10.3. 2005 - Pavel Janda
Už více než rok funguje na rakouských dálnicích mýtné pro kamionovou dopravu. Výnosy z něj daleko přesáhly původní předpoklady; Rakousko vydělalo na mýtném a prodeji dálničních známek v přepočtu více než 30 miliard korun. Bude mýtné tak úspěšné i u nás?
Od 1. ledna 2004 v Rakousku funguje mikrovlnný systém elektronického mýtného, kterému podléhají všechna nákladní vozidla s hmotností nad 3,5 tuny. Za první rok provozu přinesl do rakouské státní kasy přes 760 milionů eur a předčil tak očekávání jeho provozovatelů. Spolu s příjmy z prodeje dálničních známek dosáhl loňský výnos státu po odečtení nákladů celkem 1,1 miliardy eur. To je o 500 milionů eur více, než kolik činil celkový zisk v roce 2003, kdy příjmy tvořily pouze poplatky za dálniční kupóny a klasické mýtné placené za průjezd některými alpskými tunely a horskými cestami.
Výkonovému zpoplatnění v Rakousku podléhá 2070 kilometrů dálnic a rychlostních komunikací a dopravci platí v průměru 22 eurocentů za jeden ujetý kilometr. Stát dal přednost mikrovlnnému systému, který vyžaduje instalaci tzv. OBU jednotky do každého nákladního automobilu a přítomnost 472 mýtných bran na zpoplatněných komunikacích, které zaznamenávají průjezd jednotlivých automobilů. Správnost účtování dále ověřuje 100 pevných a 32 mobilních kontrolních stanic. Systém nevyžaduje jakékoli zastavování či předávání informací o vozidle a předpokládané trase, k dispozici je široká síť 260 platebních míst a 88 prodejních automatů, kde lze hradit poplatky za ujeté kilometry. Ačkoli systém vypadá poměrně složitě, jeho fungování je překvapivě spolehlivé a podle společnosti Asfinag, která mýtné v Rakousku provozuje, činí úspěšnost výběru mýtného 99,6 procenta.
V Česku od roku 2006
Česká vláda již v lednu schválila návrh ministra dopravy Šimonovského, který počítá se spuštěním obdobného systému na našem území od poloviny roku 2006. Poplatky za 970 kilometrů českých dálnic by měly platit nákladní automobily s hmotností přes 7,5 tuny, od roku 2008 by pak měl být zpoplatněn i provoz na všech silnicích první třídy, kterých je u nás dalších 1500 kilometrů.
Mnozí řidiči naivně očekávají, že zavedením mýtného zmizí z českých silnic podstatná část kamionů. Předem je třeba říci, že podobná očekávání jsou naprosto lichá a mýtné na českých silnicích pravděpodobně nic zásadního nezmění. Pro příklad nemusíme chodit daleko - v Rakousku stoupl od zavedení mýtného počet projíždějících kamionů o tři procenta, a to i přesto, že nový systém citelně zvýšil náklady dopravců na průjezd rakouským územím.
Stejně tak nelze předpokládat, že se mizerné české silnice po zavedení mýtného změní jako mávnutím kouzelného proutku v kvalitní autostrády. Stát prostřednictvím ministerstva dopravy rozhodně nehodlá udělat to, co bych alespoň já logicky očekával – nejprve zkvalitnit službu, kterou chce později prodávat za vyšší cenu. Mýtné se bude platit za stejně mizerné silnice jako dnes, za které se, dle mého soudu, platí již v tuto chvíli více, než by bylo zdrávo.
Rozhořčené reakce na pozdní zprovoznění elektronického mýtného na českých dálnicích jsou zkrátka často zbytečně hysterické. Mýtné samo o sobě nevyřeší pro českého řidiče vůbec nic, pouze zvýší příjem státního rozpočtu, který ovšem nemusí být investován zpátky do českých silnic a dálnic. Vidím zde v tuto chvíli mnohem závažnější problémy, než způsob zpoplatnění kamionové dopravy, především dlouholetou neschopnost policie vyhnat z českých silnic přetížené kamiony, které dělají mnohem více škody, než větší objem běžné nákladní dopravy respektující platné předpisy.
Zdroj: autorevue.cz / 11.03.2005
autorevue.cz/Magazin/AR.asp?ARI=4932