblasti Azie. Aj ked ma vazne spory s Indiou, tak predsa len je relativne bezpecnou a civilizovanou krajinou, kde mimochodom vladne vojensky general - aj ten vsak nevladne diktatorskym sposobom.
Ja ponukam najlepsi oficialny link na cestnu siet v tomto state:
ČR se angažuje při obnově Afganistánu. Připravuje projekt “Studie výstavby nové železniční tratě z íránských hranic do Kábulu”, jedná se o vypracování studie výstavby nové železniční tratě z íránských hranic do Kábulu do úrovně návrhu základní kostry výhledové železniční sítě Afghánistánu a v jejím rámci navrhnout trasu železničního spojení Kábulu a Iránu.
Tak ked uz sa tu pise o doprave ako takej tak potom v tom pripade treba aj doplnit ze Aganistan uz ma niekolko uplne novych a technologicky zariadenych a army branenych letisk - army + civil.
USA stavajú 123 km novej cesty pri meste Kandahár.
Ťažké vojenské stavebné stroje, najprv upravujú terén, letectvo pomocou bômb doslova prehrýzlo časť hôr. Projekt je v rámci novej vlády v krajine, všetko financuje NATO+USA.
N-5 Karachi-Thatta-Hyderabad-Moro-Multan-Sahiwal-Lahore-Jhelum-Rawalpinid-Peshawar-Torkham 1819 km
N-10 Lyari-Gwadar-Gabd (Makran Coastal Highway) 653 km
N-15 Mansehra-Naran-Jhalkhand 240 km
N-25 Karachi-Bela-Khuzdar-Kalat-Quetta-Chaman (RCD Highway) 813 km
N-35 Hasanabdal-Abbottabad-Thakot-Gilgit-Khunjerab (Karakoram Highway, KKH) 806 km
N-40 Lakpass-Nokundi-Taftan 610 km
N-45Nowhera-dir-Chitral 309 km
N-50 Kuchlac-Zhob-Dl Khan 531 km
N-55 Kotri-Shikarpur-DG Khan-Kohat-Peshawar (Indus Highway) 1264 km
N-65 Sukkar-Sibi-Saryab 385 km
N-70 Qilasaifullah-Loralai-DG Khan-Multan 447 km
N-75 Islamabad-Satra Mile-Lower Topa (Murree)- Kohala 90 km
S-1 Jaglot (KKH)- Shangrial-Karachi-Skardu 167 km
M-1 Peshawar-Islamabad 155 km 6 Lanes Under Construction
M-2 Islambad-Pinidi Bhattian-Lahore 367 km 6 Lanes Completed
M-3 Pinidi Bhattian - Faisalabad 53 km 6 Lanes Completed
M-4 Faisalabad - Multan 243 km 4 Lanes Planned
M-5 Multan - DG Khan 84 km 6 Lanes Planned
M-6 DG Khan - Kakkar 467 km 2 Lanes Planned
M-7 Kakkar - Karachi 280 km 2 Lanes Planned
M-8 Ratodero - Gwadar 895 km 2 Lanes Under Construction
M-9 Karachi-Hyderabad 136 km 4 Lanes Planned
M-10 Karachi Northern Bypass 64 km 4,6 or 8 Lanes Planned
Stavebnictví a bytová výstavba vytváří 10-12 % HDP a zaměstnává cca 7 % pracovních sil. Vzhledem k počtu obyvatel, vzniká každoročně požadavek na 570.000 nových bytových jednotek, reálný přírůstek však činí pouze 300.000. Vláda v tzv. „National Housing Policy“ deklaruje různé pobídky pro urychlení přílivu financí do stavebnictví (např. snížení úrokové míry na stavební půjčky ze 17-18 % na 7,5 až 8.0 %).
Velký stavební boom je zvláště markantní v hlavním městě, bytová zástavba expanduje již daleko za hranice města, v několikaletém časovém horizontu má být vystavěno v Islámábádu nové moderní mezinárodní letiště.
Doprava:
Doprava: 96 % objemu přepravy zboží a 91 % objemu přepravy osob připadá na silniční dopravu, zbývajících 4 %, resp. 9 % na železniční a leteckou. Délka sítě hlavních silničních spojů (highway) je 8.885 km, což je pouze 3,5 % z celkové délky pákistánských silnic, je však na nich uskutečňováno 90 % z celkové komerční přepravy v zemi. V r. 1997 byla dokončena dálnice Láhaur-Islámábád, dálnice Islámábád-Pešávar a Pindí Bhattian-Faisálabád jsou stále v procesu budování.
