Stavbaři chtějí regulaci trhu
(08.06.2005; Hospodářské noviny; s. 15; Kaláb Vladimír, Němeček Jiří)
Stavební firmy podepisují i smlouvy s nesplnitelnými podmínkami, jen aby získaly nové zakázky.
V dubnu se tuzemská stavební výroba meziročně propadla o téměř 30 procent. Statistika je však zkreslená šedesátiprocentním loňským růstem, kdy se fakturovalo maximum prací za nižší sazbu DPH. Od května se daň zvýšila z pěti na devatenáct procent. Po odečtení vlivu DPH však podle ČSÚ vykazuje stavebnictví meziročně jen stagnaci, resp. růst o jednu desetinu procenta.
Vyššímu tempu růstu by podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví pomohl zákon nebo alespoň obecně platná norma regulující trh. Chybějí mimo jiné pravidla pro placení, záruky či pokuty. Podobná regulace existuje například v Německu, které má pro stavebnictví normu VOB. Ta sice není zákonem, je však obecně uznávaná.
Firmám vadí pozdní platby
Dlouhé lhůty splatnosti a v některých případech i jejich překračování dosud vadily jen menším firmám, které pak neměly peníze třeba na mzdy. Velké stavební společnosti, pracující na státních zakázkách, vždy dokázaly přežít. Stát nakonec zaplatí, na rozdíl od soukromého investora nezkrachuje.
“Je pravda, že v některých momentech se stát s platbami opožďuje. Jako velká firma si nemůžeme nijak zvlášť stěžovat. Stát je koneckonců velmi perspektivní a dlouhodobý zákazník,” řekl František Polák, mluvčí Metrostavu.
Proto firmy neprotestovaly a buď si potřebné peníze půjčily, nebo neplatily svým dodavatelům.
Zlom nastal loni, kdy společnost ODS Dopravní stavby Ostrava přerušila práce na dálnici D47, financované Ministerstvem dopravy, protože jí investor pět měsíců dlužil 300 miliónů korun. Opožděné platby začaly vadit i velkým společnostem.
“Tím největším dlužníkem je stát,” upozorňuje Bořivoj Kačena, generální ředitel společnosti SSŽ, která staví hlavně železnice a silnice. “Například pohledávky naší společnosti vůči státu činily v loňském roce 6,3 miliardy korun. Zaplaceny byly až v posledních dnech roku.”
Většinu staveb silnic a železnic financuje Státní fond dopravní infrastruktury. Jeho ředitel Pavel Švagr zpoždění plateb popírá. “O žádných prodlevách nevím, loni jsme platili jako na drátku.”
Stavbaři si pohoršili sami
“Vývoj stavebnictví brzdí dlouhé platební lhůty, požadavky na příliš dlouhé záruky, vysoké pokuty,” řekl ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek.
Za zhoršení podmínek si ale mohou stavbaři sami. Podmínky, které označují za nepříznivé, totiž ve smlouvách dobrovolně podepisují.
“Konkurence je vysoká. Pokud je kritériem tendru doba splatnosti nebo výše pokuty, pak firma přistoupí i na horší podmínky, jen aby zakázku získala,” vysvětluje Mašek. Podle něho tak může zakázku získat i nesolidní firma, která podmínky nesplní. Nakonec prodělá také investor, i když si vybral firmu s nejlepší nabídkou.
Podnikatelé proto chtějí, aby se kritéria pro veřejné zakázky v celém státě sjednotila.
“Není důvod, aby v tendrech na stejné stavby, jako jsou třeba bytové domy, existovala jiná kritéria v Brně a jiná v Berouně,” uvedl Rudolf Borýsek, ředitel společnosti Lias Vintířov. Některé podmínky mají mít omezení, například záruky na dobu pěti či deseti let. “Žádná firma nemůže ručit třicet let, i když to slibuje,” řekl Borýsek.
Své návrhy chtějí stavbaři v nejbližší době předložit ministerstvu průmyslu a Ministerstvu pro místní rozvoj. Sami již přijali takzvaný Etický kodex, který by měl zabránit nesolidní konkurenci.