Islámská republika Pákistán požádala Mezinárodní banku pro rekonstrukci a rozvoj (IBRD) o půjčku ve výši 360 mil. USD na výstavbu dálnic (fáze 1) a tyto prostředky hodlá použít na nákup zboží a služeb. Projekt se skládá z výstaby: (i) čtyřproudové dálnice Wazirabad-Hafizabad-Kot Sarwar (cca. 91 km), (ii) čtyřproudové dálnice Khanewl-Lodhran (cca. 100 km).
V súčasnosti je vo svete ázijských diaľnic na 1. mieste pozornosti Pakistan, kde sa stavia úplne nové diaľničné prepojenie južných oblastí a to s pomocou armády. Doslova armády. Talibanci útočia na robotníkov, pretože považujú diaľnicu za americký prozápadný výdobytok a oni si takéto stavby v Pakistane neželajú. Na výstavbu diaľnice dohliada pakistanská armáda, schválené jednotky prezidentom P. Muššaráfom, o celkovej sile 1.810 mužov, pričom prítomné sú pozemné, aj letecké sily. Vojenská prítomnosť je o to významnejšia a žiadanejšia, že necelých 2.000 km na sever prebiehajú ostré boje medzi pakistanskou armádou a teroristami utekajúcimi z Afganistanu prenasledovanými USA a NATO.
Príklad terorizmu: vezie sa na miesto určenia ťažká technika. Teroristi a partizánske komandá tento konvoj prepadnú a do strojov umiestnia nálože, čím prichádza k ničeniu stavebnej techniky, zataresniu jedinej prítupovej cesty a prichádza k usmrteniu robotníkov, prípadne k ich únosom a požadovanému výkupnému.
Je to pekná ukážka toho, že armáda nemusí len ničiť, ale často aj chráni diaľnice.
Kostrou pakistanskeho dopravneho systemu je cestna doprava, ktora tvori 96% prepravy tovaru a 91% prepravy osob. Celkova dlzka ciest je 259 197 km, z toho dlzka hlavnych rychlostnych ciest (highway, motorway) je 10 849 km, co je sice len 4,2% ale cislo vzrastlo za 2,5 roka o takmer 20% a uskutocnuje sa nich 90% komercnej prepravy v celej krajine. V roku 2004 bola dokoncena vystavba rychlostnej cesty pozdlz Makranskeho pobrezia v provincii Sindh, ktora ma sluzit ako dopravna tepna pre novo budovany pristav Gvadar. Pakistan dava podla oficialnych zdrojov na vystavbu, udrzbu a opravy cestnej siete 1,25% HDP, z coho 1% je tvorene statnym rozpoctom.
you say right Pakistan and Afghanistan is total different with another every party of life like social cultural region any many more other thing.Pakistan sacrifice many civilian and solider in terrorism and amry face india-pak broader in kashmir
Už vtedy, asi v polovici trvania účasti západu tam sa ukazovali fakty: peniaze sa akože vyčerpali, ale nepostavilo sa čo sa malo. Alebo sa postavilo, ale cesty sa rozpadli, budovy sa rozpadli. Za to ale vyrástli celé štvrte luxusných obydlí v Kábule.
USA postavili cesty cez armádnych inžinierov. Aj to ale často cesty, ktoré sa rozsypali kvôli tomu, že materiály neodolali klíme. Oni sa skôr zameriavali na letiská a základne, než samotné cesty. Tie sa aj financovali z USA, ale zadávalo sa to firmám. My (ako EU) sme mali na starosť hlavné spojenie z Kábulu cez Jalalabad na Pakistan.
Bezpečnostný faktor teroru ešte navyše okolo toho. Je to 1h dokument, ktorý dokumentuje ako to je aj s firmami v zahraničí, čo si kto odkrojil a prečo a vlastne je všetko o.k. Účelnosť odmínovania sa stráca, keď neustále hrozia IED (nástr. systémy), takže je to o podstate dobrého prepravného vozidla. Takže my to poznáme ako dobrý systém, ale do nejakého ešte aktívneho konfliktu je to nepoužiteľné.
